Levná ropa nutí těžební koncerny škrtat investice

Ropné koncerny mají od léta pádný důvod k nervozitě. Cena severomořského brentu, která na londýnském trhu 19. června lehce přesáhla 115 dolarů za barel, od té doby spadla o čtvrtinu. Nyní je pod 86 dolary za barel a většina prognóz nevěští producentům nic dobrého.

Těžba břidlicové ropy, ropy z hlubokého mořského dna a těžko přístupných oblastí v Arktidě se s levnou ropou pomalu přestává vyplácet

Proto jsou nuceni omezovat své ambiciózní plány v těžbě z břidlic v Severní Americe nebo z hlubokého mořského dna v tropickém pásmu. Nemluvě o drahých projektech v Arktidě.
Podle poradenské firmy EY se v současné době v různé fázi realizace nachází přes 160 významných těžebních projektů, jejichž souhrnná hodnota přesahuje bilion dolarů. Při jejich plánování se vycházelo z předpokladu, že průměrná cena barelu neklesne pod 100 dolarů.

Prognózy vpravdě medvědí

Jenom během října ale barel brentu zlevnil o 12 dolarů. Z posledního průzkumu, který agentura Reuters provedla mezi jednatřiceti experty, vyplývá, že cena zmíněného druhu ropy příští dva roky zůstane pod 100 dolary (v průměru 93,70 v roce příštím a kolem 96 dolarů v roce 2016). A největší "medvědi" z řad prognostiků, tedy ti, kteří sázejí na další pokles ceny, uvádějí pro příští rok průměrnou cenu 85 dolarů.
Britsko-nizozemský Royal Dutch Shell si proto ještě musí dobře rozmyslet, zda bude pokračovat v nákladném průzkumu břidlicových nalezišť v západní Kanadě, klesne-li cena barelu pod 80 dolarů.
"Vzhledem k nedávnému poklesu ceny klademe důraz již na dříve schválené programy úspor a posilujeme kontrolu nad investicemi," komentuje ve čtvrtletní zprávě nový výkonný šéf francouzského Totalu Patrick Pouyanné. Jak dodává, koncern je vůči nepříznivému vývoji cen "finančně odolný".

Většině koncernů klesají zisky

O tom, jak nepříznivý dopad má zlevňující ropa na hospodaření těžebních koncernů, svědčí i jejich výsledky za devět měsíců letošního roku. Čisté zisky většině z nich klesly, a nebýt rafinerského byznysu, jemuž se díky nižší ceně vstupní suroviny podařilo zlepšit marže, byly by ještě nižší.
"Výsledky rafinerií předčily očekávání a významně pomohly kompenzovat nižší zisky z těžby," komentuje Brian Younberg, analytik výzkumné firmy Edward Jones z St. Louis.
Týká se to hlavně amerického ExxonMobilu, největšího západního těžebního koncernu. Během letošního ledna až září mu čistý zisk meziročně stoupl o sedm procent na 26 miliard dolarů. Naproti tomu hlavní západoevropští rivalové vydělali proti loňsku méně.
Nejhůř je na tom britský BP, kterého postihl skoro dvoutřetinový propad zisku. "Na jeho hospodaření stále nepříznivě doléhají závazky, které musel přijmout po havárii ropné plošiny v Mexickém zálivu v roce 2010. Letos se přidaly potíže v Rusku po přijetí západních sankcí," podotýká pro agenturu Reuters Iain Reid, analytik investiční banky BMO.
Společnost BP v Rusku patří k nejvýznamnějším západním investorům. Ve státním koncernu Rosněfť drží 19,75 procenta akcií. Západní sankce uvalené na Rusko dopadly i na společné projekty v Arktidě. Svoji účast na nich pozastavily například společnosti ExxonMobil, Royal Dutch Shell a Total.
I když ropa od léta výrazně zlevnila a s ní klesly i ceny pohonných hmot (hlavně v USA), ExxonMobilu dál rostl zisk. V přepočtu na akcii za leden-září meziročně o 11 procent na šest dolarů.