Je potřeba zachovat daňové zvýhodnění biopaliv?

V parlamentu se rozhořel spor, jehož předmětem je novela zákona o státní podpoře biopaliv. Ta má za úkol v podstatě prodloužit stávající situaci, která běží od roku 2009, až do roku 2020. Opozice v podobě Miroslava Kalouska z TOP 09 však vykřikuje, že podpora biopaliv je tunelem na státní rozpočet ve výši 5 miliard korun, které z velké části dostane současný ministr financí Andrej Babiš...

Je známo, že Miroslav Kalousek ve své době pro tento zákon také hlasoval, ostatně v roce 2009, kdy vstoupil v platnost, zastával pozici ministra financí. Je také známo, že současný ministr financí Andrej Babiš je vlastníkem skupiny Agrofert, pod kterou spadá i firma Preol, která je největším výrobcem biopaliv v České republice. Babiše v této souvislosti kritizují i komunisté, kteří rovněž nechtějí novelu ve sněmovně podpořit, a kritizují jej i ekologové, kteří považují výrobu paliv první generace založenou především na pěstování řepky olejné za přežitou, a tvrdí, že ruce pryč od této výroby dává celá Evropská Unie. A tudíž si žádné dotace nezaslouží.
Jinak to ovšem vidí Unie nezávislých petrolejářů respektive její předseda Ivan Indráček. Podle něj není spor o biopaliva ani o dotacích, ani o umělém vytváření trhu a ani o zisku pro konkrétní firmy. Pokud totiž nebude podpora zachována, zdraží se všem spotřebitelům pohonné hmoty a služby obsahující vysoký podíl dopravních nákladů. Pro firmy vyrábějící biopaliva přitom neznamená zrušení případné podpory žádnou změnu. Objem biopaliv, který musí být na trh umístěn v souladu s evropskou direktivou, dále poroste a to bez ohledu na to, jestli bude nebo nebude zavedeno jejich daňové zvýhodnění.
V tiskové zprávě SČS se dále píše: "Česká republika je povinna, stejně jako každý jiný stát Evropské unie, nahradit do roku 2020 celkem 10 % pohonných hmot biopalivy. Tato povinnost se nijak nezměnila. K tomuto cíli lze dospět pravděpodobně jedině kombinací celoplošného přimíchávání (do 7% biosložky v pohonné hmotě) a prodejem vysokoobsahových biopaliv. Na českém trhu jde o tato zavedená paliva - směsnou naftu B30 (s podílem 30% methylesteru), čistou bionaftu B100 (100% methylester) a lihobenzín E85 (s podílem až 85% biolihu).
Otevřeným sporem je nyní to, zda-li bude Česká republika formou snížené spotřební daně podporovat i výše uvedená paliva s vyšším obsahem biosložky (tak jak to dělala dosud) nebo nebude. Pokud bude daňové zvýhodnění tohoto typu paliv zrušeno, zmizí pro cenovou nevýhodnost k 1. 7. 2015 paliva B30, B100 a E85 z trhu. Stát se během následujících dvou let dostane do zásadních problémů - nebude existovat cesta, jak plnit požadovaný podíl biopaliv na trhu, biopalivo, které bude dražší, než běžná motorová nafta nebo benzín si přeci nikdo dobrovolně kupovat nebude. Firmy navíc budou muset přimíchávat biosložku do základních paliv v maximální míře, jakou povolují technické normy, což sice mírně, ale přesto zdraží běžně prodávané pohonné hmoty. K dalšímu zdražení samozřejmě dojde u provozovatelů hromadné dopravy nebo autodopravců, protože mnozí z nich z konkurenčních důvodů (tedy proto, aby objednatelům mohli účtovat nižší ceny), využívají paliv s vysokým obsahem biosložky.
Vládní návrh (lhostejno z čí dílny, protože ve věci se prolínají kompetence ministerstev financí, zemědělství a životního prostředí) předpokládá, že na rozdíl od stávajícího modelu, kdy nebyla biosložka v palivech s vysokým podílem biopříměsi vůbec zatížena spotřební daní, bude nově spotřební daň stanovena, ačkoli v poměrně nízké hodnotě (1 až 2 koruny na litr). Oproti stávajícímu stavu se ale předpokládá mírně zvýšená úleva na dani u paliva E85. Daňová úleva u paliv s vysokým obsahem biopříměsi byla v minulosti zavedena (připomínáme, že zvýhodněná bionafta je na českém trhu s malými přestávkami již od poloviny 90. let) a je nadále navrhována proto, že bez ní by byla tato paliva neprodejná. Za prvé proto, že samo biopalivo je výrobně dražší, než běžné palivo ropného původu. A za druhé proto, že uživatelé se "kytičkových paliv" obávají a bez cenové výhody je nejsou ochotni kupovat a používat.
Pokud bude vládnímu návrhu vyhověno, neznamená to, že by u někoho v kapse skončila nějaká státní dotace. Uváděné miliardy nejsou penězi, které by stát někomu vyplatil, jde o peníze, které stát nevybere na spotřební dani (protože vybraná paliva zatěžuje sníženou spotřební daní). Na trhu tak budou moci zůstat nadále paliva B30, B100 a E85. Jejich prostřednictvím bude stát schopen plnit požadavky Evropské unie, aniž by zvyšoval přímé náklady běžných spotřebitelů."