Češi získali v Iráku tři miliardy

Technoexport miliardáře Tomáše Plachého získal jednu z největších zakázek českých firem v Iráku. V pátek na jednání u ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) uzavřel Plachý s iráckým náměstkem ministerstva ropy finální dohodu na dostavbu rafinerie v jihoirácké Basře. Cena kontraktu pro českou firmu by měla dosáhnout 125 milionů dolarů, tedy až tří miliard korun. 

"Dohodli jsme se na ceně i detailech našich prací, finální kontrakt bychom ale měli podepisovat až 10. října přímo v Bagdádu," okomentoval pro HN jednání z minulého týdne Tomáš Plachý starší, majitel skupiny Safichem, do které Technoexport spadá. Technoexport má v Basře rozšířit stávající rafinerii o další destilační jednotku, parní kotel a vodní hospodářství. "Kapacita rafinerie by se měla zvýšit o 70 tisíc barelů na 300 tisíc barelů ropy denně," řekl Plachý.

Bezpečnější jih

Irák potřebuje investovat do rozšíření výroby právě v Basře z toho důvodu, že se nachází na samotném jihu Iráku, jen několik desítek kilometrů od Perského zálivu. Je to jeden z mála relativně bezpečných regionů v Iráku, protože leží poměrně daleko od teritorií, o která stále bojuje irácká armáda spolu se šíitskými milicemi proti ozbrojencům Islámského státu.
Problémy, které způsobuje Islámský stát, lze ukázat na jiné zakázce. Technoexport téměř před třemi lety vyhrál kontrakt na rozšíření největší irácké rafinerie Bajdží v severní části Iráku. Rekonstrukce a modernizace rafinerie, kterou Čechoslováci na přelomu 70. a 80. let stavěli, měla vyjít na čtvrt miliardy dolarů, při dnešním kurzu téměř šest miliard korun. Jenže v půlce června 2014 přišla ofenziva Islámského státu a o rafinerii v Bajdží se měsíce urputně bojovalo, situace zde není vyřešená dodnes. Technoexport měl přitom na místě tehdy svoje zaměstnance a jen na poslední chvíli je stihl stáhnout do Bagdádu a zpět do Evropy. "O tomto projektu se stále bavíme. Irácká strana se tváří optimisticky, ale uvidíme, jak to dopadne. Ta situace tam stále není taková, abychom tam poslali někoho z našich lidí," říká dnes Plachý. Právě i kvůli tomu, že Irák nemůže počítat se statisíci barely ropy denně z Bajdží, rozšiřuje výrobu v bezpečnější Basře.

Práce pro další české firmy

Je velmi pravděpodobné, že na nové zakázce v Basře se budou podílet i další české firmy. Jedním ze zájemců je podle informací HN i hanácká společnost Sigma, která chce Plachému dodat zařízení na předčištění slané vody, jež by se následně používala při provozu rafinerie. Část prací by měl dělat i brněnský Unis. Ten má šanci získat kontrakt na druhou etapu rozšíření rafinerie. "Zatím jednáme," řekl spolumajitel a generální ředitel Jiří Kovář. České firmy jsou při získávání zakázek na modernizaci rafinerií v Iráku úspěšné díky kontaktům z dob socialistického Československa. Například Technoexport, který Plachý zprivatizoval v roce 2009, se v době totality podílel na výstavbě více než poloviny výrobních kapacit ropných rafinerií. Proto mají české projektantské a inženýrské firmy v Iráku takový zvuk. A například Plachý nebo Kovář, kteří nyní vlastní tyto projektantské společnosti, tehdy byli na začátku svých kariér přímo na stavbách v Iráku.České firmy se tak v posledních letech podílely na opravách nebo rozšíření rafinerií v ad-Daura u Bagdádu za 2,5 miliardy korun nebo modernizovaly jinou rafinerii v Basře za téměř dvě miliardy korun. Kromě toho se podílejí i na výstavbě přehrad a zavlažovacích systémů, zejména na severu v Kurdistánu. Většina kontraktů ale nyní stojí, a to ze dvou důvodů − kvůli nízké ceně ropy a Islámskému státu.