Jak dlouho nám ještě vydrží ropa?

Zajímavý článek jsme objevili na internetovém portálu EnviWeb. Zamyšlení Igora Linharta nad tím, jak dlouho nám ještě vydrží ropa, které na tuto otázku z pochopitelných důvodů neumí odpovědět, ale přináší některé zajímavé postřehy k zamyšlení.

Průměrný obyvatel planety spotřebuje za den asi 75krát více energie, než kolik je schopen vynaložit prací svých svalů. Jakoby na každého z nás pracovalo v průměru 75 lidí, energetických otroků. K tomuto číslu dospějeme, když celosvětovou roční spotřebu energie (asi 514 × 1018 Joulů) vydělíme počtem obyvatel planety (7 miliard) a energií, kterou je schopen dospělý člověk vydat prací svých svalů (za rok je to 365 × 2,7 milionů Joulů). Asi 80 % světové spotřeby energie přitom pokrývají fosilní paliva, mezi nimiž stále hraje nejvýznamnější úlohu ropa. Vytvářela se geochemickými procesy po dobu desítek až stovek milionů let. Byla známa již ve starověku, ale "ropný věk" se datuje teprve od roku 1859, kdy byl v Pensylvánii uskutečněn první úspěšný komerční vrt. Během pouhých 150 let byla velká část ropy z ropných ložisek vyčerpána. Jaká část to přesně je, to nevíme a těžko se to někdy dovíme.
Jisté je, že dnes je nutno na získání ropy vynaložit mnohem více energie, než v počátcích těžby. Energetická návratnost těžby, tedy poměr energie získané k energii, kterou je nutno na těžbu vynaložit, je u dnešních nejlepších ložisek asi 30-35, zatímco v počátcích těžby to bylo asi 100. Pro nekonvenční zdroje je tento poměr ještě mnohem nepříznivější. Pro ropné písky se ERoEI pohybuje podle různých zdrojů a metod výpočtu v rozmezí 3-5,2, pro ropné břidlice je to pouhých 1,5. Energetická návratnost je přitom limitujícím faktorem pro jakýkoli zdroj energie. Z dlouhodobé perspektivy je to faktor důležitější než ekonomické náklady těžby, které ovšem s rostoucí náročností těžby samozřejmě rovněž rostou. Je sice možno vynakládat na těžbu nebo výrobu paliva mnohem větší energii, než se pak z paliva získá, v tom případě takové palivo ale nebude zdrojem energie, jen médiem na její přenos (jako například vodík). Energii na jeho získání bude nutno vzít někde jinde. Může to být velmi účelné, jako například při přeměnách energie tepelné na elektrickou nebo při výrobě zmíněného vodíku, nebo také velmi problematické, jak o tom svědčí příklad tzv. zelená nafty. V našich podmínkách se "zelená nafta" vyrábí z řepkového oleje. Její energetickou návratnost je obtížné spolehlivě určit. Podle některých zdrojů je v našich podmínkách její energetická návratnost cca 1.  To by znamenalo, že na výrobu litru zelené nafty se spotřebuje asi litr nafty konvenční nebo jeho ekvivalent z jiných zdrojů. Podobně problematickou náhradou je bioethanol. Jeho energetická návratnost silně závisí na plodině, ze které se získává, a na přírodních podmínkách dané oblasti. Pohybuje se v širokém rozmezí 0,8-10. Rozhodně tedy neplatí, že tzv. biopaliva jsou vždy a za všech okolností šetrnější a ekologicky příznivější alternativou paliv fosilních.
Marion King Hubbert, geolog zaměstnaný u firmy Shell, předpověděl v r. 1956, že vrchol těžby ropy (ropný zlom, angl. peak oil) v Texasu nastane mezi lety 1969-1972 a pak začne těžba v této oblasti prudce klesat. Bylo to v době, kdy těžba v Texasu vzkvétala a Hubbertova předpověď vzbudila vlnu nevole ze strany ropných společností. Zástupce firmy Shell se dokonce snažil Hubberta ještě těsně před jeho vystoupením ovlivnit, aby zmírnil tón a oslabil svoje závěry, ale nestalo se tak. Hubbertova předpověď se vyplnila v roce 1970. Jak to však je anebo bude s těžbou ropy v globálním měřítku? Dosáhla již svého vrcholu nebo jsou předpovědi o vyčerpání přírodních zdrojů jen katastrofickými scénáři, ve kterých si mnozí tak libují? Již za doby studií jsem od svých učitelů slýchal, že světové zásoby ropy vydrží asi tak na 50 let. Z těch 50 let uplynulo již téměř 40 a podle autoritativních odhadů by dnešní zásoby ropy vydržely při současné spotřebě opět asi na 50 let. A přitom musíme brát do úvahy, že nároky lidstva na energii za tu dobu nesmírně vzrostly. Je věčným údělem lidstva žít s padesátiletou perspektivou zásob základní energetické suroviny? To těžko. Zásoby ropy sice přesně neznáme, ale je jasné, že jsou omezené a jednou nastane chvíle, kdy těžba ropy dosáhne svého vrcholu a poté bude klesat, až se tato surovina stane netěžitelnou, ať už to bude z důvodů čistě energetických, technických nebo ekonomických. Geologové Colin Campbell a Jean H. Laherrere předpověděli v článku pro Scientific American v roce 1998, že světová těžba ropy dosáhne vrcholu kolem roku 2007. Předpověď se nevyplnila, globální ropný zlom dosud nepřišel. Těžba z konvenčních nalezišť však v posledních letech stagnuje. Je nahrazována těžbou z nekonvenčních nalezišť, jako jsou ropné písky nebo podmořská ložiska, ale to je nutně spojeno s rostoucími náklady ekonomických i energetických a také s vyšším rizikem ohrožení ekosystémů.