Írán vymáhá miliardy od svého obchodníka s ropou

Svůj majetek odhaduje na víc než 13 miliard dolarů. Jezdí novým vozem Mercedes a nosí hodinky za 30 tisíc dolarů.

S vlastní flotilou tankerů a sítí 64 krycích firem v Dubaji, Malajsii a v Turecku dokázal íránský podnikatel Bábak Zadnžání zdánlivě nemožné - na trzích v Asii za dolary prodával miliony barelů íránské ropy, na niž vyhlásily embargo USA a v roce 2011 i Evropská unie.
S nástupem nového íránského prezidenta Hasana Rouháního ale Zadnžánímu nastaly problémy. Íránský režim totiž dospěl k závěru, že obchodník zemi okradl. Vláda po něm žádá 1,9 miliardy dolarů, které si podle ní ponechal na vlastních účtech z transakcí, jež pro ni sjednával od roku 2010.
Konkrétně šlo o prodej celkem 24 milionů barelů ropy kupcům v Singapuru, Malajsii a v Indii.
"Jsem obchodník, který jen dobře zvládl svůj džob," hájí se Zandžání, jehož případ je prvním veřejným odhalením způsobů, jak si íránská vláda, jejíž centrální banka, ropné firmy i flotila tankerů jsou terčem sankcí, obstarávala cizí měnu.

Z malého obchodníka miliardář

Zandžání byl nebývale úspěšný. Během dvou let dokázal prodat miliony barelů ropy, jejíž původ tajil, s celkovým výnosem 17,5 miliardy dolarů. Výdělky posílal do Teheránu přes banku v Malajsii.
"Íránské centrální bance docházela cizí měna. Udělal jsem, oč mě žádali," řekl Zandžání íránskému listu Ásemán s tím, že ze všech transakcí si dle vlastních slov bral do své kapsy pouze 0,007 procenta provize.
Zbytek odesílal vládě exprezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, Revolučním gardám a íránské centrální bance. Podnikatel, který začínal jako obchodník s ovčí kůží, se tak díky sankcím na íránskou ropu stal miliardářem a klíčovým prostředníkem íránských ropných obchodů.  "Bůh mi vždy pomáhal," vysvětlil důvod svých úspěchů.
Nová administrativa prezidenta Rouháního, která usiluje o dohodu se Západem a zrušení ropných sankcí, však se službami Zandžáního již nepočítá.
V parlamentu ustavila komisi, která má jeho počínání v éře od roku 2010 vyšetřovat. Že vládě ještě nějaké peníze dluží, přitom Zandžání nepopírá. Ze zmíněných 1,9 miliardy dolarů prý už vrátil 700 milionů.
Ale zbylé 1,2 miliardy se mu prý nedaří poslat ministerstvu pro ropu kvůli tomu, že bankovní transakce s íránskými institucemi jsou obtížné kvůli sankcím.

Naděje na zrušení sankcí

Výpadek íránského exportu na světových trzích (z 2,5 milionu barelů denně v roce 2011 spadl na milion barelů nyní) vedl k tlaku na růst cen ropy.
Administrativa prezidenta USA Baracka Obamy slibuje Íránu, že pokud přistoupí na dohodu a vzdá se svého jaderného programu, budou sankce zrušeny.
Po historickém patnáctiminutovém telefonátu mezi Obamou a Rouháním během zasedání Valného shromáždění v New Yorku se tento týden odehrálo první kolo jednání ve švýcarské Ženevě.
Šance, že ropa brzy zlevní, je ale mizivá. Rušení sankcí je zdlouhavý proces, a mezinárodní banky budou navíc velmi opatrné.
"Bojí se ohrožení své pověsti a těžkých pokut v případě, že by budoucí smlouva o likvidaci jaderného programu náhle ztroskotala," uvádí agentura Reuters.

Jednání se Západem a mírotvorce Rouhání

Za zrušení sankcí nabízí Írán lepší kontrolu jaderného programu. Írán se chce se Západem dohodnout na zrušení sankcí v řádu měsíců. Ekonomika Íránu je na tom totiž stále hůře. Nový íránský prezident Hasan Rouhání veřejně oznámil ochotu ustoupit ve sporném jaderném programu při svém zářijovém projevu v OSN.Při jednáních, jejichž první kolo včera skončilo ve švýcarské Ženevě, přišel Írán s prvním konkrétním návrhem. Oznámil, že umožní expertům OSN i neohlašované inspekce ve svých jaderných provozech, což dříve odmítal.