Írán klepe na dveře evropských rafinerií, i když zrušení embarga je stále daleko

Do evropských rafinerií by se mohla po čtyřech letech mezinárodních sankcí vrátit íránská ropa. A přispět tak k dlouhodobějšímu udržení cen klíčové komodity na stávajících nízkých úrovních.

O milion barelů se snížil denní export Íránu kvůli sankcím EU a USA od roku 2012, 1,5 milionu denně vytěžených barelů ropyvšak nyní podle odhadů na trhu přebývá

Svědčí o tom nejen minulý týden uzavřená předběžná dohoda šesti velmocí s Teheránem o jeho jaderném programu, která otevírá prostor po postupné zrušení mezinárodního embarga na vývoz íránské ropy. Podle informací deníku Wall Street Journal totiž ještě před jejím dojednáním dva íránské fondy projevily zájem o koupil rafinerie ve švýcarském Collombey poblíž Ženevského jezera.
Její majitel, libyjská společnost Tamoil Suisse, nabídku odmítl. Zdroje listu nicméně uvádějí, že Íránci svůj pokus nevzdávají a zvažují alternativy jako získání podílu či najmutí rafinérské kapacity závodu.
Collombey je se svojí schopností zpracovat 63 tisíc barelů ropy denně spíše menší rafinerií, pokrývá nicméně pětinu švýcarské palivové poptávky. Potřebnou surovinu íránské fondy mají. Státní ropná firma na jejich konto vyčlenila 300 tisíc barelů své denní produkce.
Íránci se prý poohlížejí i po dalších akvizičních příležitostech v evropském rafinérském průmyslu, ale jejich realizace bude možná až po zrušení sankcí. Ve Švýcarsku, které není součástí Evropské unie, mají jednodušší pozici, jelikož země dovoz íránské ropy nezakázala.
Uvalení široké škály sankcí v roce 2012 citelně zasáhlo ropný sektor Íránu i jeho ekonomiku. Export suroviny během několika měsíců spadl o polovinu na zhruba jeden milion barelů denně.
Z vypadlého milionu barelů přitom polovina připadala na rafinerie v EU, zejména v Itálii, Španělsku a Řecku. Ty si mezitím našly náhradní dodavatele v severní Africe a Perském zálivu.
Zájem Íránců o majetkový vstup do rafinérských aktiv signalizuje, že se připravují na to, až jim mezinárodní situace umožní začít obnovovat pozice na ztracených trzích. I když se zrušením embarga v brzké době počítat nelze, mimo jiné kvůli nejistotě ohledně konečné dohody Íránu s velmocemi i vlažnému postoji vrchního íránského klerika a faktické hlavy státu Alího Chameneího, spekulace o dopadu takového kroku v poslední době hýbají s cenami ropy na světových trzích.
Ty se přitom už několik měsíců nacházejí na nízkých úrovních kvůli převisu nabídky nad poptávkou. Otevření íránských ropných kohoutů by mohlo tuto tendenci zesílit a prodloužit.
Americký Úřad pro energetické informace (EIA) v aktuálním odhadu uvedl, že zrušení embarga by mohlo ceny v příštím roce stlačit o 5 až 15 procent níž.
Připomněl, že íránští těžaři v zásobnících nashromáždili nejméně 30 milionů barelů ropy, které by mohly s trhem také zamávat. "Je možné, že Írán se pokusí vyskladnit tyto zásoby rychleji už během druhé poloviny letoška, aby se připravil na možné zrušení sankcí," uvádí zpráva EIA. To by znamenalo, že se ceny udrží pod 60 dolary za barel delší dobu, než se očekávalo.
Ropný trh v posledních týdnech prochází prudkými výkyvy i proto, že není jasné, jak na bezprecedentně nízké ceny zareagují těžaři a spotřebitelé.