Cena ropy vystřelila kvůli islamistům v Iráku. Trh čeká, co udělají USA

Světovou cenou ropy, na které závisí nejen cena benzinu, ale i oděvů či potravin, hýbe organizace, která má maximálně jedenáct tisíc lidí, neprovozuje velkou rafinerii a nevlastní ropovody či tankery. Bojovníci islamistického spolku ISIL (Islámský stát v Iráku a Levantě) totiž dokázali zvednout ceny ropy Brent na devítiměsíční maximum.

Kdyby pokračoval jejich postup na jih Iráku, kde bojují proti místní vládě, došlo by k ochromení vývozu irácké ropy a na světovém trhu by jí byl nedostatek. Proč ale zafungovala stejně i pouhá vzdálená možnost tohoto postupu?

Trh je na hraně

Obchodníci s ropou se začali na problémy Iráku dívat jako na součást širšího globálního rizika, tvrdí Stuart Culverhouse, ekonom britské obchodní a poradenské firmy Exotix, specializující se na rozvojové trhy.
Trh je již nyní na hraně - nabídka zhruba odpovídá poptávce - a i pouhá možnost výpadku iráckých dodávek znamená, že obchodníci si začínají započítávat do její ceny takzvanou rizikovou prémii, a to zvyšuje její cenu.
Stále navíc trvají problémy s dodávkami ropy z Libye, kde pokračují spory mezi různými ozbrojenými skupinami o kontrolu nad vývozem surovin. Podle tamního ministerstva ropného průmyslu sice fungují největší ropná pole, ale na některých menších se kvůli obavě o bezpečnost či stávkám nepracuje a také nefunguje doprava ropy tankery ze země.
Na trhu chybí už několik let také část ropy z Íránu. Na Teherán byly uvaleny v roce 2012 mezinárodní sankce kvůli podezření z toho, že se snaží vyrobit atomové zbraně a odmítá omezit svůj jaderný program.
Obchodníci se také obávají toho, že boje na východní Ukrajině, kde Rusko podporuje místní separatisty, povedou k omezení dodávek plynu či ropy do Evropy. Nebo, což je velmi nepravděpodobné, že USA nebo Evropa uvalí na ruský vývoz surovin sankce.
Přitom poptávka po ropě roste. V USA se rozjíždí hlavní motoristická sezona a tamní ekonomika po zpomalení v prvním čtvrtletí opět rychleji roste. Čína, jeden z velkých spotřebitelů ropy, ohlásila další vládní stimulaci své ekonomiky, a tudíž její růst by měl být i nadále rychlý a měla by tak zvyšovat svoji spotřebu ropných produktů.

Nepřátelé slibují pomoc

Kdyby ISIL, jehož členové včera postupovali na severu Iráku, táhl úspěšně na jih k hlavním ropným polím, podle části expertů by cena ropy Brent mohla vzrůst o 20 až 30 dolarů. Přitom už nyní se blíží 113 dolarům za barel.
Zatím něco takového zřejmě nehrozí. Bagdádská vláda se patrně ubrání a může získat proti ISIL i podporu ze zahraničí. USA uvažují o leteckých úderech a jejich ministr zahraničí John Kerry včera prohlásil, že jsou ochotny spolupracovat i s Íránem, přestože byly dosud nepřáteli. USA pokládají ISIL za teroristy a pro Teherán jde zase o sunnitské extremisty, zaměřené proti šíitům, kteří vládnou v Íránu.
I kdyby ale došlo k mezinárodnímu zásahu, cena ropy zřejmě rychle neklesne. Nejde totiž jen o ISIL, ale i o sektářské násilí mezi iráckými sunnity a šíity.
"Hrozba občanské války v Iráku ospravedlňuje rizikovou prémii (k ceně ropy)," upozornil své klienty Carsten Fritsch, analytik Commerzbank z Frankfurtu.

IRÁCKÁ ROPA

Země je šestým největším čistým vývozcem ropy a ropných produktů na světě a druhým největším producentem ropy v OPEC. V květnu těžil Irák 3,3 milionu barelů ropy denně a do roku 2019 se původně plánovalo zvýšení produkce o 1,2 milionu barelů denně. Jedna třetina irácké ropy se těží na severu, který brání před islamisty poměrně úspěšně Kurdové, dvě třetiny na jihu, kam se islamisté snaží postoupit. Pokud by došlo k úplnému zastavení vývozu ropy z Iráku, její cena by mohla u barelu typu Brent stoupnout o 20-30 dolarů.Nestabilní trh - jak politické a ekonomické události ovlivňují cenu