Česko chce navýšit kapacity ropovodu TAL

Konflikt na Ukrajině neutichá a nejistoty ohledně dodávek ropy z Ruska trvají. Česká vláda proto poslala do Bruselu tři žádosti o financování nových projektů, které se týkají distribuce a skladování černého zlata.

V prvním případě se jedná o navýšení kapacity ropovodu TAL, ve druhém výstavba dalšího ropovodu spojujícího ČR s Německem, a ve třetím stavba nových zásobníků ropy v Nelahozevsi. Tyto projekty by údajně mohly být zčásti zaplaceny z investičnímu plánu Evropské komise vedené Jeanem-Claudem Junckerem. Do tohoto tzv. Junckerova balíčku by stovkami miliard eur měla přispět Evropská investiční banka, Evropská unie ze svého rozpočtu ale i jednotlivé členské státy EU a soukromíivestoři. Jednotlivé projekty se pak budou realizovat v letech 2015-2017. V případě přepravních cest se jako reálnější jeví navýšení kapacity ropovodu TAL než budování zcela nového potrubí, o kterém se teprve vedou jednání s ropnými firmami. Nový ropovod je navíc zamýšlen jen jako další cesta pro ruskou ropu do Německa a vlastně by jen navazoval na ropovod Družba. I to by ale mohlo posílit energetickou bezpečnost Česka, protože Rusům bude vždy záležet na stabilních dodávkách do Německa.
Zásadní je nyní posílení ropovodu TAL. Ten je nyní zcela vytížen, nicméně Češi žádají zvýšení přepravní kapacity o 6 mil. tun ročně. Ve hře jsou dvě varianty - buď zrychlit tok ropy takzvanými inhibitory (přídavky), nebo vybudováním další čerpací stanice. Ve druhém případě jde o dražší variantu, jež by vyšla až na 45 milionů eur. Otázkou je, zda by tuto investici byli ochotni realizovat i další akcionáři TAL, nebo by vše leželo jen na bedrech společnosti Mero, která má v ropovodu jen pětiprocentní podíl. Kdyby to tak bylo, Češi by jistě usilovali o to, aby dodatečná kapacita byla rezervována právě pro ně.
Zatím trochu mlhavé vyhlídky má projekt budování nových zásobníků společnosti Mero v Nelahozevsi. Zálež totiž na tom, zda ČR navýší rezervy ropy a ropných produktů z 90 na 120 dnů, respektive na tom, kdo to zaplatí. Například ředitel Čepra Jan Duspěva si myslí, že českou energetickou bezpečnost by bylo možné posílit i jinak. V Čepru totiž začali skladovat německé strategické rezervy nafty, což by v budoucnosti umožnilo část rezerv odprodat českému státu.