Chaos v libyi vyhání ze země západní firmy, vývoz ropy zažívá rekordní pád

Světové ropné koncerny, které si dělaly naděje na zisky z libyjské ropy, zažívají zklamání. Místo stability zmítá zemí chaos a americké i evropské společnosti zvažují brzký odchod.

Krize, kterou ropný sektor v zemi zažívá, eskalovala v říjnu. Libyjský export ropy rekordně poklesl na 150 tisíc barelů denně, což je zhruba jen desetina v porovnání s érou před začátkem občanské války, která v říjnu 2011 vyvrcholila smrtí bývalého diktátora Muammara Kaddáfího.
Země zůstává dva roky po jeho odchodu vnitřně rozdělena a plná ozbrojenců, kteří odmítají odevzdat zbraně s odůvodněním, že boj proti "zbytkům" Kaddáfího režimu ještě neskončil.
Jejich obětí jsou i ropná pole a exportní terminály. Na ropu nejbohatší východ země s centrem v Benghází nevyváží černé zlato už od července, a to kvůli obsazování ropných zařízení milicemi i sporům o autonomii v Tripolisu.
V říjnu si Benghází za tímto účelem vytvořilo vlastní vládu a parlament.

Unesený premiér

Blokádou trpí například největší ropný terminál v zemi - přístav Es Sider na východě, v němž mají přepravní zásobníky americké ropné firmy Marathon a Conoco Phillips. Marathon nyní uvažuje o odchodu z Libye, čímž by následoval koncerny ExxonMobil, jenž oznámil odchod v říjnu, a Royal Dutch Shell, který odešel už loni. Hlavními důvody jsou slabé zisky a špatná bezpečnostní situace.
Vláda v Tripolisu je bezmocná. Její mandát sice vzešel z loňských svobodných voleb, ale i sami ministři se stávají terčem útoků - libyjský premiér Alí Zajdán se v říjnu na pár hodin ocitl v rukou skupiny ozbrojenců, kteří ho unesli z tripoliského hotelu Corinthia.
Některé milice tvoří náboženští radikálové, jiné amatéři snažící se profitovat z obchodu s drogami, zbraněmi či africkými uprchlíky.

Útoky míří i na Evropany

Pro ropné firmy se situace dál zhoršila v říjnu, kdy se problémy z libyjského východu rozšířily i do dalších míst. Velký ropný terminál Mellitah, který na západě Libye spoluprovozuje italská ropná společnost Eni, od října blokuje skupina bojovníků z komunity Berberů, kteří po vládě žádají uznání jejich práv jako etnické menšiny. Na jihozápadě země zase skupina ozbrojenců z kmene Tuaregů vyřadila z provozu těžební zařízení, spoluprovozované španělskou firmou Repsol.
Nejen firmy, ale i vláda v Tripolisu přicházejí o miliardy dolarů a zvyšuje se i cena ropy na světovém trhu. Libye je totiž třetím největším producentem v Africe a důležitým dodavatelem pro Evropu.
"Musíme vybudovat stát s armádou, policií a institucemi. Ale jsou tu lidé, kteří tomu chtějí zabránit," prohlásil premiér Alí Zajdán poté, co byl po svém únosu osvobozen.
Firmy odrazuje i fakt, že se množí útoky na západní cíle. Skupina jménem Ansár aš-Šaría loni zabila amerického velvyslance v zemi Christophera Stevense. Výbuchy bomb nedávno poškodily konzuláty Švédska a Finska v Benghází.
Na začátku října se stala terčem ostřelování z granátometů ruská ambasáda v Tripolisu, v dubnu zase budova zastupitelství Francie.
Experti se domnívají, že situaci bude muset nakonec řešit OSN, která se musí pokusit prosadit v zemi odzbrojení milicí.
Libyjská vláda se mezitím pokouší ropný sektor povzbudit: od ledna zvýší mzdy zaměstnancům ve státních ropných firmách téměř o 70 procent.

Libyjský útlum

150 TISÍC BARELŮ ropy denně v současné době vyváží Libye. V éře před občanskou válkou, která skončila v říjnu 2011, přitom země exportovala denně 1,25 milionu barelů.
67 PROCENT činí nárůst mezd, který vláda slíbila pracovníkům v ropném sektoru od ledna.