Nové ložisko plynu na Moravě

Projekt roku – Suroviny a Produkty, MND, a.s.

Společnost Moravské naftové doly (MND), patřící do skupiny KKCG miliardáře Karla Komárka, objevila na jižní Moravě ložisko se zásobami ropy a zemního plynu v hodnotě přes 3,5 miliardy korun. Díky tomu se nevytěžené ropné zásoby firmy zvýší o celou čtvrtinu.

"Je to náš největší nález za posledních patnáct let. Nachází se mezi Kyjovem a Brnem," řekl pro HN člen představenstva MND Miroslav Jestřabík. Podle něj jsou ve zmíněné lokalitě pod zemí více než tři miliony barelů ropy a 100 milionů kubíků plynu. Velký význam tohoto nového objevu spočívá podle mluvčí KKCG Dany Dvořákové v tom, že zásoby ropy poprvé tohoto rozsahu byly nově nalezeny v jiném typu horniny než kdykoliv předtím - v pískovcových horninách stáří paleogen, tedy horniny z období třetihor. "Dosavadní objevená ložiska významného rozsahu byla objevena v pískovcí  a vápencích jurského stáří, které jsou starší než třetihory. Je ovšem nutné podotknout, že tento nový objev se nachází ve větší hloubce (2,3 km)," dodala Dvořáková.

Kromě výrazného nárůstu zásob je tedy nový nález pro MND důležitý i z toho důvodu, že jí dal vodítko, kde příště hledat. "Ukázalo nám to tedy, že ropa se může hledat na našich územích i tam, kde nás to dřív nenapadlo," vysvětlil Jestřabík.

Těžba v novém nalezišti začne pravděpodobně v příštích letech podle toho, jak rychle se podaří vyřídit všechna nutná povolení a vykoupit potřebné pozemky. "Nejdříve je nutné dokončit produkční a technologické testy, vypracovat technologické postupy a plány těžby. Teprve pak bude možné zahájit skutečnou těžbu na ložisku. Předpokládáme, že to bude řádově do 2-3 let," uvedla k tomu Dana Dvořáková.

Jak vědí těžaři, kde hledat?

"V principu vyhledáváme podzemní struktury tvořené porézními horninami, které jsou izolovány nadložními horninami a vytvářejí tzv. pasti, a současně jsou - nebo v geologické minulosti byly - tzv. migračními cestami (většinou velké zlomové systémy) spojeny se zdrojovými horninami (místa, kde ropa a plyn vznikají, jsou ve velkých hloubkách)," popsala Dvořáková.

Základem je vytvoření geologického konceptu z řady nepřímých metod či indicií. Základní vyhledávací metodou je seismické měření.

Na našem území se ložiska ropy a plynu nacházejí většinou v sedimentárních horninách třetihorního stáří uložených v hloubkách od cca 700 m až do téměř 4 km. Z pohledu regionálního se jedná především o oblast jihovýchodní části Jihomoravského kraje. Těžitelné zásoby jednotlivých ložisek se v případě plynu pohybují v rozmezí desítek až stovek milionů m3, u ropy jsou to desítky až stovky tisíc m3.

Je to v porovnání se světovou produkcí maličký zlomek, v podstatě se u nás vytěží jednotky procent celkové spotřeby v Česku. "Pro názornost se dá říci, že ročně v průměru vytěžíme něco kolem jedné terawathodiny plynu, což pokryje spotřebu zhruba 100 000 domácností (počítáme s průměrnou spotřebou 10MWh na domácnost)," uvedla jako příklad Dvořáková.

MND má v současnosti 150 aktivních vrtů plynu a ropy.

