23. 6. 2015
Firma MND Karla Komárka chce
letos na Ukrajině vytěžit plyn, který odpovídá třetině české
produkce. má i dvě nová ložiska na Moravě.

Po desítky let byla MND společností,
která se zaměřuje hlavně na domácí trh. Nyní se ale toto zlaté
vejce v impériu čtvrtého nejbohatšího Čecha Karla Komárka stále
více zaměřuje do zahraničí, především na východní Evropu. A pokud
vše půjde podle plánu, bude tam zanedlouho těžit víc plynu a ropy než na svých moravských nalezištích.
"V této zemi těžíme již desítky let, je proto jasné, že místní
produkce bude postupně klesat. A jestli chceme být v tomto byznysu
i nadále aktivní, musíme rozšířit své působení nejen na území
Česka, ale i mezinárodně," říká v rozhovoru pro HN Helmut
Langanger, místopředseda představenstva MND.
Dlouholetá těžba vedoucí k vyčerpávání starých ložisek ale není
jediným problémem české společnosti. Celý sektor loni tvrdě zasáhl
i propad cen ropy a plynu. "Před rokem
stál barel ropy
110 dolarů, v lednu spadl na 43 a dnes je cena okolo 65 USD. Ceny
plynu nespadly tak rapidně, ale pokles o desítky procent tam byl
také," uvádí Langanger.
Nejtvrdší dopad čeká celý sektor v letošním roce, nízké ceny se
ale po několik měsíců promítaly i do loňských výsledků. I když
podle čísel z MND to na žádnou krizi
nevypadá. Tržby společnosti totiž vzrostly o necelých 36 procent na
14,97 miliardy korun a i hrubý zisk před odpisy (EBITDA) vzrostl o
200 milionů na 1,86 miliardy korun.
Podle Langangera je to i díky úsporným krokům, které MND postupně aplikuje. Citelně to pocítí oblast
investic. Loni například MND investovala
do průzkumu okolo 1,4 miliardy korun, letos to bude o 300 milionů
méně. Naopak podnik neplánuje propouštět.
Těžba 3,5 kilometru pod zemí
I přesto je v Česku firma při snaze nalézt nová ložiska plynu a
ropy velmi aktivní. Ještě letos na podzim
chce v Násedlovicích na Hodonínsku mít první hluboký vrt, pomocí
kterého chce těžit až z hloubky 3,5 kilometru - namísto běžných
1000 až 2000 metrů.
Díky novým průzkumům má také vytipovány dvě nové lokality pro
konvenční těžbu plynu. Jedna je poblíž hranic s Rakouskem u
Mikulova a druhá v Koryčanech v okolí Kyjova. Hlavně první lokalita
ale může vzbudit rozruch - zasahuje totiž i do oblasti CHKO Pálava
a nebude tak snadné získat potřebná povolení. "O tom se vždy
diskutuje. Obecně lze ale říct, že vrty - tzv. kozlíky - nenarušují
krajinu. Někdy jsou v Rakousku klidně poblíž vinic a nikomu to
nevadí," sdělil Langanger.
Ukrajina, Gruzie a Rusko
Ještě větší přínos než nová ložiska v Česku má ale pro MND růst těžby v zahraničí. Ta by podle
Langangera měla v následujících letech překonat těžbu v Česku,
která se průměrně pohybuje zhruba na 250 tisících kubíků
ekvivalentu ropy (loni to bylo 167 tisíc
kubíků ropy a 98 milionů kubíků plynu,
pozn. red.).
Komárkova společnost byla dříve aktivní například v Pákistánu a
Jemenu, své podíly v tamních společnostech nicméně před třemi roky
prodala. Nejnovějším trhem MND je
Ukrajina. Tam v tichosti vstoupila v minulém roce a během letoška
by zde chtěla vytěžit na 30 milionů kubíků plynu, tedy téměř
třetinu toho, co těží v Česku.
"Máme tam velmi nadějná těžební území. Je tam velký potenciál pro
růst těžby - věříme, že v řádu stovek milionů metrů krychlových
plynu," míní Langanger. Jestli samotná Ukrajina zastíní co do těžby
plynu moravská naleziště, zatím nechce komentovat a pouze
naznačuje, že tam produkce půjde pravděpodobně "výrazně
nahoru".
Na Ukrajině koupila MND 80procentní
podíl v tamní firmě s potřebnými licencemi a vlastní několik
těžebních lokalit poblíž Lvova. "Minulý týden jsme zrovna otevřeli
nový vrt v Grabivskoje v Bogorodčanské oblasti. Na Ukrajině se celá
investice pohybovala okolo 26 milionů eur. Celá ta oblast je velmi
bezpečná, nehrozí zde nebezpečí jako v Luhansku či Doněcku," uvádí
Langanger.
Těžba je tam podle něj navíc poměrně snadná, ložiska tam nejsou
hluboko pod povrchem jako v Česku. I proto se podle něj úspěšnost
vrtů blíží 100 procentům.
Kromě Ukrajiny je ale firma aktivní i jinde. V Rusku má například
dva těžební vrty u Saratova. "Ty produkují zatím jen menší množství
ropy. Ale chceme tam růst, jeden vrt by
měl přibýt letos v srpnu a další budou následovat, ale obecně jsme
další investice v Rusku omezili po již zmiňovaném rapidním propadu
cen ropy," říká místopředseda
představenstva.
V Gruzii má zase firma padesátiprocentní podíl v několika
společnostech, které drží průzkumné a těžební licence ve třech
lokalitách. "V Gruzii zatím těžíme v jedné těžební oblasti nedaleko
Tbilisi, jedná se o několik stovek barelů denně. A další těžební
vrt tam nyní připravujeme. Takže i zde je šance, že vzroste těžba
poměrně brzy," prohlašuje Langanger.
Autor: Petr Lukáč, Zdroj: Hospodářské noviny