Přechod na čisté technologie se může stát naší výhodou

Zatímco kolem revize Green Dealu zatím Evropská unie přešlapuje, už na konci února má být zveřejněn tzv. Clean Industrial Deal, jehož cílem má být zvýšení konkurenceschopnosti evropských firem se zaměřením na čisté technologie. Jan Dusík, zástupce generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi, věří, že přechod na čisté technologie je celosvětový trend a je na nás, abychom to dokázali přetvořit v naši výhodu.

Po červnových volbách máme nové složení Evropského parlamentu. Co to znamená pro Green Deal?

Nyní máme Evropský parlament, který se více zaměřuje na hospodářské výzvy, jimž Evropa čelí, a prosazuje, aby se na ně zaměřily i politické priority Evropské komise. To není v rozporu se zelenou dohodou. Vždy jsme říkali, že program dekarbonizace také znamená, že zvyšujeme konkurenceschopnost našich průmyslových odvětví, a současně zlepšujeme kvalitu života v Evropě pro její občany. Tyto agendy nyní propojujeme důsledněji než dříve.

Všichni mluví o nutnosti dát větší důraz na konkurenceschopnost a produktivitu, aby EU neztrácela vůči USA nebo Číně. Co ale říkáte na hlasy, že příčinou toho zaostávání je právě Green Deal? Počítá se s tím, že se Green Deal bude nějak přehodnocovat?

Jak jsem řekl výše, Green Deal byl vždy koncipován jako ekonomická agenda. Možná se to v posledních letech trochu ztratilo ve veřejné debatě, ale je to pravda. Evropa čelí - v soutěži s USA a Čínou - řadě strukturálních výzev, které se projevovaly i před našimi klimatickými politikami a jejich rámec přesahují. Evropa se s nimi musí vypořádat, ale nelze je rozumně svádět na zelenou dohodu. Je zřejmé, že přechod na čisté technologie je celosvětový trend a je na nás, abychom to dokázali přetvořit v naši výhodu.

Namísto slibované revize Green Dealu je teď na stole zřejmě spíš jeho rebranding v podobě Clean Industrial Dealu. Co Clean Industrial Deal přinese? V čem bude spočívat a co bude pro Evropu znamenat?

Clean Industrial Deal má zajistit, aby evropské podniky měly z transformace na čistou ekonomiku maximální prospěch. Jde o to, aby se ujistili, že budou klíčovými hráči této proměny, že pro ně představuje přínos a že vytváří nové příležitosti pro evropské firmy jak doma, tak v zahraničí. Bude řešit zásadní otázku vysokých cen energie a situací evropských energeticky náročných průmyslových sektorů, ale také vytvoření trhů a uplatnění pro evropské čisté výrobky, a to i mimo EU - kde EU může těžit ze svých bohatých partnerských vztahů. Jeho cílem bude nalezení společné cesty k oživení konkurenceschopnosti a pokračování směřování k uhlíkové neutralitě. Cílem je posílit "business case" pro evropské čisté technologie a výrobky a nastartovat posílení poptávky po nich. (oficiálně má být Clean Industrial Deal zveřejněn 26. února, pozn. red.)

Nový americký prezident Donald Trump oznámil, že USA odstoupí od Pařížské dohody o klimatu. Proč bychom se měli snažit a omezovat my v Evropě, když se nesnaží, nebo se snaží málo, zbytek světa včetně největších znečišťovatelů, mezi které Evropa, na rozdíl od Ameriky, nepatří?

Je falešným argumentem říkat, že my podnikáme kroky a ostatní ne. To neplatí dokonce ani pro Spojené státy, byť prezident Trump rozhodl o odstoupení z Pařížské dohody. Usilovně pracujeme na tom, abychom zajistili, že další země po celém světě podniknou podobné kroky k omezení svých emisí. To je klíčová část naší práce. Činíme tak v rámci systému OSN na každoročních konferencích smluvních stran, prostřednictvím řady mnohostranných fór, jako jsou G7 a G20, a v rámci našich širokých bilaterálních vztahů.

Zelenou dohodu vnímá velká část Čechů negativně, polovina by ji zrušila. Jak si to vysvětlujete?  Jak je tomu jinde v EU?

Důležité je rozlišovat název a cíle. Zkratka "Zelená dohoda" se bohužel stala terčem útoku či zesměšňování od některých lidí, i když existuje široké porozumění pro nutnost opatření v oblasti klimatu, která tento soubor předpisů představuje. To, co musíme udělat, je překlenout propast mezi tím, co lidé považují za důležitý problém, který je třeba řešit, a zajištěním podpory a prostředků k dosažení potřebných výsledků.

Více než polovina Čechů považuje možnost jezdit autem se spalovacím motorem za své právo. Zároveň si 39 procent lidí myslí, že Green Deal zakazuje po roce 2035 jezdit auty se spalovacími motory. Vysvětlujete jako Evropská komise dost, co máte v plánu a co ne?

Plně chápu touhu občanů po svobodné volbě. Snažíme se právě o rozšíření výběru nových atraktivních možností dopravy a o podporu průmyslu ve vývoji nových automobilů, které budou stejně atraktivní a cenově dostupné jako ty, které si lidé oblíbili, jen bez negativních dopadů jejich znečištění. Tato přeměna je úzce spojena s našimi celkovými klimatickými cíli = podíl dopravy na evropských emisích narůstá. Víme, že je před námi ještě mnoho práce, ale máme deset let na to, abychom změnu zrealizovali. Jsem přesvědčen, že v tom uspějeme. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen osobně zahájila dialog na vysoké úrovni s představiteli autoprůmyslu, abychom zajistili, že přeměnu tohoto průmyslu zajistíme společně, a chce tomu poskytnout veškerou potřebnou podporu.

