Agrofert prohrál soud s PKN Orlen. 20 miliard se zřejmě nedočká

Pražský vrchní soud rozhodl, že při privatizaci Unipetrolu nedošlo k porušení obchodních dohod mezi polským petrochemickým koncernem PKN Orlen a českým Agrofertem. Skupina Andreje Babiše za to požadovala kompenzaci 20 miliard korun. Informaci přinesl týdeník Euro.

V jiném sporu ohledně privatizace petrochemické společnosti ­Unipetrol přitom Agrofert před pěti lety na PKN Orlenu vysoudil 2,45 miliardy korun.
Podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky o osudu 20 miliard ještě zcela rozhodnuto není. Po seznámení se s písemným vyhotovením rozsudku Agrofert ještě zváží dovolání k Nejvyššímu soudu.
Zmíněné dvě žaloby a k tomu ještě dvě další, v nichž Agrofert už dříve neuspěl, se týkají prodeje státního podílu Unipetrolu započatého před čtrnácti let. Tehdejší menšinová vláda ČSSD v čele s nynějším prezidentem Milošem Zemanem nejprve oslovila Agrofert. Babišovi se ale zdála cena 11,7 miliardy korun vysoká, a když stát nechtěl slevit, z obchodu sešlo.
Podíl nakonec od státu koupil v roce 2004 za celkem zhruba 14,7 miliardy korun PKN Orlen. Úzce ale při privatizaci spolupracoval s Agrofertem, kterému prý za pomoc slíbil výhodně odprodat kontrolní podíly v dceřiných firmách Unipetrolu - v Kaučuku, Agrobohemii, Aliachemu, Paramu a Chemopetrolu.
Po privatizaci si však PKN Orlen tyto firmy nechal. Polský podnik sdělil v souvislosti s rozsudkem Euru, že postup vůči Agrofertu byl "v souladu s právem a v nejlepším zájmu firmy".
Už dlouho trvající rozepři kolem údajně domluveného, ale nakonec neuskutečněného obchodu mezi PKN Orlen a Agrofertem nazývala média firemním sporem milénia.
Ve čtyřech žalobách Agrofert poukazoval mimo jiné na to, že PKN Orlen zhodnotil získaná aktiva v letech vysokého ekonomického růstu české ekonomiky a polským manažerům se zdálo výhodnější porušit dohody s Agrofertem a riskovat soudní odškodnění. V řadě rozhovorů z posledních let pak Babiš to, že Unipetrol nekoupil sám v prvním kole privatizace, hodnotil jako chybu. S odstupem času mu původní nabídka české vlády přišla vlastně levná.
Agrofert nejdřív postup PKN Orlenu napadal u arbitráží, až pak se obrátil na soudy. Právní zástupci PKN Orlenu přitom brali vyhrané arbitráže už z doby před pěti let jako definitivní konec sporů. Ten však zřejmě přichází až teď.
Mimochodem ve chvíli, kdy Andrej Babiš v roli ministra financí se skupinou PKN Orlen vyjednává o jejím dalším byznysu s českým státem. Například v možné privatizaci provozovatele ropovodů Mero.

Privatizace Unipetrolu

Společnost Unipetrol byla založena v roce 1994 Fondem národního majetku jako jeden z privatizačních kroků českého petrochemického průmyslu. V roce 2001 Zemanova vláda rozhodla o zahájení privatizace majoritního státního podílu. Meziresortní privatizační komise doporučila jako vítěze britskou společnost Rotch Energy, vláda však rozhodla o prodeji Agrofertu. Ten ovšem dohodnutou cenu nezaplatil a požádal o ukončení privatizační smlouvy. V listopadu 2002 tak Špidlova vláda rozhodla o vyhlášení nové soutěže. Konečnou nabídku pak podal pouze PKN Orlen - 14,7 miliardy korun za 63procentní podíl v Unipetrolu a uhrazení pohledávek České konsolidační agentury vůči Unipetrolu. Tuto nabídku vláda přijala v dubnu 2004 a prodej byl finalizován v roce 2005. V současné době zpracovávají rafinerie Unipetrolu ročně okolo 5,9 milionu tun ropy. Firma Benzina provozuje přes tři sta čerpacích stanic. Celkem holding zaměstnává 3600 lidí. Menšinový podíl ve firmě patří J&T. V roce 2014 tvořily tržby částku 124,2 miliardy korun.