Destilovaná nebo demineralizovaná?

Kdysi se mě jeden volající zákazník tázal: "Je vaše destilovaná voda pitná?". Když jsem nechápal, řekl, ať si přečtu knihu Šokující pravda o vodě, která k jejímu výhradnímu pití nabádá. Člověk se bez požívání destilované vody oproti přání autora i volajícího obejde, provoz současného automobilu však těžko.

Použití změkčené vody

Změkčenou vodu používáme kvůli ředění nemrznoucích směsí - chladicích kapalin i do ostřikovačů. Zručnější uživatel vozidla ji umí použít také pro doplnění hladiny elektrolytu v akumulátoru - baterii vozidla. A každá žena jí pak nezbytně potřebuje do napařovací žehličky. Litr destilované vody se dá pořídit v ceně od cca 12 do 20 korun, a přestože si jí nekupujeme kvůli obalu, který tvoří více než 90 % nákladů z její ceny (bez marže), její kvalita s hodnotou obalu velmi souvisí. Běžně se totiž balí do nejlevnější plastové lahve z polyetylenu, u kterého není jisté, zda dokáže původní kvalitu vody dlouhodobě ochránit.

Záruční doba

Destilovaná voda má vzhledem k minimálnímu obsahu iontů tendenci je do sebe pohlcovat (ze vzduchu či z kovů). Není tak fyzikálně téměř možné udržet její kvalitu stejnou jak na počátku výroby, tak i po 24 nebo dokonce 36 měsících záruční doby. Destilovaná voda je proto jedním z mála nepotravinářských výrobků, který se prodává s menší než 24měsíční záruční dobou, jinak povinnou ze zákona. Na trhu je proto možné setkat se s produkty, které mají 12 či 18 měsíců pro použití od data výroby do spotřeby.
Dovolím si tvrdit, že destilovaná voda s delší než 24 měsíční záruční dobou může mít na konci záruky téměř dvojnásobný obsah iontů, než měla na svém počátku. Neznamená to, že by taková voda byla již nepoužitelná, pouze však nemusí odpovídat deklarované specifikaci dané výrobcem na počátku výroby. Oproti předpokladům nemusí být však tato informace natolik znepokojivá. Součástí testu bylo jedno balení destilované vody OMV vyrobené v roce 2008 s trvanlivostí dle výrobce (VIF) 24 měsíců, která i po pěti letech skladování má velmi dobré parametry čistoty. V tomto případě byly dodrženy správné podmínky skladování, kdy řada výrobců přímo na obalu uvádí, že vodu je třeba uchránit před mrazem.

Tvrdost vody

Čím je voda měkčí, tím má menší hodnotu měrné elektrické vodivosti. Má v sobě méně solí - iontů, tím může hůře vodit elektrický proud. Pro použití do provozních kapalin je požadována u vody vodivost jen snížená. Přišlo se totiž na to, že úplně demineralizovaná voda - tedy zbavená všech iontů - má tendenci do sebe soli "nasávat" a vyrovnávat tak svůj osmotický tlak. Za určitých okolností pak taková příliš "čistá" voda může spíše přispívat ke korozi, než jí nepřítomností chloridů a síranů bránit. V současnosti předepisují automobilky požadavek na vodivost vody pro ředění nemrznoucích směsí přibližně 100-500 µS/cm. Tato hodnota je pro použití v autobaterii příliš vysoká.

Jak je zřejmé z testu, na trhu se běžně vyskytují destilované vody s rozmezím měrné elektrické vodivosti 1-5 µS/cm. Ta horní hranice je v podstatě maximální vodivost, která by se měla použít pro ředění elektrolytu u autobaterií. Dá se tedy říci, že většina výrobců nabízí kvalitou své vody produkt vhodný pro ředění autobaterií a doplňování žehliček, nikoliv však s vhodnými požadavky pro ředění provozních kapalin.

