Kazašský ropný sen nebo jenom obrovská díra na peníze?

Kashagan je považován za nejdražší energetický projekt na světě.

Kashaganské ropné pole v severní části Kaspického moře na území Kazachstánu i po 10letém zpoždění a 5násobných nákladech na vybudování oproti původním plánům stále není uvedeno do plného provozu a přitom se stále objevují další a další problémy spojené s tímto velkolepým projektem.
I když Kazachstán nepatří mezi největší hráče ve světovém ropném byznysu, řeší největší těžařské společnosti světa řadu výzev spojených s těžbou právě na Kashaganském ropném poli. Kazachstán v roce 2013 vyprodukoval 1,6 mil bbl/den, což jej zařadilo na 18. místo ve světových producentech této suroviny. Přesto se pozornost těžařů ubírá právě sem.

Kashagan ve středu pozornosti

Průzkum v této oblasti začal již v roce 1993 a podílely se na něm takové společnosti jako např. Shell nebo Eni. V roce 2000 bylo oznámeno, že bylo objeveno největší ropné pole za posledních 30 let. O rok později společnost Eni Spa vyhrála soutěž na výstavbu těžební infrastruktury na tomto poli a deklarovala, že veškeré práce na vybudování budou dokončeny v roce 2005. Rok před plánovaným dokončením již firma věděla, že nedodrží časový harmonogram. Zdržení se protáhlo o téměř 10 let, až teprve v září loňského roku začala trubkami proudit ropa. Avšak vzápětí se objevily problémy s únikem plynu a doteď není plně funkční.
V současné době projekt spravuje konsorcium 7 firem North Caspian Operating Company (NCOC), kde stejný 16,8procentní podíl drží společnosti KazMunaiGas (kazašská státní ropná společnost), Shell, Eni, ExxonMobil a Total, další 8,3procenní podíl drží čínský CNPC (dříve ConocoPhillips) a 7,6procentní podíl má japonský Inpex. Jedná se o největší ropné ložisko mimo Střední východ a páté největší ložisko vůbec. Odhadované zásoby činí 13 mld. barelů ropy.

Technická úskalí

S těžbou v této oblasti je spojena spousta technických problémů, které bylo nutné vyřešit a které zdržovaly a především velmi prodražovaly celý projekt. Největším problémem bylo počasí, jelikož teploty zde značně kolísají od +40 °C v létě na -40 °C v zimním období a také kvůli nízké salinitě moře vodní plocha i samotné mořské dno zamrzalo. Z tohoto důvodu nemohly být použity klasické těžní věže a musel být vybudován systém ostrovů, na které bylo těžní zařízení umístěno. Dalším z problémů jsou samotné vlastnosti ložiska. Ložisko se nachází 4200 metrů pod mořským dnem a tlak v něm je 77 MPa. Navíc plyn v tomto ložisku je velmi kyselý, obsahuje téměř 18 % H₂S. Takovýto plyn je velmi nebezpečný pro přepravní soustavu (nejspíše způsobil únik, kvůli kterému byl projekt v říjnu 2013 zastaven), proto se také dopravuje na souš, kde se zbavuje H₂S a následně se vrací zpět do ložiska pro jeho lepší výtěžnost. Neméně významnou překážkou je i dostupnost celého areálu, ke kterému se musela vybudovat železniční síť.

Ekonomika projektu

Na začátku projektu byla jeho cena odhadována na 10 mld. dolarů, v současné době se suma zastavila na 50 mld. dolarů (některé odhady hovoří až o 100 mld.). Tato částka však ještě nemusí být konečná. Inženýři ještě nenašli způsob, jak tento projekt bezpečně uvést do provozu, takže je zcela možné, že se udávaná suma navýší. Někteří analytici tvrdí, že zpoždění a zdražení celého projektu velmi oddálilo také jeho návratnost. Odhadují, že při kontinuální těžbě 400 000 bbl/den by návratnost trvala 10-20 let a teprve pak by začal být ziskový. To vše samozřejmě při minimálních investicích do těžby.
Bezesporu se v případě Kashaganu jedná o jeden z největších inženýrských projektů současnosti. Názorně ukazuje, že si stále nedokážeme plně poradit se všemi úskalími spojenými s těžbou v extrémních podmínkách. Nezbývá nám než držet palce, aby byl projekt plně funkční a z ložiska pod Kaspickým mořem nebyla pouze obrovská díra na peníze.

ZDROJ: Energy Information and Administration, North Caspian Operating Company, WTO 

Ing. Jan Martyčák

Autor je nedávným absolventem Vysoké školy chemicko-technologické v Praze v oboru Technologie ropy a petrochemie. V současné době pracuje na pozici produktového manažera ve společnosti Agile Europe s. r. o., kde se zabývá speciálními čisticími a detergentními chemikáliemi.