6. 4. 2012
Ze dne na den snížil britsko-nizozemský koncern Shell
minulý týden své ceny u deseti čerpacích stanic v Česku. A to hned
o dvě až tři koruny. Týká se to těch pump, které leží v blízkosti
stanic nejlacinější sítě v Česku Tank Ono. Shell, považovaný za
jednoho z nejdražších prodejců paliv, tam začal nabízet benzin a
naftu přesně za stejné ceny, jaké má Ono. Tedy s marží, která je
pro ostatní velké distributory nepřijatelná - pouhých několika
desetníků z litru.
Shell, kterému patří u nás celkem 180 pump, tak už před víkendem
prodával podle údajů kartové společnosti CCS benzin například v
Táboře, Třeboni nebo Kutné Hoře za 35,90 koruny a naftu za 34,50.
Přesně takové ceny má u všech svých téměř třiceti pump i Tank Ono,
o kterém se mnozí konkurenti domnívají, že nízkých cen dosahuje
díky nákupu daňově ošizeného paliva.
Aktuálně stojí benzin podle databáze CCS v průměru 37,30 koruny.
Na dálnicích nebo ve velkých městech přitom jeho ceny (a ceny
dalších konkurentů) leckde převyšují i 39 korun. Tomu odpovídají až
čtyřkorunové marže. Shell si tak může dovolit kompenzovat téměř
nulové marže v blízkosti Tank Ono. Podle spolumajitele sítě Ono
Petra Ondry je krok konkurence dobrou zprávou pro řidiče. Zároveň
to podle něj dokládá, že takhle relativně nízké ceny nejsou
výsledkem žádného nákupu od podvodníků s daní, když za ně prodává i
firma, která si zakládá na serióznosti a kvalitě.
"Za takhle nízkými cenami zkrátka není žádný fígl, je to vše jen o
té marži," reaguje Ondra. Jeho pumpy prý úbytek řidičů kvůli
zlevnění Shellu nezaznamenaly. "Ale kdo ví, co bude, jestli s tím
Shell vydrží delší dobu. Radost z toho nemám. Ale co můžu dělat,"
říká.
Zástupci Shellu, který patří společně s Benzinou a OMV do trojice
největších prodejců paliv v Česku, odmítli situaci komentovat.
"Společnost Shell Czech Republic svoji cenovou politiku nikdy
nekomentuje," reagoval mluvčí koncernu Petr Šindler.
Podle menších soukromých firem a podnikatelů, kteří provozují
často i jen jednu pumpu v blízkosti takto laciných konkurentů, to
však může vyvolat cenovou válku na trhu. Zejména pokud by se k
taktice přidali i další velcí hráči. Spotřeba paliv a především
benzinu v Česku výrazně klesá a na zmenšeném trhu přitom působí na
poměry Evropy vysoká hustota pump - těch veřejných funguje u nás na
3600. Z toho ale tvoří pumpy větších petrolejářských společností -
na rozdíl od jiných států - jen menší část. Většina patří právě
menším nezávislým firmám. "Cenová válka už tady je delší dobu. Je
to důsledek brutální politiky neseriózních diskontních firem, které
nakupují a pak prodávají daňově ošizené pohonné hmoty," reaguje
šéfredaktor specializovaného Petrol magazínu Tomáš Mikšovský.
Petrolejáři odhadují, že podíl laciného benzinu a nafty z
nezdaněných zdrojů tvoří zhruba 15 procent veškerých prodejů u nás.
Postup Shellu je tak podle Mikšovského pokusem, jak eliminovat
pochybně lacinou konkurenci. "Problém stále narůstá. Dá se čekat,
že i další firmy s tím budou bojovat takto po svém. Společnosti,
jako jsou Benzina, OMV, Agip nebo Lukoil, také mají tu sílu," míní
Mikšovský. Řidiči na tom vydělají, ale připouští, že to může
poškodit menší prodejce, kteří jsou přinuceni konkurencí výrazně
snížit ceny a nemají přitom kde jinde nízké marže nahradit.
Podle Ivana Indráčka, šéfa Společenství čerpacích stanic, které
sdružuje menší nezávislé prodejce, nestačí marže několika desetníků
z litru na pokrytí všech nákladů na provoz pumpy. "Daňové úniky by
měla řešit policie a daňoví správci a ne ti, kdo mají na trhu
velkou sílu. To může být pro řadu našich firem zničující," soudí
Indráček.
Autor: Miroslav Petr, Zdroj: HN