Změkčovadla v provozních kapalinách

Zatímco kvalitní chladicí kapalina nebo kapalina do ostřikovačů obsahuje tzv. chelatační činidlo - látku používanou ke změkčení vody, elektrolyt autobaterie nic takového mít nemůže. Průměrné či špičkové provozní kapaliny si tedy s vyšší tvrdostí vody svým chemickým složením poradí, autobaterie ne. Přesto se na trhu prodávají destilované vody svou kvalitou vhodné pro autobaterie, ale nedostatečně vodivé pro provozní kapaliny (příliš čisté). Většina vod z testu s vodivostí okolo jednoho µS/cm je pro ředění baterie naprosto vyhovující. Ale taková kapalina je k ředění provozních kapalin dle požadavků norem ASTM a výrobců vozidel nevhodná!
Pravděpodobně nebude příčina zmýlené kvality destilované vody na trhu v záměru jejích prodejců, ale spíše v nedostatku nejnovějších poznatků od výrobců automobilů a tvůrců provozních kapalin. Vždyť samotné normy pro nemrznoucí směsi toto buď donedávna opomíjely, nebo procházejí aktualizací až v současném desetiletí 21. století. Dnes by nám totiž výrobci destilovaných vod pro automobilový průmysl měli nabídnout vody dvě: jednu pro ředění autobaterií (a do žehliček) a druhou, se stonásobně vyšší vodivostí pro provozní kapaliny!

Správné jméno: demineralizovaná či osmotická

Když už jsme u té nápravy trhu s obyčejnou destilovanou vodou, měli bychom se zastavit u jejího názvu. Už jsem se o tom kdysi ve svých článcích zmiňoval, ale aktuálně prodávané destilované vody většinou žádnou destilací vůbec neprošly. Když pomineme náklady na destilační aparaturu, je ohřev takového množství tekutiny nad 100 °C energeticky naprosto neúnosný.

  
Aparatura reverzní osmózy pro výrobu demineralizované vody (vlevo). Test probíhal v laboratoři SGS (vpravo)

Většina prodávaných vod tak prochází odstraněním přebytečných solí spíše pomocí reverzní osmózy. Vzhled typické aparatury vidíte na přiloženém obrázku. Taková technologie s produkcí vody o vodivosti do 20 µS/cm se dá i se zásobními nádržemi pořídit za pouhých čtvrt milionu korun.
Typickým příkladem je příhoda z testu, kdy prodejce u čerpací stanice Eurobit Slaný při nákupu demineralizované vody (Carline) podal správné informace, ale v daňovém dokladu nesprávně uvedl prodávaný artikl jako destilovanou vodu. Tím se dopustil porušení §16 Zákona o ochraně spotřebitele, za kterou v případě kontroly ČOI může být na základě posouzení kontrolního orgánu stanovena sankce maximálně do výše 1 milionu Kč.
Problémem je malá odvaha výrobců a prodejců uvést správný název výrobku odpovídající jeho skutečným vlastnostem a správně informovat zákazníky (je to stejné jako v případě zákazu používat název pomazánkové máslo pro margarin nebo rum pro český tuzemím).

Výsledky testu

Výsledky testu provedené v laboratoři SGS proběhly nad očekávání dobře. Oproti době z počátku tohoto tisíciletí je kvalita destilovaných vod velmi dobrá. Pouze jeden vzorek má vodivost vyšší než 5 µS/cm. Hodnota pH všech vod se pohybuje v požadovaném rozmezí 6-8. U dvou vzorků byly nalezeny významnější koncentrace síranů, jež mohou přispívat ke korozi, avšak stále dostatečně daleko pod limitem. Za velmi znepokojivou informaci však považuji to, že ve čtyřech z devíti vzorků destilovaných vod byl nalezen nižší objem výrobku, než je deklarováno! Čistě statisticky to nemůže být žádnou tolerancí plnění. Hmotnost 1 litru vody by při 20 °C měla být 998 gramů.
Testované vody jsou velmi kvalitní, a ačkoliv většina z nich neprošla destilací, jsou svou kvalitou hodny tohoto jména. Paradoxně však nejsou vhodné pro ředění provozních kapalin, ač je to primární důvod, proč si je zákazník na čerpací stanici kupuje.

ZDROJ: Normy VW TL 774, TL 52164, ASTM D 4985, D6210, informace zákazníků, vlastní praxe výroby nemrznoucích směsí a demineralizované vody.