19. 5. 2014
Nádrž má správný objem a výdejní stojany měří přesně.
Proč tedy lze do automobilu natankovat větší množství paliva? Tento
problém na čerpacích stanicích řeší někteří majitelé osobních
automobilů a reklamují nesprávné seřízení výdejních
stojanů.
Majitelé osobních vozů si stěžují
"Načerpal jsem do Fabie 50,84 litrů Naturalu 95 a zjistil,
že podle návodu má nádrž jen 45 litrů. Chci se zeptat, jak velkou
nádrž má reálně Fabie a kolik se vám povedlo nejvíc natankovat?"
Tyto a podobné otázky lze najít na nejrůznějších internetových
portálech českých motoristů, nejčastěji se to však týká majitelů
Škody Fabie. Někteří z nich si pak přímo stěžují ČMI, který má
ověřování přesnosti nejrůznějších měřidel na starosti. Většinou si
majitelé osobních automobilů myslí, že provozovatelé čerpacích
stanic mají chybně seřízená měřidla výdejních stojanů a zákazníky
šidí.
Vysvětlení je však překvapivě jednoduché. "Při tankování paliva
musí být dodržen postup uvedený v návodu k obsluze vozidla, při
jehož dodržení nepřekročí množství dotankovaného paliva jmenovitý
objem nádrže, který je uveden v dokumentaci k vozidlu," napsal
mimo jiné ve své zprávě z roku 2012, kterou mimo jiné najdete
například na webových stránkách Ministerstva dopravy, ing. Jan
Raděj ze Škody Auto. Dodržení postupu uvedeného v návodu
v tomto případě znamená, že tankující nebude manipulovat
páčkovým ventilem u hrdla nádrže, čímž by došlo k odvzdušnění
bezpečnostního prostoru nádrže. A v té samé zprávě se následně
píše, že objem zmíněného bezpečnostního prostoru nádrže, který
představují odvzdušňovací komory a nalévací hrdlo, činí navíc až 17
litrů ke jmenovitému objemu nádrže.
I proto pracovníci ČMI, kteří provádějí ověřování výdejních
stojanů v provozu, při prověřování zmíněných stížností nezjistili
ani v jednom případě vadné měřidlo, neboť do nádrže bylo podle
jejich měření natankováno množství paliva, jaké ukázalo počítadlo
výdejního stojanu.
Nejen plomby jsou důkazem
Výdejní stojan na pohonné hmoty je podle zákona o metrologii
tzv. stanoveným měřidlem. Chyba měřidla, zjišťovaná při několika
kontrolních režimech, nesmí u měřících systémů pro měření objemů
kapalin větších než 2 litry (u některých stojanů 5 litrů) překročit
dovolenou odchylku (0,5 %), jinak měřidlo není opatřeno příslušnými
značkami a nesmí být pro veřejný prodej používáno.
U každého stojanu tak musí být před uvedením na trh a do provozu
posouzena shoda podle evropské harmonizované legislativy a každý
exemplář měřidla uvedeného do provozu podléhá ověření, které má
platnost dva roky. Ověřování výdejních stojanů na pohonné hmoty u
nás provádí pouze ČMI. Zda bylo konkrétní reklamované měřidlo v
době nákupu pohonných hmot řádně ověřeno, může spotřebitel zjistit
na místě, a to podle značky, která je na měřidle viditelně umístěna
a také z příslušné dokumentace, kterou je povinen uživatel
stanoveného měřidla podle zákona o metrologii vést, případně ze
záznamů územně příslušného pracoviště ČMI.
Výdejní stojan je po ověření opatřen úředními značkami (plombami)
na místech určených v certifikátu o schválení typu stanoveného
měřidla. Tyto značky mají za účel nejen deklarovat, že měřidlo bylo
ověřeno, ale i zajistit, že do metrologicky citlivých částí měřidla
nebylo zasahováno, a proto se u výdejního stojanu většinou
nacházejí pod jeho krycí kapotáží. Aby pověření bylo zřejmé i bez
otevření kapotáže, je jedna z úředních značek umístěna na
místo běžně viditelné (např. na sklo displeje nebo přímo na
displej). Úřední značku ČMI lze běžně rozeznat podle symbolu
dvojocasého lva a s písmeny CM, která jsou doplněna číslem
pracoviště ČMI, které ověření provedlo, a posledním dvojčíslím
roku, ve kterém bylo ověření provedeno. Platnost ověření se pak
počítá od 1. ledna roku následujícího po roce ověření.
Úřední značka neobsahuje informaci o datu, do kterého je ověření
stanoveného měřidla platné. Proto jako informaci pro veřejnost
zavedli pracovníci ČMI od roku 2004 další kruhovou značku, na níž
je uvedeno, který inspektorát ČMI ověření provedl, kontakty na něj
a rok, ve kterém musí být provedeno ověření další. Na čerpacích
stanicích jsou dále vedeny tzv. kmenové listy jako forma povinné
evidence stanovených měřidel, kam se (kromě oprav a dalších
servisních činností) zaznamenává také ověřování měřidel. Tento
dokument není obsluha čerpací stanice povinna spotřebiteli
poskytnout (byť jen k nahlédnutí), spíše jde o dobrou vůli
prokázat zákazníkovi i jinou formou, že ověření je platné.