Kolik bude zelená tranzice stát? Vydělá na tom EU nebo to není možné?

Provedli jsme podrobné posouzení dopadů všech našich politik, přičemž jsme se zaměřili na ekonomické náklady a přínosy dekarbonizace našich průmyslových odvětví a také na náklady, které pro naše společnosti vzniknou v případě, že problém změny klimatu nevyřešíme. Je zřejmé, že cena za nečinnost je násobně vyšší než náklady vyvolané přechodem ke klimatické neutralitě. Je to v našem ekonomickém, politickém, environmentálním a 

Evropští politici často zdůrazňují, že zelená transformace povede díky novým technologiím ke zrychlení růstu. Transformace v posledních letech probíhá, ale ekonomika roste velmi pomalu. Proč?

Naše ekonomika roste, zatímco naše emise klesají. Tak je tomu již 35 let. Za posledních 20 let evropský systém emisního obchodování snížil naše emise o 47 % a současně evropská ekonomika vzrostla o 53 %. Nemusíte znečišťovat, abyste vydělali peníze. Globální a evropská ekonomika čelila v posledních letech řadě výzev, které však nelze připisovat politikám v oblasti klimatu - pandemie covidu či ruská útočná válka na Ukrajině.

V roce 2026 má nastat přezkum toho, jestli je zákaz prodeje nových aut se spalovacím motorem splnitelný k roku 2035. Ten přezkum bude dělat vaše generální ředitelství?

Ano, povedeme tuto práci jako generální ředitelství odpovědné mimo jiné za právní předpisy o emisích z automobilů. Budeme však spolupracovat se všemi našimi příslušnými kolegy v různých odděleních a samozřejmě bude politickým rozhodnutím všech komisařů, jak budou postupovat.

Řada automobilek chce přezkum posunout na rok 2025 s argumentem, že prodeje elektromobilů jsou výrazně za očekáváním.  Je faktický zákaz prodejů nových aut se spalovacími motory od roku 2035 reálný? Uspíšíte revizi o rok? Jaké jsou scénáře dalšího vývoje?

Není příliš reálné prosazovat urgentní přehodnocení legislativy. Potřebujeme čas, abychom pečlivě zhodnotili situaci a trendy a čerpali z výhod dialogu, který s automobilovým průmyslem v nejbližších týdnech povedeme. Jak jsem řekl, máme 10 let na to, abychom těchto cílů dosáhli, a musíme učinit správná rozhodnutí, ne nutně rychlá rozhodnutí. Také nezapomínejme, že mnozí představitelé autoprůmyslu nás žádají o jistotu a předvídatelnost a o to, abychom nastavené cíle neměnili. Vyhovuje jim to, že směřování je již delší dobu zřejmé.

Uvedl jste, že EK chce automobilkám s přechodem na elektromobily a s jeho konkurenceschopností pomoct. Ale jak? Největší vzpruhu dal sektoru Joe Biden před dvěma lety, když jeho administrativa přišla s miliardami úlev na daních, kterými podpořila výrobu amerických elektroaut a dalších čistých technologií. Podobně se chová i Čína. Udělá něco takového i EU?

Jedná se o druh ekonomických nástrojů, které jsou většinou v rukách našich členských států, ale můžeme zajistit, aby tomu evropská pravidla vycházela vstříc, například pokud jde o pravidla státní podpory nebo o to, jak využíváme příjmy z obchodování s emisemi prostřednictvím nástrojů, jako je Inovační fond nebo Modernizační fond. Bylo by také velmi užitečné, kdyby se členské státy dokázaly po mnoha letech dohodnout na navrhované revizi směrnice o energetických daních.

Mario Draghi ve svém reportu konstatoval, že konkurenceschopnost Evropy by se mohla nastartovat díky správně nasměrovaným investicím do dekarbonizace. Zejména do energetické infrastruktury, která je v současné době - s přechodem od stabilních zdrojů k těm obnovitelným a méně stabilním - nedostatečná. Díky tomu by mělo dojít hlavně k poklesu cen elektřiny. Bude mít EU dostatek prostředků, aby mohla toto doporučení realizovat?

Mario Draghi má skutečně pravdu. Potřebujeme více investovat a víme, že odtud budou plynout výhody a pokrok. Potřebujeme mix veřejných a soukromých investic. Finanční zdroje jsou k dispozici, ale nemusí být nutně vynakládány efektivně nebo na správných místech. Musíme lépe sladit naše veřejné rozpočty - například ukončit neúčinné dotace a dovoz fosilních paliv a také přilákat více soukromých finančních prostředků.

Jan Dusík

Jan Dusík je bývalý občanský aktivista, od listopadu 2009 do března 2010 ministr životního prostředí ČR, předtím v letech 2006 až 2009 náměstek ministra životního prostředí ČR, člen Strany zelených (pod dobu působení ve funkci ministra členství přerušil). V letech 2011 až 2019 působil v programu OSN pro životní prostředí a v letech 2020 až 2022 působil v Arktickém programu Světového fondu na ochranu přírody. Od června do prosince 2022 byl opět náměstkem ministra životního prostředí ČR. Od dubna 2024 je zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi.

Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (titul JUDr. udělen v roce 2001), na Oxfordské univerzitě vystudoval obor M.Sc. Změny a management životního prostředí.