Certifikace udržitelnosti biopaliv dle standardu ISCC

Hlavním kritériem udržitelnosti biopaliv je požadavek na min. 35% úspory emisí skleníkových plynů v celém životním cyklu biopaliva, v porovnání s referenčním fosilním palivem. Od roku 2017 se žádaná redukce emisí skleníkových plynů zvýší na 50 %, u nových zařízení dokonce na 60 %.

Dalšími neméně důležitými kritérii jsou požadavky na ochranu ploch s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti, půd s vysokou zásobou uhlíku a rašelinišť. Důležitý je také způsob pěstování biomasy, který musí být v souladu s požadavky tzv. správné zemědělské praxe, což v praxi znamená, že biomasa musí v rámci EU pocházet od zemědělců, kteří jsou příjemci dotací, a tudíž tyto podmínky splňují.
Certifikovaná společnost musí zavést průkazný systém sledovatelnosti jednotlivých dodávek a vést jejich hmotnostní bilanci, která umožní mísení produktů (v tzv. udržitelném režimu) s produkty, na které se certifikace nevztahuje, případně mísení produktů s různými emisemi skleníkových plynů.

Certifikační schémata

Správce certifikačního schématu ISCC, společnost ISCC System, rozlišuje několik variant tohoto schématu. Prvním z nich je ISCC DE, původní schéma, které je nyní určeno zejména pro německý trh, dle kterého však byla v ČR certifikována většina společností začleněných do řetězce výroby biopaliv.
V současné době nachází standard ISCC DE uplatnění hlavně v případě využití odpadů (např. použitého fritovacího oleje) a zbytků (např. obilné slámy) pro výrobu biopaliv, pokud je s biopalivy obchodováno v Německu. Legislativa totiž klade v tomto směru přísnější požadavky na materiály, na které je možné uplatnit tzv. double counting neboli dvojí započtení pro účely prokázání splnění cíle 10% podílu biopaliv ve všech druzích dopravy v roce 2020.
V červenci roku 2011 bylo Evropskou komisí schváleno certifikační schéma ISCC EU, jež je uznáváno ve všech státech EU. Většina českých firem, původně certifikovaných dle ISCC DE, proto přechází na certifikaci ISCC EU.
Třetím nejrozšířenějším certifikačním schématem v České republice je certifikace dle české legislativy, konkrétně zákona č. 201/2012 Sb. a nařízení vlády č. 351/2012 Sb., která je implementací požadavků zmíněné evropské směrnice.

Kalkulační nástroj pro pěstitele

Počínaje rokem 2017 budou požadavky na celkové úspory emisí skleníkových plynů finálních biopaliv vyšší, namísto původních 35 % to bude 50 % a u nových výrobních zařízení 60 %. Pozměňovací návrh Evropského parlamentu však počítá s požadavkem na vyšší úspory emisí už od roku 2015. V praxi to znamená, že certifikované společnosti, zejména výrobci biopaliv, budou nuceni používat tzv. vlastní výpočty emisí skleníkových plynů, nikoli standardní tabulkové hodnoty.
Např. bionafta vyrobená z řepkového semene vykazuje emise 52 gCO2ekv/MJ, což představuje celkové úspory oproti fosilním palivům pouze ve výši 38 %. Lépe je na tom bioetanol z cukrové řepy, který dosahuje úspor 52 %. Již nyní se však někteří výrobci zaměřují na vykazování emisí dle skutečných hodnot, kdy je nutné evidovat veškeré vstupy, které mohou způsobovat emise skleníkových plynů (palivo, elektřina, vstupní suroviny), výstupy, konverzní faktory a alokovat emise k vedlejším produktům.
Tímto pracnějším způsobem je možné dosáhnout hodnot nižších, než jsou hodnoty standardní. Ve snaze získat finální biopalivo s co nejnižšími emisemi někteří výrobci biopaliva a výkupci komodit určených k jejich výrobě motivují prvovýrobce těchto komodit, tj. v ČR především pěstitele řepky, pšenice, cukrovky a kukuřice, rovněž k vlastním výpočtům emisí skleníkových plynů.

Ověření s předstihem

Jednou z takových společností je také Agrofert Holding, jenž zpracoval pro své dodavatele zemědělských komodit kalkulační nástroj, který jim umožní snadno spočítat emise skleníkových plynů z pěstování řepky a kukuřice. Společnost TÜV SÜD Czech ověřila, že tento kalkulační nástroj je ve shodě s požadavky směrnice 2009/28/ES, pravidly pro audity GHG daných správci standardu ISCC a mezinárodní metodikou BioGrace pro výpočet emisí skleníkových plynů.
Pěstitel zadává hodnoty, které je nucen evidovat i z jiných důvodů, jako je spotřeba nafty, osiv, hnojiv, pesticidů, výnosy apod. Výstupem je hodnota emisí skleníkových plynů z pěstování dané plodiny v gCO2ekv na tunu dané komodity.
Ivo Konderla ze společnosti Agrofert Holding uvádí: "Koncern Agrofert ve spolupráci se svými dceřinými společnostmi PREOL a Ethanol Energy vytvořil model pro výpočet emisí skleníkových plynů z pěstování řepky a kukuřice. Byl ověřen nezávislými certifikačními společnostmi a prezentován na přednášce pořádané společností Agrofert Holding ve spolupráci s Českomoravským svazem ZZN a zdarma poskytnut všem zemědělcům a zájemcům v ČR.
V současnosti probíhá zkoušení modelu s reálnými daty a prvotní výsledky ukazují, že model by mohl být velmi dobrým nástrojem zejména pro zemědělce, kteří dosahují dobrých výnosů při úsporném hospodaření s průmyslovými hnojivy. Nezmění-li se do roku 2015 postoj Evropské unie k biopalivům, bude používání vlastních výpočetních nástrojů nutností.
Model výpočtu z koncernu Agrofert dle vzoru Biograce, uznávaného v EU, dává pěstitelům dobrou možnost vyzkoušet si vlastní výpočty s dostatečným předstihem a poskytuje informace, která data je potřeba zvlášť evidovat a jaké techniky hnojení mají na dobré emise oxidu uhličitého největší vliv. Umožňuje tak zemědělcům připravit se na budoucí vyšší nároky s plánovanou platností od roku 2015."
Další emise skleníkových plynů vznikají při zpracování, tj. v případě řepky při jejím lisování, kdy se produkuje řepkový olej, a dále při výrobě finálního biopaliva v rafinérii. Nutné je připočíst také emise vytvářené při dopravě, ke které dochází mezi jednotlivými články celého dodavatelského řetězce.

ISCC standard

Jedno z nejrozšířenějších certifikačních schémat pro ověřování tzv. kritérií udržitelnosti výroby biopaliv určených k dopravě a biokapalin určených k výrobě elektrické energie dle směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Od ledna 2012 se požadavky na zajištění shody s kritérii udržitelnosti přímo či nepřímo vztahují na všechny české výrobce a články, zapojené do řetězce výroby kapalných biopaliv, tj. i obchodníky.