Dvojí kontrola
ČMI průběžně přezkoumává neporušenost a správnost stanovených
měřidel i v rámci tzv. státního metrologického dozoru. V praxi to
znamená, že zaměstnanec pověřený dozorovou činností po kontrole na
čerpací stanici o jejím výsledku zpracuje písemný protokol.
Kontrola je v některých případech provedena ve dvou etapách -
nejprve běžným spotřebitelským nákupem a přeměřením zakoupeného
množství pohonné hmoty, následně pak je provedena kontrola
metrologických náležitostí výdejního stojanu v rozsahu
posouzení a zkoušek příslušných pro ověřování těchto stanovených
měřidel. Při podání podnětu ke kontrole je proto třeba sdělit nejen
místo a firemní značku čerpací stanice, ale i číslo výdejního místa
a název produktu (nafta, Super 95 apod.), o který se v předmětném
případě nákupu jednalo, jakož i datum, kdy byl nákup pohonných hmot
proveden. Ideálním řešením je zaslání okopírovaného pokladního
dokladu k čerpání pohonných hmot, jehož správnost je předmětem
pochybností. Dále je třeba sdělit kontakt, kam by mělo být zjištění
o výsledku kontroly zasláno.
Souběžně s tímto dozorem, ale i individuálně nezávisle na něm je
vykonáván také interní audit jakosti metrologických výkonů
prováděných vlastními zaměstnanci ČMI s cílem posoudit, zda
výkon ověření výdejního stojanu byl zaměstnancem ČMI proveden
úplně a správně.
Je třeba ovšem říci, že výdejní stojany nejsou po posouzení shody,
dopravě od výrobce a instalaci na místě používání podruhé podrobeny
"metrologickému posouzení" (ověření), ale praxe ukazuje, že se není
čeho obávat. V posledních letech totiž nebyla odhalena žádná
zásadní chyba přes rámec povolené odchylky, přičemž v letech
2011-2013 proběhlo 133 kontrol měřičů výdejních stojanů. Pouze u
dvou stojanů čerpací stanice Tank ONO nevyhověly v roce 2012
dva stojany, které měly při 10procentním průtoku odchylku 1 %, což
bylo napraveno. Sedmi provozovatelům menších čerpacích stanic byl
zakázán prodej z důvodu překročení zákonem stanovené lhůty
platnosti ověření, důvodem byla zřejmě snaha ušetřit náklady na
kalibraci stojanů. Metrologie výdejních stojanů se řídí podle
evropské směrnice 2004/22ES respektive podle novely této směrnice
(2009/137ES) a jejich ověření vykonává v ČR pouze ČMI.
Platnost ověření výdejních stojanů na naftu a benzin jsou dva roky,
u LPG a CNG pouze jeden rok.
Do Fabie se vešlo 54,2 litru
Ve spolupráci s ČAPPO a ČMI jsme na základě výše zmíněných
skutečností provedli netradiční test. Na čerpací stanici Benzina na
Argentinské ulici v Praze 7 přijela speciální mobilní
laboratoř ČMI, která ověřuje správnost měřidel výdejních stojanů, a
pracovníci ČMI provedli test jedné čerpací pistole na benzin
Natural 95. Ověření se provádí při třech průtocích, konkrétně při
10procentním, 25procentním a maximálním. Vše se opakuje dvakrát při
různých objemech od 100 litrů do 25 litrů. U výdejních stojanů na
naftu a benzin je povolená chyba 0,5 %, u stojanů na LPG 1 % a u
stojanů na CNG 1,5 %. "Chyba by se při našich měřeních měla
blížit k nule, nejčastější odchylka je okolo 0,15 %," tvrdí
Jindřich Pošvář, ředitel pro legální metrologii v rámci ČMI,
který při ověřování stojanu asistoval. "U tohoto stojanu byla chyba
při 10procentním průtoku -0,15 %, při 25procentním -0,05 % a při
maximálním +0,05 %, což se v součtu blíží nulové chybě a
stojan je tedy naprosto v pořádku," dodal Jindřich Pošvář
poté, co technik dokončil kontrolní měření.
Po této zkoušce jsme ke stejnému stojanu přistavili referenční
vozidlo Škoda Fabia 1.2 TSI (63 kW) s prakticky prázdnou
nádrží (počítač vozu ukazoval dojezd 10 km, přičemž jmenovitý objem
nádrže je 45 litrů) a Jindřich Pošvář natankoval z přeměřené
pistole plnou nádrž. Pistole automaticky vypnula při natankovaném
objemu 42,1 litru, nicméně po zmáčknutí ventilu, který slouží
k odvzdušnění bezpečnostního prostoru, jsme tankovali dál. Při
natankovaném objemu 54,2 litru jsme tankování ukončili poté, co se
zdálo, že benzín přeteče přes hrdlo nádrže. Do nádrže Fabie se tak
vešlo přes jmenovitý objem nádrže bezmála 10 litrů, což ukazuje, že
chyba není v takovém případě většinou na straně výdejního
stojanu. Můžete si to samozřejmě vyzkoušet sami, ale pozor, může to
být i nebezpečné. Teplota tankovaných pohonných hmot bývá okolo
deseti stupňů, ale při vyšší teplotě svůj objem zvětší. Když se
takovým způsobem natankuje nádrž přes její jmenovitý objem a
automobil se poté odstaví na sluníčko a ještě na šikmou plochu,
může nastat problém. Ve třicetistupňovém vedru totiž mohou z nádrže
vytéct dva až tři litry paliva, což představuje potencionální
příčinu vzniku požáru, který dokáže zničit celé auto a někdy i ta
okolní.
