Kolizní stavy na čerpacích stanicích z jiného pohledu

Trendy současných čerpacích stanic, vývoj motorismu a v širších souvislostech i stav naší společnosti přináší nové aspekty, které komplikují situaci provozovatelů. Jejich důsledkem jsou kolizní stavy s následnými finančními ztrátami.

Likvidace uniklých pohonných hmot z kamionu na čerpací stanici v těsném sousedství vodního zdroje

Úniky nebezpečných kapalin

Praxe posledních let v prostředí čerpacích stanic, pokud se jedná o nežádoucí úniky přečerpávaných a skladovaných pohonných látek, nasvědčuje přesouvání drobných úniků vzniklých při manipulaci s PHL (příjmu či výdeji), tedy z pozice technologicky zabezpečené čerpací stanice, do pozice těžko ovlivnitelných případů, kdy iniciací bývá trestná činnost, spočívající v odcizování PHL ze zaparkovaných vozidel, zejména pak nákladních.V případě úniků vzniklých při běžných činnostech na ČS lze říci, že tak jak se zdokonaluje strojně technologické provedení a zabezpečení, disciplína obsluhujícího personálu a modernizace vozového parku, tak i trvale klesá výskyt nežádoucích úniků včetně dopadů na životní prostředí a způsobených škod, včetně finančního vyjádření, představující jednotky až desítky tisíc Kč.
Při vybavení ČS havarijní soupravou je v těchto případech zákrok v převážné většině nenáročný a zvládnutelný z pozice obsluh ČS.
Ve druhém případě je patrný zcela opačný trend, kdy se množí případy trestné činnosti při krádežích pohonných hmot z nádrží parkujících vozidel, zejména pak těžké kamionové dopravy při vykonávání povinných přestávek na velkých dálničních odpočívkách. Vše se děje ve většině případů pod rouškou tmy, kdy je značně omezena vizuální kontrola a rovněž i rozlišovací schopnosti kamerových systémů. Nebezpečnost takových případů se pak projevuje zejména tím, že pachatel vyrušený při takové činnosti nechá otevřenou výpusť (převážně však navrtanou nádrž bez jakékoli možnosti uzavření) volně vytékat. V lepších případech se bude jednat o únik na komunikaci, ze kterých jsou kapalné látky svedeny do odlučovačů ropných látek či jiných záchytných zařízení. Známy jsou však i případy stání vozidla mimo zabezpečené plochy, kdy takový únik bezprostředně zasahuje okolní zeminy a podzemní vody, včetně  zdrojů pitné vody.
K těmto případům lze přiřadit i cílenou trestnou činnost, spočívají v tzv. "odlehčení si s nebezpečným odpadem". Z evidovaných případů lze uvést například vylití nebezpečných látek do silničních vpustí na odpočívkách, výjimkou není ani vypuštění 3000 litrů upotřebeného motorového oleje do dešťové usazovací nádrže. Škody u těchto případů lze již počítat v desítkách až stovkách tisíc Kč.
V těchto případech lze havarijní soupravou z vybavení ČS provést pouze "první pomoc", zvládnutí celého rozsahu ve většině případů představuje zásah příslušné složky záchranného systému. Dobrou zkušeností je doporučení mít pro takové případy uzavřenou havarijní pohotovost se společností k tomu oprávněnou a schopnou provádět i sanační zákroky bezprostředně po nahlášení.
Samostatnou kapitolou jsou pak případy trestné činnosti na liniových vedeních (produktovodech), kdy škody většinou počítáme v milionech Kč.

Likvidace vyjetého oleje z dešťové usazovací nádrže na ČS

Kolize v myčkách

Kolizních situací v prostorách mycích zařízení evidují jejich provozovatelé za období provozu takového zařízení jistě dost. Provoz takového zařízení v podmínkách agresivního a mokrého prostředí vyžaduje logicky specifický přístup provozovatele.
Příčiny takových událostí jsou různé a nejrůznější. Z těch hlavních lze vyjmenovat

• technické příčiny a selhání zařízení,
• nedostatečné zkušenosti a chování řidiče vozidla v mycím prostoru,
• případy s cílem uplatnění náhrady škody za vady na vozidle nezpůsobené mycím zařízením.

Případům kolizních situací způsobených mycím zařízením se nelze ve 100 % vyvarovat, lze jim však účinně předcházet, a to zejména

• dostatečným (neformálním) proškolením obsluhy zařízení při instalaci zařízení, případně následně při změně obsluhy,
• důsledným dodržováním návodu k obsluze a údržbě dodaným výrobcem zařízení,
• s ohledem na podmínky prostředí dodržováním stanoveného mazacího plánu,
• používáním originálních náhradních dílů a stanovených prostředků včetně náplní,
• prováděním pravidelného odborného servisu v doporučených cyklech (doba nebo počet mycích cyklů),
• udržováním zařízení v čistotě (jde zejména o snímací čidla, fotobuňky a prvky bezpečnostního charakteru),
• průběžnou kontrolou nad mycím prostorem (v případě, kdy není zařízení s trvalou obsluhou, je osvědčeným způsobem instalace kamerového systému pro pohotový zásah obsluhy),
• instalací stanovených podmínek pro chování zákazníků včetně značek omezujících maximální povolenou šířku a výšku vozidel před vjezdem do mycího prostoru,
• udržováním funkčního ovládacího panelu pro zákazníky,
• upozorňováním zákazníků při výběru programu a placení na doplňky vozidel (střešní nosiče, antény, spoilery apod.) vymykajícím se standardu vozidla,
• pomocí (na vyžádání zákazníka) při zprocesování přípravy mycího cyklu,
• uzavřením pojistné smlouvy na provoz mycího zařízení a škody jím způsobené.

