22. 12. 2014
18. prosince 1959 byla v Moskvě podepsána mezivládní
dohoda o výstavbě ropovodu Družba, který se následně stal nejdelším
ropovodem na světě.
Výstavba ropovodu Družba začala 10. prosince 1960 v Samaře, v
jihovýchodním Rusku, kde se sbíhají další ropovody ze Sibiře, Uralu
a Kazachstánu. První větev ropovodu vede západním směrem z Ruska
přes Bělorusko, kde se rozdvojuje na severní část, která pokračuje
přes Polsko do východní části Německa a pobaltských států, a jižní
část, která z Běloruska pokračuje přes západní Ukrajinu na
Slovensko, do Maďarska a Česka. Druhá větev ropovodu zásobuje z
Ruska ukrajinské pobřeží Černého moře. Po rozpadu SSSR v roce 1991
vznikla společnost Transněfť, která dodnes v Rusku provozuje
ropovod Družba se stoprocentní účastí státu. Celý ropovod má délku
okolo 50 tisíc kilometrů. Průměr potrubí ropovodu v hlavních
úsecích je 500 a 700 milimetrů.
První ropa dorazila do bývalého Československa 3. února 1962.
Ruská ropa například na Slovensku proudí na zpracování do
bratislavské rafinerie Slovnaft, kde se zpracovalo již více než 300
milionů tun ropy. Před vstupem na území České republiky se Družba
dále rozděluje. Jedna část pokračuje do České republiky, druhá sahá
do Maďarska. Na maďarském území se tato větev napojuje na ropovod
Adria. Jediným provozovatelem ropovodní systému v ČR je akciová
společnost Transpetrol. Zabývá se přepravou ropy a její skladováním
pro své odběratele a pro Správu Státních hmotných rezerv (SSHR) SR.
V roce 2002 získala 49 procentní balík akcií v Transpetrolu ruská
společnost Jukos Oil Company, přičemž stát si ponechal majoritní
podíl 51 procent. K zpětnému odkupu akcií došlo 26. března 2009 za
240 milionů USD (176,38 milionu eur).
Autor: jk