Distributorů paliv v Česku ubylo. Pořád jich je víc než na Slovensku

Ještě v půlce října bylo registrováno 1950 distributorů, teď 129. Podvody zcela nevymizí, ideální by byl stav, který panuje v Německu.

Pátek je posledním dnem, kdy mohou distributoři pohonných hmot složit povinnou kauci 20 milionů korun nutnou k provozování jejich činnosti. Údaje Generálního ředitelství cel hovoří o tom, že ke včerejšímu poledni se přihlásilo 129 zájemců, oproti středě se jejich počet zvýšil o šest. Vše tak nasvědčuje tomu, že počet distributorů nepřekročí hranici 200. Ještě v polovině října jich přitom bylo téměř 1950.
"V prvních měsících odhaduji zhruba 150 distributorů, přičemž několik set jich vyčkává. Ale pokud bude trh fungovat tak, jak má, tak ten počet bude ještě klesat," uvedl pro HN Robert Vítek, člen dozorčí rady společnosti KM - Prona, která se obratem 6,5 miliardy korun řadí mezi středně velké hráče na trhu.
Jaký počet distributorů je vlastně ideální? Obvyklé porovnání se zahraničím v tomto případě poněkud pokulhává, pouze v malém počtu zemí jsou povinně registrováni. Podle dostupných údajů je jich na Slovensku 41, v Maďarsku 36. "Například Estonsko s necelým 1,5 milionu obyvatel má zhruba 180 distributorů. A trh tam funguje bez daňových úniků," upozorňuje Ivan Indráček, předseda Společenství čerpacích stanic (SČS), které zastupuje především menší firmy.
"Menší distributoři díky nižším maržím umožní menším čerpacím stanicím, aby mohly těm velkým cenově konkurovat. A menší distributoři navíc pokrývají čerpací stanice na odlehlých místech," doplňuje Indráček. Podle něj by se měl počet distributorů pohybovat kolem 400.
Zhruba tolik jich podle ministerstva financí má v současné době příslušné technické vybavení. Ostatní jsou pouze překupníci. "Ale tak to funguje v každém obchodě, že někdo šikovně nakoupí a výhodně prodá. Zároveň to ale ještě nemusí být podvodník," říká Jan Mikulec, jednatel České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu.
Podle generálního ředitele společnosti Čepro Jana Duspěvy je zavedení kauce naprosto správným krokem. "Ten trh je nemocný od svého vzniku. Vždycky tady byl nějaký konkrétní problém, ať už s lehkými topnými oleji, nebo krácením spotřební daně. Ale tahle legislativa řeší komplexně trh jako celek," je přesvědčen Duspěva.
"Naopak, je to likvidační záležitost. Bankovní garanci jsme nedostali, s distribucí musíme skončit. Máme sice čerpací stanice, ale distribuce nám dělala 70 procent obratu," oponuje Jan Bravenec, jednatel firmy Alitron.CZ.
Podobně jako se liší odhady ideálního počtu distributorů, tak se liší i odhady, o kolik stát ročně přichází na krácení DPH u pohonných hmot. U spotřební daně by měl teoreticky vybrat 80 miliard korun, tam je ovšem výpočet dán pevnou částkou z každého litru.
Daň z přidané hodnoty je kvůli ceně pohonných hmot značně pohyblivá. Ministerstvo financí předpokládá roční ztrátu ve výši pět až osm miliard korun, což je zhruba 15-20 procent plánované vybrané částky. "Ale ty úniky mohou být daleko větší. Možná se dostáváme k 20 miliardám, ne-li víc," odhaduje Vítek.
SČS odhaduje, že kvůli omezení konkurence v důsledku kauce vzrostou ceny pohonných hmot o několik desítek haléřů.
"Ale to je klasická manipulace. Pokud někdo prodával o tři koruny na litr levněji a teď zmizí, protože byl podvodník, tak průměrná cenová hladina stoupne. Jenže ne proto, že by někdo zdražoval, ale proto, že se začaly platit daně. Jsme na trhu, kde je skoro nejvyšší počet čerpacích stanic na kilometr v Evropě. Takže bavit se o narušení konkurenčního prostředí je nesmysl," míní Petr Pražský, šéf českého zastoupení Shellu.
Daňové podvody podle něj zcela nezmizí. "V Rakousku a Německu ten problém mají taky, ale tam jsou zhruba na úrovni tří až pěti procent. Pokud bychom se dostali na tuhle úroveň, bylo by to perfektní," uzavírá Pražský.