Při dodržování uvedených pravidel a podmínek provozu mycího zařízení nelze vyloučit poškození vozidel charakteru utržených zpětných zrcátek, poškozených stěračů, případně i laku. U všech těchto případů lze jenom doporučit následné provedení důkladné prohlídky poškození. V mnoha případech lze prokázat, že k poškození nedošlo v mycím zařízení, ale zákazník přijel s cílem uplatnit škodu touto formou. U všech těchto případů je potřeba uplatnit individuální přístup k vyřešení události.
Jako příklad lze uvést reklamaci utrženého zpětného zrcátka, kdy lom materiálu byl přestříkán barvou vozidla, pravděpodobně již v servisu při opravě dovezeného vozu ze zahraničí. Překvapena byla i manželka majitele vozu.
V případě méně využívaných mycích bezkontaktních zařízení, kdy mycí proces je založen na vysoce aktivní chemii a vysokém tlaku, je potřebné preventivně vyloučit ta vozidla, kde zjevný technický stav (porušený lak, koroze karoserie apod.) neodpovídá podmínkám absolvování bezkolizního mytí.

Nabouraný stojan po kolizi na čerpací stanici

Doprava parkování

Čerpací stanice je z pohledu silniční dopravy veřejně přístupným účelovým prostorem, kde platí v plném rozsahu pravidla silničního provozu. Základem celkového pojetí provozu je dopravní řešení celého areálu, stanovené již ve stádiu stavebního povolení.
Čerpací stanice mohou být situovány v obci (platí max. povolená rychlost 50 km/hod.) nebo mimo obec (platí 90 km/hod., v případě dálničních odpočívek pak 130 km/hod.). Není moc čerpacích stanic, kde je dopravním značením omezena rychlost nájezdu do prostoru odbavení, je pak na citu řidiče, jak se v takovém případě zachová.
Kolizní situace v převážné většině pak končí nabouráním sloupů přestřešení, výdejních stojanů, výjimkou nejsou ani vozidla končící ve výkladcích shopů čerpacích stanic. Zimní období a náhlé teplotní změny pak těmto situacím jen nahrávají.
Při současném trendu zavádění gastro provozů jako součástí běžného vybavení větších čerpacích stanic v důsledku roste i potřeba odstavení vozidel na parkovacích stáních, kterých se v mnoha případech nedostává. Důsledkem je pak parkování na místech, kde není odstavení vozidel povoleno, a tím vytváření podmínek pro možné kolize.
Samostatnou kapitolou pak je odstavování vozidel kamionové přepravy při dodržování povinných bezpečnostních přestávek. Zejména pak v nočních hodinách u dálničních odpočívek vznikají mnohdy neřešitelné situace z pohledu provozovatelů čerpacích stanic. Ne ojedinělým případem je situace zablokovaného příjezdu do prostoru výdeje pro osobní vozidla. Protože průjezd pod přestřešením je omezen průjezdní výškou, jediným možným únikem v takovém případě pak je couvání nebo otáčení nákladním souprav a o malér je postaráno. Výjimkou v těchto případech není slovní a fyzické napadání obsluhy čerpací stanice a také bezradnost přivolané Policie ČR.
Čelit v těchto případech rizikům s tím spojeným není jednoduché. Možné je uvést několik doporučení, která mohou rizika eliminovat:

• ve stádiu projektování navrhovat omezení rychlosti při nájezdu do prostoru čerpací stanice jako součást dopravního řešení stavby,
• účinně zabezpečovat údržbu účelových komunikací v areálu čerpací stanice, zejména pak v zimním období,
• navrhovat dostatečný počet parkovacích míst a jejich označení,
• kontrolovat stav svislého dopravního značení daného projektem včetně obnovy vodorovného značení (to často zaniká postupem času).

Závěr

Některé rizikové skutečnosti spojené s provozem čerpacích stanic (mimo rizika vyplývající ze samotného provozu čerpací stanice) se tak trochu okrajově odvíjejí od doprovodného projevu chování návštěvníků. Právě tyto projevy nijak nepřispívají k rozvoji služeb ani k ekonomickému růstu čerpacích stanic. Do budoucna je nutno s nimi počítat, provádět vhodná preventivní opatření a popřípadě jejich dopady účinně eliminovat.