Atény zkoumají, zda by státní dluh nezaplatila ropa z pobřežních vod

Až světová finanční krize, která od roku 2009 naplno odhalila dlouho zanedbávanou horu státních dluhů, přiměla vládu v Aténách, aby začala reálně zvažovat využití naleziště ropy a zemního plynu v pobřežních vodách. I podle opatrných odhadů by výnosy více než pokryly splácení řeckých dluhů.

Nejnovější odhady se týkají zásob na jih od ostrova Kréty. Studie tamější technické univerzity na základě výzkumů a propočtů ze satelitních snímků dospěla k závěru, že jen pár kilometrů od pobřeží se nacházejí zásoby 1,5 miliardy barelů ropy a 3,5 bilionu kubických metrů zemního plynu. Takové množství by mohlo napomoci energetické soběstačnosti EU, která velkou část ropy a především zemního plynu dováží z východu. Jiná studie vypracovaná na zakázku úřadu premiéra Antonia Samarase odhaduje, že případné výnosy z těžby by během 25 let mohly dosáhnout 465 miliard eur, takže po odečtení nákladů by Řecku zůstalo 214 miliard eur.

Velké naděje: analýza banky

Ve stejném duchu vyznívá letošní analýza Deutsche Bank. Ta předpokládá, že pokud by v příštích pěti šesti letech těžba u Kréty dostala zelenou, mohly by příjmy Řecka vylétnout vzhůru a že jen příjmy za zemní plyn připadající v této oblasti na Řecko by v příštích deseti letech stačily na uhrazení současných dluhů. Zisky z těžby fosilních paliv by mohly pomoci nejen splácet řecký dluh, ale i oživit ekonomiku. Na růstu vnitřního zadlužení se totiž vedle rostoucích státních výdajů významnou měrou podílela i nerovnováha bilance zahraničního obchodu. Výdaje na dovoz ropy a zemního plynu v minulých letech představovaly pět procent HDP.
O zásobách fosilních paliv se spekulovalo již delší dobu, ale vlády jak pravicového premiéra Konstantinose Karamanlise (2004 až 2009) i jeho levicového nástupce Giorgose Papandrea (2009 až 2011) se jejich možným využitím nijak zvlášť nezabývaly. Změnu přinesla až finanční krize eurozóny, která začala na přelomu let 2009/2010 v Řecku, a objev velkých zásob ropy a zemního plynu pode dnem pobřežních vod Izraele na konci roku 2010.
V cestě k efektivnímu využití zásob fosilních paliv ze dna pobřežních vod stojí jedna významná překážka.

Velká překážka: Turecko

Řecko, které dosud těžilo ropu jen v jedné oblasti u ostrova Thassos v Egejském moři, nevyhlásilo kolem svých břehů exkluzivní ekonomickou zónu na základě 3. dohody OSN o mořském právu z roku 1994. Ta umožňuje zemím, aby na ochranu svých ekonomických zájmů rozšířily pásmo svých výsostných vod až na 200 mořských mil od břehů.
Podniknout tento krok by ale pro Atény znamenalo podstoupit značné riziko vzhledem k sousednímu Turecku. Pokud by exkluzivní ekonomickou zónu vyhlásily obě země, vzhledem k blízkosti břehů by se musely dostat do sporu. Ankara již dala najevo, že pokud by Řecko těžbu v Egejském moři zahájilo, bude to pokládat za válečný akt, na který patřičně odpoví. Bývalý ministr průmyslu Evangelos Kouloumbis prohlásil, že Řecko by mohlo jen těžbou ropy v Egejském moři pokrýt "50 procent svých potřeb a že jedinou překážkou, která tomu brání, je odpor Turecka". S jinými zeměmi v okolí se už Atény pokoušejí dohodnout. Počátkem srpna podepsaly Řecko, Kypr a Izrael po předchozím více než dvouletém jednání dohodu o vzájemném porozumění v otázkách energie a vody. Podle řeckého ministra energetiky Jannise Maniatise "sbližování názorů na těžbu fosilních paliv, stavbu plynovodů a pokládku kabelu vysokého napětí, který by propojoval Evropu a Asii, představuje důležitý faktor stability ve východním Středomoří".
Podrobný průzkum a těžbu si Řecko nemůže dovolit bez pomoci zahraničního investora a důležité by bylo i dělení případných výnosů. Zájem již projevili američtí investoři a dá se čekat, že vývoj sleduje významný dodavatel ropy a zemního plynu do Evropy - Rusko. Do Atén se už v červnu 2011 vypravila tehdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová v doprovodu svého zvláštního poradce pro energetiku Richarda Morningstara. Ten se snažil přimět Řecko a Turecko, aby ukončily dosavadní spory a dohodly se na společné těžbě v Egejském moři. Co se týče dělení výnosů, řecký analytik Aristotle Vassilakis tvrdí, že Washington přišel s myšlenkou, aby jednu pětinu příjmů z těžby dostávalo Řecko, jednu pětinu Turecko a tři pětiny by měly připadnout Američany podporované společnosti Noble Energy.

1,5 miliardy barelů ropy a 3,5 bilionu kubických metrů zemního plynu - tolik mají činit podle studie zásoby na jih od ostrova Kréta.
160 procent HDP dosáhl letos dluh řeckého státu, loni to bylo 136 procent. Nezaměstnanost je přes 27 procent.