Koňské maso v hovězím, hydraulika v motorovém oleji!

Vlna falšování výrobků zasáhla i automobilový průmysl. Zde se ale jedná o produkty, které souvisí s bezpečností provozu - provozní kapaliny.

V posledních letech zaznamenáváme čím dál více případů falšování výrobků. Mediálně nejvíce propírané jsou však potraviny. Papír zřejmě snese opravdu všechno. Každé obchodní oddělení je hnáno za okamžitým ziskem, nikoliv dlouhodobě udržitelným rozvojem, a klamání zákazníka se už dotklo i odvětví, která přímo ovlivňují zdraví člověka. V automobilovém průmyslu jsou to pak provozní kapaliny, které souvisejí s bezpečností provozu vozidla.

Případ první: motorový olej s hydraulikou

Současné prodejní ceny motorových olejů klesly tak nízko, že ziskovými produkty jsou v podstatě pouze výrobky pro nejmladší automobily s velkou přidanou hodnotou - tedy s nízkou viskozitou, long-life oleje nebo s nízkým obsahem popela (low SAPS). Chtít vydělat na nejprodejnějších komoditách pro starší vozidla, jako jsou oleje 15W40 a 10W40, je dnes téměř nemožné. To u některých producentů bohužel vede k tomu, že jsou tyto oleje ředěny jinými, cenově levnějšími, médii. Falšování se provádí pouze na úrovni naředění za studena, protože u nás je pouze minimum skutečných výrobců olejů, kteří mají ohřev na přidávání viskózních aditiv. Tím je také omezen sortiment látek použitelných ke zlevnění. Vyskytly se případy, kdy byl motorový olej pro servisní sítě naředěn hydraulickým olejem a nejen to, existuje i pár výrobků, které obsahovaly několik desítek procent hydraulického oleje vyjetého, tedy použitého.

Případ druhý: teplonosný olej

Některé průmyslové aplikace vyžadují k odvodu tepla produkty, které vydrží i teploty nad 200 °C. Tam, kde se nedají použít glykoly nebo silikonové kapaliny, používají se tzv. teplonosné oleje. Jsou to speciální rafináty s vysokou teplotní odolností a s antioxidačním aditivem. Jejich prodejní cena se pohybuje okolo 100 Kč/litr - dle druhu. Co však může mít zákazník ve svém zařízení, v konkrétním případě jde o podnik v Libereckém kraji, kde v chladicím lisu na výrobu plastů pro automobilový průmysl koluje materiál, jenž nákupčí pořizují okolo 30 Kč/litr? Podle analýzy otěrových kovů, aditiv a IR spektra se ukázalo, že jde o použitý motorový olej. Tedy variantu, která na východ od našich hranic není v těchto aplikacích až tak výjimečná. Ovšem uživatel nás tvrdošíjně přesvědčoval, že dle dokumentace přece nakupuje značkový produkt z Francie!

Případ třetí: glycerin v chladicí kapalině

Když nepřidáte do nemrznoucí směsi inhibitory, za určitý čas zkoroduje materiál chladicího systému. Pokud v ní snížíte obsah nemrznoucí složky, může dojít k zatuhnutí a mechanickému poškození systému. Tyto dvě varianty si vybrali jistí prodejci na západním Slovensku (jde o firmy v okolí města Žilina) a začali produkt ve velkém množství distribuovat i na český trh. Použili k tomu glycerin bez jakýchkoliv aditiv a navíc ředěný vodou. Voda se tam dostala proto, aby hodnoty jinak vysoké hustoty, indexu lomu a viskozity glycerinu poklesly na úroveň ethylenglykolu, takže kapalina se na hustoměru a refraktometru jevila jako velmi kvalitní koncentrát chladicí kapaliny a při nalévání pak neměla hustotu medu jako studený glycerin. Vcelku geniální nápad! Stačí však dát produkt ke stanovení bodu tuhnutí do kryostatu, nebo analyzovat na pH metru, vytitrovat a nebudete vědět, čemu se dřív divit. Zda tomu, že výrobek neobsahuje žádné inhibitory koroze, stabilizátory, odpěňovadlo či změkčovadlo tvrdé vody, nebo že při naředění 1:1 s vodou netuhne jako ethylenglykol při cca -38 °C, ale daleko nad -30 °C. Protože jde opět o produkt určený do servisních sítí - na dolití do chladicího systému, nepoznají se jeho vady hned. Výrobek vlastně těží z toho, že byl přidán do kvalitnějšího média, i když už použitého. No a za pár let, až začne téct u vozidla vodní pumpa, už ani zákazník nebude vědět, kde mu vlastně byla nemrznoucí směs naposledy dolita.

