22. 12. 2015
Výstavba ropovodu Družba začala v prosinci 1960
v sibiřském městě Samara jako ambiciózní mezinárodní projekt.
V roce 1965 byl ropovod prodloužen až do českého Litvínova.
Během 50 let své existence přivedl do českých rafinérií 293 milionů
tun ropy. Díky komplexní modernizaci může sloužit ještě desítky
let.
![Ropovod Družba](/media/113952/druzba.jpg)
Dobový záběr ze stavby nejstaršího
fungujícího ropovodu v ČR
Ropovod Družba je nejstarším fungujícím ropovodem na území
České republiky. Zdejší úsek měří 357 km (včetně odboček a
zdvojení pak 504 km). Potrubí protíná 15 330 parcel ve vlastnictví
26 991 vlastníků od moravského Hodonína až k severočeskému
Litvínovu. Do roku 1989 přepravovala Družba do Československa až 18
milionů tun ropy ročně, dnes jí přiteče zhruba 4 miliony tun ročně
(celkový objem přepravy společně s ropovodem IKL činí
v posledních letech kolem 7 milionů tun za rok).
Od roku 1994 český úsek ropovodu Družba vlastní a provozuje státní
společnost MERO ČR, a. s. V letech 1998-2003 proběhla rozsáhlá
modernizace Družby (investice cca 1,82 mld. Kč), do údržby a
modernizace ropovodu MERO ČR stále významně investuje. Družba má
nové řídicí, komunikační i bezpečnostní systémy srovnatelné
s mnohem mladšími ropovody. Díky odborné péči může Družba
bezpečně přepravovat ropu ještě několik desetiletí - ve světě
existují i 90leté provozuschopné ropovody v dobré
kondici.
Potrubní přeprava ropy je ve srovnání s ostatními druhy
dopravy nejvíce bezpečná, ekologická a ekonomicky výhodná.
Například na dopravení denního objemu ropy do rafinérie v Litvínově
by jinak bylo potřeba asi 310 standardních železničních cisteren,
tedy téměř 16 vlakových souprav (každá s 20 vagóny).
V případě kamionové dopravy by tento objem muselo nahradit
zhruba 600 plně naložených automobilových cisteren.
Nejdelší ropovodní síť na světě Družba o délce 5 100 km
propojuje osm zemí (Rusko, Bělorusko, Ukrajinu, Polsko, Německo,
Slovensko, Maďarsko a Českou republiku). Na své cestě křižuje 94
velkých a více než 400 menších řek, přes 500 železničních tratí a
dálnic.
Autor: TZ, Zdroj: Mero