Ceny pohonných hmot budou i nadále klesat

Ceny pohonných hmot v ČR v minulém týdnu podle očekávání výrazně poklesly. Podle údajů CCS se průměrná cena benzínu snížila o 22 haléřů na 29,39 Kč za litr, nafta pak zlevnila o 9 haléřů na 28,83 Kč za litr. PHM jsou v ČR nadále nejlevnější od ledna 2010.  

Nejlevnější je benzin v Libereckém kraji (28,81). U nafty je nejnižší cena v Královohradeckém kraji (28,32 Kč/litr). Naopak nejdražší je benzin na Vysočině (30,18) a cena nafty jsou nejvyšší v Jihomoravském kraji (29,73 Kč/litr).
PHM v ČR jsou podle údajů Evropské komise relativně nízké. Rozhodně nedoporučujeme tankovat v Německu (35,79 a 30,39 Kč/litr) a na Slovensku (33,17 a 29,49 Kč/litr). Naopak velmi levné pohonné hmoty jsou v Polsku (27,98 a 27,42 Kč/litr) a přibližně stejné jako u nás také v Rakousku (30,63 a 28,90 Kč/litr).
Ceny pohonných hmot na burze v Rotterdamu v uplynulém týdnu mírně stouply. Benzin zdražil o 3 %, cena nafty se zvýšila o 0,7 %. Česká koruna oproti americkému dolaru znehodnotila o 0,5 %.
Pokles cen pohonných hmot u českých čerpacích stanic bude v nejbližším týdnu pokračovat. Zlevňovat bude zejména benzin, jehož cena by se mohla přiblížit k hranici 29 korun za litr. U nafty čekáme jenom několikahaléřový pokles cen.
Cena ropy Brent se v minulém týdnu téměř nehnula a zůstala na úrovni 45 USD za barel. Celý trh očekává výsledek pátečního zasedání kartelu OPEC. Podle nepotvrzených informací by Saudská Arábie chtěla cenu ropy zpátky v rozmezí 60 až 80 USD za barel. Proto je možné, že kartel konečně přistoupí ke snížení těžebních kvót. Nicméně analytici jsou zatím skeptičtí. Všichni, kterých se dotázala agentura Bloomberg, uvedli, že nečekají žádnou změnu těžebních limitů kartelu.
Mezinárodní energetická agentura očekává, že přebytek ropy na světovém trhu přetrvá minimálně do poloviny příštího roku. Dále uvedla, že globální zásoby se vyšplhaly na téměř rekordní úroveň 3 miliardy barelů. Jakékoliv nabídkové šoky by se lehce dokázaly pokrýt.
Menší producenti z kartelu OPEC, jako jsou Alžírsko a Venezuela, už vyvíjejí obrovský tlak na Saudskou Arábii, aby celý kartel snížil produkční kvóty. Nicméně takovéto opatření je zatím v nedohlednu. Arabové podmiňují své rozhodnutí tím, že Rusko sníží svou produkci a Rusi zase na oplátku chtějí uvolnění sankcí ze strany USA a západní Evropy. Žádná ze zmíněných mocností nechce ustoupit jako první.
Mnohem optimističtější je Saudská Arábie, která v říjnu dodala na trhy 10,4 milionů barelů ropy denně. Ta uvedla, že ropný průmysl omezil letos investice o 200 miliard USD, což zapříčinilo pozdržení, případně zrušení nových projektů v objemu 5 milionů barelů ropy denně. Příští rok bude pokračovat omezování investic do ropných projektů, což by mělo připravit půdu pro prudký nárůst cen ropy, který může nastat už koncem příštího roku.
Mezinárodní měnový fond očekává, že Saudská Arábie bude mít letos i příští rok rozpočtový deficit kolem 20 % z HDP, pokud cena ropy nevzroste zpátky nahoru. Prodej ropy tvoří až 80 % příjmů státního rozpočtu této země. Irák, Omán a Kuvajt by letos měly dosáhnout taky rozpočtový deficit kolem 20 %. Bahrajn, Katar a Spojené Arabské Emiráty by měly zaznamenat deficit v rozmezí 5 až 10 %. Propad cen ropy už způsobil, že v letošním roce přišly země z regionu o příjmy v objemu 360 miliard dolarů.
V současnosti má Saudská Arábie hotovost v objemu 700 miliard USD, nicméně pokud by současná nízká cena ropy přetrvala, tak by podle odhadu Fondu mohla země tuto hotovost minout do pěti let. Obdobná situace je v Bahrajnu. Ještě hůře je na tom Irák, který prakticky nemá žádné rozpočtové rezervy. Irán má rezervy na přibližně 10 let levné ropy. Katar a Kuvajt by vydržely 25 let, Spojené Arabské Emiráty až 30 let.