19. 2. 2013
Boj s konkurencí je každodenní rutina. Dnes však
již zdaleka neplatí jen základní poučky ekonomických teorií.
Hlavním a často jediným faktorem na trhu s pohonnými hmotami
je cena. Nepochopitelné je, že pokud vznikne v rámci
obchodních zvyklostí "bez vedlejší úpravy", je nekonkurenceschopná.
Situace na trhu je již natolik vážná, že dochází ke spojování
jednotlivých státních i nestátních skupin, které razí společnou
politiku: "Daňový únik na DPH - společný nepřítel."
Stát nastavuje pravidla
Každé hřiště potřebuje pravidla a kontrolora, který bdí nad
fungováním trhu. Náš kontrolor zatím nedokáže trh ochránit úplně a
ty, co porušují pravidla, vykázat ze hřiště pryč (a to napořád).
Přichází tak s pravidly, kterými přenáší odpovědnost za daňové
úniky na ostatní hráče. Připomíná to metaforu: "Milá Mařenko, můžeš
si hrát s Pepíkem. Pokud ale nebude hodný a já ho nedokážu
potrestat, potrestám tebe." Takto na mě působí některá řešení nejen
v zákoně o DPH.
Ručení příjemce zdanitelného plnění (§109) se postupně rozšiřuje.
Již neobsahuje jen (ne)vědomost o tom, že daň nebude úmyslně
zaplacena, případně že se prodej uskuteční za ceny (ne)obvyklé.
Nově musí být úhrada plnění provedena na registrovaný účet
registrovaného distributora. Mařenka by se navíc měla bát Pepíka,
protože je o něm známo, že zlobí (je nespolehlivým plátcem).
Nesplní-li své daňové povinnosti, anebo se dokonce ztratí
z dohledu, bude potrestána Mařenka. Proč je ale trestán ten,
kdo dodržuje pravidla? Proč tomu nespolehlivému není zakázán vstup
na (jakékoliv) hřiště?
Je spolupráce nutná?
Položím-li si otázku, proč spolupráce s těmito skupinami
roste, dostávám se k poměrně složité polemice nad jádrem
problému a k chování konečného spotřebitele. Toho hra na
poctivé a nepoctivé prodejce příliš nezajímá a své výdaje za
pohonné hmoty optimalizuje nákupem u toho levnějšího. Tlak na
čerpací stanice je především v udržení si zákazníka za každou
cenu a to i na úkor vlastních marží; zbudou-li. Dlouhodobě se ale
nedá prodávat se ztrátou. Pokud tedy není dodavatel schopný
nabídnout přijatelnější cenu, jde věrnost stranou. Někteří prodejci
jsou (ne)přímo vháněni do spirály nezdaněného zboží. Cenové nůžky
mezi zdaněným a nezdaněným produktem se rozevírají a ve výsledku se
čeká jen na vhodný okamžik nákupu a na distributora, který dokáže
nabídnout ještě nižší cenu.
Určit, jestli bylo zboží dodáno za nestandardních podmínek, je na
posouzení správce daně. Zpravidla se zjistí až se zpožděním, že za
zboží nebyla odvedena daň. Lednová novela s sebou přinesla
změnu zdaňovacího období u nových plátců, takže by měl být
podvodník odhalen za kratší dobu než dříve. Scénář se však asi
nezmění a ani nyní společnosti po odhalení nebudou mít dostatečný a
likvidní majetek.
Zpřetrhat vazby mezi dodavateli nezdaněného zboží a následným
řetězcem vyžaduje značnou míru morálního sebezapření. Dostane-li se
prodejce do blízkosti konkurence s "dumpingovými" cenami, je
pohlcen nebo skončí. Morální stránka věci jde stranou a stejně tak
hrdost prodejce, který roky buduje svoji firmu.
Návrh vlastních opatření
Volá se po zpřísnění podmínek, po úpravě zákonů a po vyčištění
prostředí od nekalé konkurence. Navrhovat úplně nová opatření je
obtížné. Zpravidla ta nejúčinnější již byla v minulosti
v nějaké formě prezentována. Mohl bych vyjmenovat přenesenou
daňovou povinnost u dodávek PHM vyšších než 1500 litrů, způsob
sledování cisteren pomocí GPS, návrh na zavedení e-účetnictví,
jistá forma kaucí nebo návrhy na vyplňování dalších a dalších
tabulek a přehledů.
Pokusím se tedy alespoň rozšířit kontrolní prvky a mechanismy.
Jedním z bodů by mohlo být povinné elektronické hlášení o
pohybu cisterny 12 hodin před začátkem jízdy z rafinerie. Tím,
že by byla cisterna nahlášena, mohlo by se zabránit její "ztrátě"
během přepravy a celníci by ji mohli kdykoliv zkontrolovat. Hlášení
den předem je užíváno např. při přepravě zvířat vč. kilometrických
vzdáleností.
S tím souvisí i další řešení o využití celní správy. Nechť je
v každém daňovém skladu vyžadována nepřetržitá přítomnost
pracovníka celní správy, případně jiného pracovníka určeného
správcem daně. Bez jejich potvrzení na dokladu a kontroly
zaplombování cisterny by nebylo možné vyvézt žádnou cisternu
z daňového skladu. Tento pracovník by potvrzoval výstup a
zadával by osobně údaje do EMCS či jiného k tomu určeného
registru.
Svůj význam by mohla mít i metodika pro stanovení ceny obvyklé.
Důvod je prostý - legálně zdaněné zboží se stává
nekonkurenceschopné. Naopak ceny neobvykle nízké zaplavují trh a
možná i více než obava z kaucí působí destruktivně na řadu
poctivých firem. Je jen otázkou času, jak dlouho vydrží odolávat
tlaku. Lze jen domýšlet, co se stane, až i ony přejdou na "druhou
stranu".

Ing. Pavel Semerád je pracovníkem Ústavu
účetnictví a daní na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy
univerzity v Brně. Zabývá se dlouhodobě návrhy řešení směřujícími
proti hospodářským trestným činům u prodeje pohonných hmot.
pavel.semerad@mendelu.cz.
Autor: Pavel Semerád, Zdroj: PETROLmedia