20. 3. 2015
Přibylo jich 47 za loňský rok, 177 za posledních pět
let. Počet čerpacích stanic v ČR roste, ke konci roku 2014 jich
ministerstvo průmyslu a obchodu ve své "Evidenci čerpacích stanic"
uvádí celkem 3792.
Trend v západní polovině Evropy je přitom opačný. Stačí se
podívat do sousedního Rakouska, kde během čtyř let zmizelo z trhu
skoro 300 prodejen pohonných hmot. Propad, i když ne tak výrazný,
lze sledovat ve většině starých členských zemí Evropské unie.
Počet čerpacích stanic roste také na Slovensku a v Polsku, ale
tady lze na rozdíl od Česka pro tento trend nalézt objektivní
důvody. Ekonomiky obou zemí rychle rostou. Současně zde na jednu
čerpací stanici připadají zhruba tři tisícovky motorových vozidel,
tedy více, než činí evropský průměr.
Česko je naopak hluboko pod hodnotami běžnými v jiných státech. Na
jednu veřejnou čerpací stanici u nás připadá 1 415 vozidel. Ve
srovnatelně velkých a lidnatých zemích, konkrétně třeba v Belgii,
Rakousku a Maďarsku, se tento poměr pohybuje okolo 2 000. "Pokud
bychom považovali počet dvou tisíc aut na jednu čerpací stanici za
optimální pro země velikosti České republiky, tak nám při počtu 5,4
milionu vozidel vychází, že by stačilo 2 700 benzinek. Více než
tisícovku pump lze tedy považovat za nadbytečnou," říká Damir
Durakovič ze společnosti Axigon.
Tím však česká specifika nekončí. Vedle rostoucí sítě veřejných
čerpacích stanic rychle přibývají také takzvané čerpací stanice s
vymezeným přístupem, které v počtu 3792 provozoven nejsou zahrnuty.
Typicky se jedná o pumpy v areálu zemědělských či výrobních
podniků, ke kterým má přístup i běžný motorista. Na počátku roku
2010 dle údajů ministerstva průmyslu a obchodu nabízelo své služby
251 stanic s vymezeným přístupem. Od té doby jejich počet narostl
téměř dvaapůlkrát, na přelomu loňského a letošního roku jich totiž
bylo v provozu již 614.
Zdroj: Axigon