Češi za pět miliard zmodernizují irácké rafinerie, které kdysi stavěli

Technoexport získal druhý největší český kontrakt v poválečném Iráku. Na zvýšení kapacity rafinerií Saladdin se začne pracovat příští rok.

Společnost Technoexport ze skupiny Safichem Group, v níž je majoritním vlastníkem Tomáš Plachý starší, získala svůj největší kontrakt v novodobé historii. Zároveň se jedná o druhou největší českou zakázku v poválečném Iráku. Technoexport má pro státní společnost North Refinery Company za celkem 250 milionů dolarů (pět miliard korun) zmodernizovat dvě rafinerie Saladdin u města Bajdží na severu Iráku.
O tuto zakázku české firmy usilovaly dlouhodobě. "Nyní došlo k výraznému posunu. Dostali jsme potvrzení, že irácké ministerstvo ropných olejů kontrakt schválilo," řekl HN majitel Technoexportu Tomáš Plachý starší. Na projektu se má začít pracovat už od příštího roku a dokončen by měl být do dvou let. Nyní rafinerie produkuje 65 tisíc barelů ropy denně a po rekonstrukci a modernizaci to bude o patnáct procent víc.
Na obchodu se nepodílí pojišťovací společnost EGAP ani Česká exportní banka. "Irácká strana bude projekt profinancovávat z vlastních zdrojů, nepožadovali financování z naší strany," řekl Plachý s tím, že úhrady proběhnou přes akreditiv.
"Pro nás je to největší kontrakt v novodobé historii, dosud jsme se pohybovali kolem hranice 100 milionů dolarů," řekl Plachý. Na zakázce se bude podílet i sesterská společnost Chemoprojekt, která bude modernizaci projektovat. "Z 250 milionů dolarů je 29 milionů cena za kompletní inženýring," uvedl Plachý.
"Na zakázce se budou významně podílet i další české firmy. "Z toho balíku čtvrt miliardy dolarů, které bude Technoexport rozdělovat, připadne zhruba šedesát procent zakázek na české firmy," řekl HN Plachý. To znamená sumu okolo 150 milionů dolarů, v přepočtu tři miliardy korun. "Jako s partnery projektu počítáme třeba s brněnskými společnostmi Prokop Engineering nebo UNIS," dodal.

Návrat o třicet let

Pro Technoexport, který byl loni v zisku 54 milionů korun, patří Irák historicky mezi nejvýznamnější země. Od roku 1969 až do vyhlášení obchodního embarga OSN v roce 1990 byl Irák pro tehdejší národní podnik vůbec nejdůležitější. Technoexport vybudoval více než šedesát procent celkové rafinérské kapacity země. To je také důvod, proč je firma, kterou od státu Plachý v roce 2009 koupil za víc než půl miliardy korun, i v současnosti úspěšná při získávání zakázek.
Také nyní se Plachý vrací na rafinerie, u jejichž výstavby před třiceti lety byl. "Tehdy jsem tam byl jako šéf výstavby," řekl Plachý. "Já osobně se vracím na místo, kde jsem strávil svá mladá léta. Na obou rafineriích jsem byl od listopadu 1979 do prosince 1984. Samozřejmě s přestávkami. Tehdy jsme třeba byli evakuováni kvůli náletům během irácko-íránské války, byla z toho pauza na tři čtvrtě roku," dodal Plachý.

Úspěch při stavbách v Iráku

České firmy se v Iráku podílely na několika projektech i v minulých letech. V roce 2007 získal Technoexport spolu s firmami Prokop Engineering a brněnskou UNIS zakázku za 2,5 miliardy korun na zvýšení výkonu rafinerie Daura v hlavním městě Bagdádu. Tento obchod je dosud největším českým dokončeným kontraktem v poválečném Iráku.
Plachý by se měl do Iráku letos ještě jednou podívat. "Za účasti iráckého premiéra se bude 28. prosince uvádět do provozu rafinerie v Basře, kde jsme měli kontrakt v hodnotě 75 milionů dolarů," uvedl Plachý.
Největší českou zakázkou v regionu má být výstavba 980megawattové paroplynové elektrárny Erbil v Kurdistánu. Původně měla dosáhnout výše až jedné miliardy dolarů (dnes přes 20 miliard korun). Zhruba tři desítky českých firem v čele s otrokovickou PSG měly dostat zhruba polovinu této zakázky, o zbytek se podělí především s tureckými firmami. Ze zakázky nesešlo, její výše se ale radikálně snížila, zhruba na třetinu. "Ta suma je podstatně nižší. Mělo by to být něco málo přes sedm miliard korun," říká v rozhovoru pro HN generální ředitel EGAP Jan Procházka.
Naopak v posledních dnech se obchod v Iráku nepodařilo dotáhnout do úspěšného konce Aeru Vodochody. Společnost tam měla dodat až 28 letounů L-159. Dokonce měla podpis iráckého premiéra, nakonec ji ale porazila korejská Korea Aerospace Industries. Ta iráckému letectvu dodá 24 cvičných strojů za více než 20 miliard korun.