Existuje několik typů ložisek uhlovodíků - ložiska čistě plynová, jejichž energie je dána pouze rozpínáním plynu, plyn se těží bez jakýchkoliv čerpadel samotokovým způsobem, je potřeba jen    s ohledem na technologické a ložiskové podmínky regulovat jeho tok. Pak existují ložiska ropná, kdy je ovšem v každém ložisku ropy současně s ropou rozpuštěn i plyn. Plyn dodává ložisku energii  a napomáhá tzv. samotokovému způsobu těžby, kdy je proces těžby v těžebním vrtu řízen pouze regulací s ohledem na technologické a ložiskové podmínky. Při nedostatečné energii ložiska ropy pro samotokovou těžbu je nutné do těžebního vrtu nainstalovat hlubinné čerpadlo, kterým se ropa čerpá na povrch. Čerpadlo se skládá z hlubinné a povrchové části - většinou se používá typ známý na povrchu jako tzv. kozlíky…

Kolik peněz firma vydělá navíc?

"Ta čísla jsou hodně předběžná, ale pokud by se potvrdila naše hypotéza, že se v ložisku nachází surovina (ropa a plyn) odpovídající třem milionům barelů, tak by to při současné ceně něco málo pod 50 USD za barel mohlo být kolem tří miliard korun (odvod pro stát a obce cca 200 milionů)," řekla Dana Dvořáková.

Z Komárkova nového objevu budou mít profit i okolní obce a stát. MND odvádí daň za vytěžený nerost, z této daně připadá 75 % na obec, na jejímž území se těží a 25 % jde do státního rozpočtu. Při zmiňovaných zásobách by se mezi ně rozdělilo přes 200 milionů korun.

Společnost MND z Komárkovy skupiny KKCG ročně vytěží zhruba 800 tisíc barelů ropy a 82 milionů kubíků plynu. Těžba byla dřív pro byznys Karla Komárka stěžejní. Postupně se ale její důležitost snižovala. Jednak proto, že společnost začala ve velkém investovat do loterijních firem po celé Evropě - spoluvlastní například českou Sazku, řeckou společnost OPAP nebo italské Lotto.

Druhým důvodem bylo, že ropa začala prudce zlevňovat. "V roce 2014 byla průměrná cena nad sto dolary za barel, loni to bylo už jen 43,70 dolaru," říká Jestřabík. To se výrazně podepsalo pod zisky MND, které se v daném období propadly z 1,5 miliardy před zdaněním na loňskou necelou třetinu.

I kvůli tomuto propadu musela MND začít šetřit. Odrazilo se to hlavně na průzkumech nových ložisek, u nichž vyjde každý vrt na 10 až 20 milionů korun. Při nízkých cenách ropy se už některé z těchto průzkumů nevyplatilo dělat. S tím bylo spojené i propuštění zhruba 15 procent z více než pěti stovek zaměstnanců.

Celou strategii firmy MND nově nastavuje tak, aby společnost byla zisková i při 50 dolarech za barel. To je podle Jestřabíka z vedení firmy cena, na které se bude ropa dlouhodobě pohybovat.

Ropa z břidlic brání růstu cen ropy

Důvodem, proč v příštích letech nelze čekat skokový růst ropy zpět nad hranici 100 dolarů za barel, je nový způsob těžby ropy a plynu z břidlic. Rozvíjí se hlavně ve Spojených státech amerických, kde je těchto nalezišť nejvíc. Hlavní výhodou břidličné ropy oproti klasické těžbě je, že se nachází v malých hloubkách. Ropné firmy jsou tak schopné pružněji reagovat na nabídku a poptávku. Na druhou stranu je těžba nákladnější. "Jakmile spadne cena, ořezají v USA náklady a zavřou některé vrty. A když cena vyskočí, okamžitě těžbu obnoví," říká Jestřabík. Světový trh s ropou tak zažívá malou revoluci, kdy pomalu ztrácí vliv dříve dominantní uskupení vývozců ropy OPEC.

MND2

MND3

MND

Petrol Magazín

Aktuální vydání2024/01 Téma číslaDistribuce pohonných hmot
Aktuální číslo

Přihlašte se k odběru novinek