14. 1. 2015
Z povahy a charakteru látek používaných na
čerpacích stanicích vyplývá, že požární ochrana a protivýbuchová
prevence je jednou z nejdůležitějších oblastí bezpečnosti
provozu každé, byť sebemenší, čerpací stanice.
Benziny, nafty, biopaliva a plyny pro pohon ve všech používaných
formách jsou z principu látkami hořlavými. Některé
z nich, zejména pak benziny, líh nebo plyny jsou i látkami,
které za běžných provozních a klimatických podmínek vytvářejí ve
směsi se vzduchem výbušné prostředí. Je proto zřejmé, že
v prostorech, kde se výše uvedené látky nacházejí, musí platit
přísná pravidla, která mají za cíl zabránit požáru nebo výbuchu.
Hlavními zásadami pro ochranu před požáry a výbuchy jsou technická
a organizační opatření bránící v iniciaci par hořlavých
kapalin a plynů.
Technická opatření
Mezi hlavní technická opatření, která často zákazník ani
nevnímá, patří například provedené elektrické instalace tak, aby
případné jiskření či elektrické výboje nemohly být zdrojem
iniciace. Musí se dopředu určit a vypočítat rozsah zón, kde hrozí
výskyt nebezpečné koncentrace, a rozsah prostor, kde hrozí
nebezpečí požáru, a v těchto prostorách potom instalovat
vhodná elektrická zařízení. I v ČR jsou známy případy, kdy
nesprávné provedení elektrické instalace nebo nedostatečné utěsnění
prostor s nebezpečím výbuchu iniciovalo výbuch čerpací
stanice.
Samozřejmostí je také účinný systém ochrany před statickou a
atmosférickou elektřinou. Důležité je vodivé pospojení a uzemnění
všech vodivých částí čerpací stanice tak, aby nemohlo dojít
k výboji statické elektřiny. Z tohoto pohledu je
problematické plnění vozidel zákazníků, kdy tito jsou často
oblečeni do oděvů, které třením o sedadla ve vozidle mohou vytvářet
statický náboj, který se při dotyku může vybít a způsobit
elektrický výboj. Většina z nás tuto skutečnost zná
z vlastní praxe nejen u čerpací stanice. S ohledem na
statistiku je známo jen velmi málo případů, kdy došlo k iniciaci
paliva statickou elektřinou při plnění vozidel. Riziko bylo sníženo
i zavedením zpětného jímání par z nádrží plněných vozidel.
Přesto je v odborných kruzích toto riziko často diskutováno a
existují na jeho přijatelnost různé názory.
Mezi další technická opatření proti požáru a výbuchu lze zařadit i
vlastní vybavení stanice. Stojany, hadice, potrubí, nádrže jsou
konstrukčně a technicky provedeny tak, aby nemohly být zdrojem
požáru nebo výbuchu. Je-li jejich údržba a servis pravidelný,
jsou-li respektovány pokyny výrobce a je-li s nimi nakládáno
způsobilými osobami, je toto riziko omezeno na minimum. Přesto
praxe ukazuje, že zejména problematika údržby čerpacích stanic,
tlak na snižování režijních nákladů resp. nákladů na údržbu je
v silně konkurenčním prostředí v ČR enormní. Tento tlak
pak generuje chyby, které mohou mít za příčinu požáry a výbuchy u
čerpacích stanic. Příklady z poslední doby ukazují, že právě
nedostatečná nebo nevhodná bezpečnostní opatření při údržbě a
servisu čerpacích stanic jsou nejčastějšími příčinami vážných
provozních nehod, mezi něž můžeme zařadit i požáry a výbuchy. Je
smutnou skutečností, že tyto události bývají často spojeny
s poškozením zdraví nebo ztrátami na životech.
Organizační opatření
Čerpací stanice jsou obvykle velmi zhusta označeny různými
příkazy, zákazy a pokyny pro zákazníky i obsluhu. Tato sdělení
vytvářejí v kombinaci s reklamními poutači, bannery a
plakáty lavinu informací, ve které se zákazník jen těžko orientuje
a tyto informace pak postrádají efekt. Existují dokonce čerpací
stanice, které nad rámec běžných povinností vytvářejí vlastní či
doplňková bezpečnostní značení, čímž ještě více zákazníkovi
komplikují orientaci v základních pravidlech bezpečnosti na
čerpací stanici. Méně proto i zde znamená více. Téměř nulová
vymahatelnost dodržování těchto pokynů na zákaznících je pak
samostatnou kapitolou, která by zajisté zasloužila samostatný
článek. Nemůžeme si myslet, že na čerpacích stanicích bude jiná
úroveň dodržování pravidel a předpisů, než je tomu v obecně ve
společnosti, kde je tato úroveň velmi nízká. Všichni si zajisté
vybavíme případy kouření či telefonování přímo u stojanu, nebo
nerespektování dopravního značení.
Existuje i celá řada organizační dokumentace, postupů a opatření
pro obsluhu, opatření pro stáčení autocisteren či opatření pro
práce údržby a servis čerpacích stanic. Zde je to s jejich
vymahatelností podstatně lepší, protože se zde konkrétní osoby
nemohou schovat za anonymitu zákazníka a jsou zde obvykle
dostatečně popsány konkrétní povinnosti jednotlivých osob. Pokud
budou tato opatření přísně vyžadována a dodržována, může to být
dalším významným krokem ke snižování a eliminaci rizik a to nejen
požáru a výbuchu. Je však především na vrcholných představitelích
provozovatelů čerpacích stanic, jak k zajištění bezpečnosti na
čerpací stanici přistoupí, zda budou bezpečnost, požární ochrana,
protivýbuchová prevence, ochrana životního prostředí a další
bezpečnostní disciplíny rovnocennou a nedílnou součástí managementu
čerpací stanice nebo zda se stanou nechtěnou přítěží.
Autor: PR ČAPPO