Írán se snaží přilákat ropné firmy

Až začneme udělovat licence na těžbu ropy a plynu, dostane Evropa před zbytkem světa přednost, oznámil Írán. Jako první pozval k předběžným jednáním evropské společnosti. Mezi nimi také koncern Royal Dutch Shell.

Právě Shell ale může sloužit jako varovný příklad toho, že obchodování s Íránem nemusí být vždy jednoduché. Obzvláště v době, kdy ho ohrožuje politická nejistota. Stále totiž platí sankce, které Západ na Írán uvalil kvůli jadernému programu, a Shell má kvůli nim dodnes u íránské vlády obrovské dluhy.
Jak firma loni přiznala americkým úřadům, za íránskou ropu dluží 2,3 miliardy dolarů. Kupovala ji ještě v době těsně před tím, než Evropská unie v červnu 2012 zavedla na veškeré transakce s íránskou ropou embargo. Společnost také uvedla, že ve stejném roce utrpěla při obchodování s íránskou ropou čistou ztrátu šest milionů dolarů.
Že dluhy dodnes nesplatila, není způsobeno její neochotou plnit závazky, ale právě mezinárodními sankcemi. Ty zakazují veškeré bankovní transfery do Íránu spojené s ropným průmyslem.
Shellu nevyšla ani loňská snaha splatit dluh ve formě dodávek léků, obilí či jiného zboží humanitárního charakteru. Zakázala jí to britská vláda. Firma tak dál zvažuje, jaké cesty zvolit. Nechce totiž ohrozit své šance při jednání o nových zakázkách v Íránu.
"Politika přichází a odchází, ale je v zájmu Shellu a jeho akcionářů, aby ty dluhy zaplatil a udržel dobré vztahy s předním světovým producentem ropy, jakým Írán je," řekl loni agentuře Reuters zdroj, který si nepřál být jmenován.
Írán má největší zásoby plynu na světě, kolem 18 procent celkového množství, a čtvrté největší prokázané zásoby ropy. Potřebuje ale západní technologie a investice, aby je byl schopen vytěžit.
Nové šance nabízejí investorům politická jednání Íránu s USA a Evropou. Ta minulý rok vyústila v předběžnou dohodu a postupné uvolňování sankcí. První přímé kontakty íránských politiků a zástupců ropných firem se odehrály na nedávném Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Írán chce ještě na jaře zveřejnit konkrétní podmínky, které by evropským koncernům nabídl.
Podmínkou ale zůstává, že se podaří vyjednat úplné zrušení sankcí. Do té doby firmy zůstanou opatrné, aby se vyhnuly podobným problémům, které v minulosti postihly koncern Shell. Podle íránské zpravodajské agentury Mehr dluží zemi za ropu i britský ropný koncern BP. Ten ale výši svých závazků, pocházejících ještě z doby před revolucí v Íránu v roce 1979, nezveřejnil.
Írán vyhostil ze země západní ropné firmy po islámské revoluci. Těžit na íránských ropných polích se pak vrátily jen firma Shell v roce 1999 a francouzský Total v roce 1997. Nevýhodné kontrakty a rostoucí mezinárodní politický tlak na Írán je ale nakonec přiměly k odchodu.