Případ čtvrtý: 15W40 jako syntetika

Na rozdíl od nemrznoucích směsí, kdy je stanovení jejich kvality ještě v možnostech konkrétních výrobců nebo prodejců, pokud jsou vybaveni základním laboratorním zařízením, je stanovení výkonnostní a částečně i viskozitní třídy olejů už nad síly i většiny nejšpičkovějších laboratoří v naší republice. A pokud to umí, jdou náklady na jeden vzorek do desítek tisíc korun. Takže jsou naprosto běžné případy, kdy se v motorovém oleji vydávaném za plnou syntetiku - jakkoli je tento termín již dávno přežitý - vyskytuje několik desítek procent oleje 10W40, v horším případě i 15W40, který je jisto jistě položen na minerálním základu. Nehledě na to, že u výkonnostní specifikace takového oleje musíme přimhouřit oči a počítat s tím, že např. u specifikace API je nutné minimálně jedno písmenko ubrat. Tudíž nemáme uvnitř např. API SL-CI, což si přečteme na obale, ale v lepším případě API SG-CF. Kdo to jedno písmenko na chodu svého motoru pozná? To, že výkonnostní třída API SL-CI je určena pro vozidla vyrobená do roku 2001, zatímco ta druhá jen pro motory do roku 1990, se už jaksi neřeší.

Chyba je v nás

Je nutné si uvědomit, že jde veskrze o případy, kdy je produkt k dispozici ve spotřebitelském obalu - balený v privátní značce nebo jiném "no name" obalu, často bez uvedení skutečného výrobce, data výroby nebo alespoň toho, kdo produkt naplnil. Může jít také o dodávky volně ložených médií, tedy přinejmenším v 1000litrových IBC kontejnerech, bez originální etikety. (Hle ta podobnost s alkoholem obsahujícím metanol v PET lahvích.) Koncový zákazník totiž často ani nevidí, co mu daný servis do jeho vozidla nalil. Nevidí ve skutečnosti, naopak na účtu často čte, že jde o značkový olej renomované firmy. Tyto praktiky jsou v "potravním řetězci" prodejců a distributorů z části vědomé. Koncový zákazník kromě odlišné barvy a vůně těžko něco pozná a distributorovi je to často jedno, toho zajímá jen cena. Takže se střednímu prodejci olejů, pokud má jen minimální vybavení na smíšení olejových produktů, vlastně nelze divit, že se takto chová, pokud chce vůbec prodat.

Politika jako morální příklad

Pouštím se do oblasti, ve které nejsem úplně kovaný, ale domnívám se, že toto vše je odrazem chování naší politické elity. Představitelé, jež by nám měli být vzorem morálních kvalit, jsou pro nás spíše příkladem toho, jak my sami máme někoho ošidit či vydělat. A co nejrychleji, protože za čtyři roky končí volební období. Vždyť ono se na to nepřijde. Uvedu jeden příklad, jak bychom se asi všichni měli chovat. Slepě nedůvěřovat, ověřovat, kontrolovat, být opatrní. Když se naše firma, již předloni, pokoušela expandovat na německý trh s chladicími kapalinami, byl to velmi náročný a zdlouhavý boj. Nejprve trvala měsíce jednání o ceně, množství a balení. Když už jsme si mysleli, že máme vyhráno, následovalo najednou druhé kolo. Nikoliv o dalším snížení cen, jak by bylo v Čechách a zejména u velkých obchodních řetězců obvyklé, ale o kvalitě. Byly nám předány protokoly z německé laboratoře, kde jsme museli zdůvodňovat, proč náš produkt neobsahuje draslík a sodík v míře jako výrobky BASF, a proč naopak obsahuje fosfor, když je v nemrznoucích směsích zakázaný (anorganický fosfor není dovolený, ale toto byl fosfor organického původu nutný pro změkčení vody). Je nutné zdůraznit, že náš německý zákazník - partner prodloužil jednání až do další sezóny přesto, že u našeho přípravku měl cenu o více než deset centů na litr nižší, v přepočtu na množství šlo tedy o úsporu až 1 milion korun ve srovnání s produktem, který dosud používal. Přesto jej nekoupil hned. Na prvním místě pro něj byla kvalita, nikoliv okamžitý zisk. Nakonec jsme všechno vysvětlili, upravili a více než deset cisteren na německý trh loni vyvezli. Bylo to pro nás ale velmi přínosné ponaučení. Důvěřuj, ale vždy a důkladně prověřuj!

Hydraulické oleje: vlevo nový, uprostřed použitý, vpravo degradovaný

Ing. Jan Skolil

Autor tohoto článku se již desátým rokem věnuje problematice vývoje provozních kapalin, nejprve ve firmě Velvana a v současnosti ve společnosti Classic Oil s.r.o. Je součástí doktoranského programu VUT v Brně, fakulty chemické, v oblasti teplosměrných nemrznoucích kapalin. Je členem týmu odborných poradců redakce magazínu PETROL.