Kolik litrů benzínu si Češi mohou koupit za mzdu?

Kolik litrů pohonných hmot (benzínu a nafty) si nyní Češi mohou koupit za průměrnou hrubou mzdu? Ve kterých letech si mohli Češi koupit za svou průměrnou hrubou mzdu historicky nejvíce, a naopak nejméně litrů pohonných hmot?

V posledních letech můžeme pozorovat v České republice silný ekonomický rozmach, který je doprovázen rostoucími mzdami. Naopak přibližně od poloviny roku 2014 jsme mohli sledovat prudký propad cen ropy. Nabídka ropy je momentálně vyšší než poptávka po ní, díky čemuž se zvýšily i zásoby této komodity. To následně vedlo i poklesu velkoobchodních potažmo maloobchodních cen pohonných hmot na čerpacích stanicích. K poklesu cen pohonných hmot přispěla také silnější česká koruna oproti americkému dolaru. Benchmarkem cen pohonných hmot pro český trh jsou totiž ceny pohonných hmot z Rotterdamu, které se kótují v amerických dolarech.

Graf níže ukazuje počet litrů pohonných hmot za průměrnou hrubou mzdu. Když se podíváme na graf, tak si můžeme všimnout, že nejméně litrů pohonných hmot si Češi mohli koupit v období 2005 až 2009. V tomto období totiž ceny pohonných hmot rostly rychleji než průměrné mzdy. Ten samý trend můžeme pozorovat od poloviny roku 2010 do 4. kvartálu 2014. Nejmíň nafty si čeští řidiči mohli pořídit ve třetím čtvrtletí 2005, kdy průměrná mzda v České republice činila 17 640 Kč. A právě za ni si mohli Češi koupit pouze 603 litrů nafty.

Při očekávané průměrné hrubé mzdě 34 000 Kč za 4. čtvrtletí 2019 by si čeští řidiči mohli koupit úplně historicky nejvíc nafty a to 1069 litrů.

Pokud jde o benzín, tak nejmíň benzínu si čeští řidiči mohli koupit ve třetím čtvrtletí 2006 při průměrné mzdě téměř 18 700 Kč a to pouze 586 litrů benzínu.

A stejně tak jako u nafty, při očekávané průměrné hrubé mzdě 34 000 Kč za 4. čtvrtletí 2019 by si čeští řidiči mohli v současnosti koupit historicky nejvíc benzínu a to 1055 litrů.

V budoucnosti se dál bude zvyšovat průměrná hrubá mzda v České republice, díky čemuž si budou moci čeští řidiči pořídit více pohonných hmot, byť třeba mohou být dražší. Pokud jde o ropu, tak se v tomto roce dá i nadále očekávat, že bude dominovat nabídka ropy nad poptávkou. K tomuto přebytku přispěje také epidemie koronaviru v Číně. Čína je totiž největší importér ropy a druhý největší spotřebitel na světě. Už nyní se v Číně značně snížila spotřeba ropy. Také kartel OPEC upravil svůj výhled celosvětového růstu poptávky po ropě v letošním roce na 0,99 mbd. Ještě před měsícem predikoval kartel růst o 1,22 mbd. Důvodem snížení prognózy jsou zejména čínské problémy.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) už počátkem roku uvedla, že v prvním pololetí by globální trh s ropou měl být v přebytku na úrovni 1 milion barelů ropy denně. Kvůli koronaviru v Číně bude přebytek velmi pravděpodobně ještě vyšší. Byť kartel OPEC už zvažuje další omezení těžby či prodloužení těžebního limitu, tak patrně to nebude mít nijak zásadní dopad na globální produkci černého zlata, jelikož Ministerstvo energetiky USA očekává letos další růst produkce ropy ve Spojených státech na 13,3 milionu barelů ropy denně. Příští rok by americká produkce mohla stoupnout až na 13,7 mbd. Pravdou také je, že těžba této komodity stoupá i v jiných oblastech, a to zejména v Brazílii či Kanadě.

Výhled pro řidiče je tedy z hlediska cen pohonných hmot příznivý. Nicméně jak ukazuje poslední statistika o inflaci v ČR, tak spotřebitelské ceny výrazně stoupají u jiného zboží a dlouhodobě také u služeb. Inflace a zvyšování úrokových sazeb mohou pak způsobit i další posilování české koruny.