Češi zarazí plán Poláků na ovládnutí ropných firem

Plán polského PKN Orlen na ovládnutí strategických českých firem padá. Klíčoví ministři nesouhlasí s privatizací dvou státních ropných společností Mero a Čepro a vznik petroholdingu s hodnotou desítek miliard korun nepovolí. Mero vlastní české ropovody, Čepro zásobníky pohonných hmot, s nimiž obchoduje.

Nejvyšší vedení polské petrochemické skupiny ministrům průmyslu Janu Mládkovi a financí Andreji Babišovi navrhlo propojit Mero a Čepro se ztrátovou Českou rafinérskou do velkého petroholdingu, ve kterém by Orlen držel kontrolní podíl. Odůvodňuje to tím, že by se zlepšilo hospodaření České rafinérské i obou státních firem. Privatizací by se také vyřešil konflikt mezi Merem a Českou rafinérskou, která si stěžuje na vysoké poplatky za přepravu ropy.
Diskuse o vzniku petroholdingu se odehrává na pozadí krize rafinerského průmyslu v Evropě a průběžného uzavírání rafinerií.
I proto ministři nyní připravují vlastní varianty řešení. Patří mezi ně odkup rafinerie v Kralupech nad Vltavou od České rafinérské, již Orlen ovládá přes společnost Unipetrol, nebo dohoda o spolupráci Čepra s Unipetrolem výměnou za polské investice do českých rafinerských kapacit.
"V žádném případě nebudeme chtít Čepro privatizovat, Mero je k debatě," odmítá polský návrh Babiš, jehož resort je jediným akcionářem obou podniků.
Ten považuje Čepro za příliš strategicky důležitý podnik na to, aby ho ovládali Poláci. Navíc zatímco oba státní podniky jsou ziskové, Česká rafinérská se topí ve ztrátách.
Privatizaci firem nepodporuje ani premiér Bohuslav Sobotka: "Dlouhodobě nejsem stoupencem privatizace Mera a Čepra. Vláda s ničím takovým ve svém programu nepočítá."
Jan Mládek ve svém úřadu připravuje "české" varianty řešení - i ve spolupráci s Čeprem. První scénář předpokládá, že stát odkoupí od Orlenu rafinerii v Kralupech nad Vltavou, která je schopna zpracovat 3,3 milionu tun ropy ročně. "Jedna alternativa je koupě kralupské rafinerie," potvrdil Babiš.
Stát by tímto krokem zefektivnil svůj zpracovatelský řetězec: byl by schopen dovézt ropu, zpracovat ji v rafinerii a pohonné hmoty uschovat v zásobnících Čepra nebo je prodat v rámci sítě čerpacích stanic EuroOil, které firma vlastní. Druhou českou rafinerii - v Litvínově - by si Orlen ponechal, protože je na ni napojený petrochemický byznys Unipetrolu.
Druhou variantou je nabídnout Polákům obchodní aktivity, které Čepro provozuje, výměnou za stabilizaci rafinerské výroby v zemi. "Druhá možnost je za určitých podmínek dohoda o předání obchodu Čepra rafineriím," říká Andrej Babiš.
Jinými slovy: Čepro nabídne síť čerpacích stanic, velkoobchodní prodej pohonných hmot a jejich uskladnění v zásobnících společnosti. Výměnou za to by měli Poláci v Česku zůstat a investovat do rafinerií.
Babiš zároveň zdůraznil, že s případnou nabídkou Polákům musí souhlasit obě ministerstva - financí i průmyslu.
Pokud bude krize v odvětví pokračovat, velké petrochemické koncerny typu PKN Orlen se budou muset rozhodnout, do jakých kapacit investovat a jaké naopak utlumit. Orlen mimo jiné vlastní rafinerii v Litvě, o jejímž osudu se nyní také rozhoduje.