Konstrukce výdejního stojanu, respektive jeho měřících
systémů podle předpisů platných v roce 2013
Měřicí systém, který tvoří výdejní stojan, se musí skládat
minimálně z měřidla protečeného množství, počítadla, indikačního
zařízení, dělícího bodu zpravidla realizovaného výdejní pistolí,
hydraulického okruhu a odlučovače plynu. Pro správný provoz může
být potřebné do měřicího systému zapojit také filtr, čerpadlo a
přepočítávací zařízení. Měřicí systém může být vybaven ještě
dalšími pomocnými a přídavnými zařízeními potřebnými pro správný
chod výdejního stojanu. Výdejní stojan pak může mít i vlastní
napájecí zdroj měřené kapaliny nebo může být určený k instalaci do
centrálního napájecího systému. V případě, že výdejní stojan má
vlastní napájecí zdroj, musí být instalován odlučovač plynu
bezprostředně před vstupem do měřidla.
Výdejní stojany musí být dále vybaveny nulovacím zařízením
počítadla objemu a součtovým počítadlem objemu. Pokud obsahují i
počítadlo ceny, toto musí být možné vynulovat. Nulovací zařízení
počítadla ceny a počítadla objemu musí být uspořádané tak, aby
vynulování jednoho z nich automaticky vedlo k vynulování druhého
počítadla. Počítadlo objemu a ceny se nesmí dát vynulovat v průběhu
výdeje. Zahájení nového měření musí být znemožněno, dokud počítadla
nejsou vynulována. Pokud má výdejní stojan vlastní napájecí zdroj
měřené kapaliny poháněný elektromotorem, musí být vybaven
zařízením, které po zastavení elektromotoru brání jakémukoliv
dalšímu výdeji paliva až do vynulování počítadla objemu. Pokud může
být během výdeje použita pouze jedna výdejní pistole a následně
musí být pro ukončení procesu výdeje zavěšena, další výdej musí být
blokován, dokud není vynulováno indikační zařízení. Pokud mohou být
použity dvě nebo více výdejních pistolí současně nebo střídavě, a
následně musí být použité výdejní pistole zavěšeny, další výdej
musí být blokovaný, dokud není vynulováno indikační zařízení.
Český metrologický institut
Státní příspěvková organizace, která byla založena Ministerstvem
průmyslu a obchodu v roce 1993 (za socialismu byla metrologie
koncentrována na Slovensku), má 355 zaměstnanců ve 14 jednotkách
(cca 41 procent má VŠ). Celkové výnosy jsou okolo 460 milionů korun
ročně, z toho 18 procent tvoří neinvestiční dotace ministerstva.
Jejím cílem je mimo jiné zabezpečit správnost měření zejména na
ochranu spotřebitele.
Metrologie výdejních stojanů se řídí podle evropské směrnice
2004/22ES respektive podle novely této směrnice (2009/137ES) a
jejich ověření vykonává pouze ČMI. Současně řeší i případné
stížnosti spotřebitelů. Platnost ověření výdejních stojanů na naftu
a benzin jsou dva roky, u LPG a CNG pouze jeden rok.
ČMI spolupracuje se všemi výrobci a dovozci stojanů, kteří působí
na českém trhu, ať už jsou to Gilbarco, Wayne, Adast nebo
Tatsuno-Benč. ČMI může ověřovat všechna měřidla, současně
s ČMI u nás fungují i tzv. privátní autorizovaná metrologická
střediska pro ověřování měřidel, kterých je asi 300, ale pro
ověřování výdejních stojanů na pohonné hmoty má ČMI kvůli
nestrannosti monopol.
Co je to ATC
Každá kapalina má koeficient objemové roztažnosti, a její objem
se při různých teplotách mění. Proto mají některé výdejní stojany
zabudované zařízení na samočinnou teplotní kompenzaci tzv. ATC. U
něho je třeba zajistit, aby zmíněná fyzikální vlastnost kapalin
nebyla zneužívána. V létě při vyšších teplotách, kdy objem
benzinu i nafty roste, totiž může uživatel ATC vypnout a
v zimě při nízkých teplotách, kdy klesá a objem tekutiny se
zmenšuje, zase zapnout. Podle pracovníků ČMI to však není možné,
uživatel si musí hned na začátku říci, zda hodlá toto zařízení
používat a následně s ním už nesmí manipulovat.
Autor: Jiří Kaloč, Zdroj: PETROLmedia