23. 12. 2015
Součástí letošního listopadového pražského veletrhu
CzechBus byla letos také konference o využití LNG v dopravě. S
využitím zkapalněného zemního plynu počítá ostatně Národní akční
plán čistá mobilita (NAPČM) a do pěti let by mělo v České republice
vyrůst asi pět LNG stanic, čímž by mělo být zajištěno její plné
pokrytí pro toto alternativní palivo.

LNG stanice pro kamiony v
nizozemském Tilburgu
První byly ruské traktory
LNG neboli Liquefied Natural Gas je zemní
plyn ve zkapalnělé formě. V
přírodě se v podstatě nevyskytuje a k jeho zkapalnění
dochází až po vytěžení, aby byl schopný transportu.
Zkapalňování je však energeticky náročné, a přestože je zemní plyn
hned po ropě druhé energeticky nejvydatnější palivo, tímto procesem
se jeho energetická bilance rapidně snižuje. Podle indexu ERoEI
(Energy Returned on Energy Invested) má LNG hodnotu 8, zatímco
zemní plyn 20 a ropa z blízkého východu 30. Jenže jak po
silnici, tak lodí může být zemní plyn dopravován pouze ve
zkapalnělé formě, a tak se celkem logicky objevila myšlenka využít
jej přímo jako palivo pro spalovací motory. První pokusy
s využitím této kapaliny k pohonu spalovacích motorů se
datují do 50. let minulého století, kdy v SSSR zkoušeli na LNG
traktory, v současnosti se LNG nejvíce využívá v silniční
dopravě k pohonu velkých nákladních vozidel a uvažuje se i o
autobusech. Úspěšně se již LNG využívá ve vozových parcích
technických služeb nebo chladírenských aut, kde kapalný plyn
slouží nejen k pohonu spalovacího motoru, ale také jako
chladicí médium.

LNG Terminal Hammerfest
Norsko
Třikrát delší akční rádius
LNG zaujímá asi 600krát menší objem než vytěžený zemní
plyn, ve srovnání se stlačeným zemním plynem (CNG) se jeho objem
zmenší třikrát. Z toho plyne, že se stejnou nádrží vozidlo na
LNG ujede trojnásobnou vzdálenost než v případě CNG. Akční
rádius nákladních vozidel na LNG se tak může pohybovat až okolo 1
000 kilometrů, zatímco s CNG se jedná o 250 až 300 kilometrů. Výhod
zkapalněného zemního plynu již využívají některé globální obchodní
nebo transportní společnosti jako například DHL, Tesco, UPS či
Coca-Cola a přizpůsobují se i výrobci. Nejvíce LNG vozidel jezdí
v Číně, USA nebo Austrálii, zatímco v evropské dálkové
kamionové dopravě se prosazuje jen pozvolna. Poptávku po LNG
nastartoval nástup emisní normy Euro 6, která zpřísňuje limity
výfukových exhalací (zejména oxidů dusíku) pro vznětové motory a
řešením pro dopravce při zachování rozumných nákladů je právě
zkapalněný plyn. V současné době je na starém kontinentu
registrováno asi 500 LNG vozidel, jejich počet ale pomalu roste.
Asi 80 procent z nich je z Británie a Beneluxu, zbytek
provozují dopravci z Francie, Itálie, Polska, Skandinávie a
Španělska. V České republice zatím nebylo registrováno žádné
LNG vozidlo. Kamiony s pohonem na LNG má již v nabídce
italské Iveco nebo švédské Volvo, stejně koncipované modely pak
představila i Scania a uvažuje o nich i MAN nebo Mercedes. Na
veletrhu CzechBus byl například k vidění městský autobus
polské značky Solbus Solcity 12 s pohonem na LNG, který jezdí
již od roku 2012 na pravidelných linkách v některých polských
městech.
Pro získání LNG lze zkapalnit potrubní zemní plyn
nebo nakoupit LNG v některém z LNG terminálů a následně je na
místo určení dopravit cisternami po silnici, železnici nebo
případně lodí. Pro Českou republiku se jeví jako nejvhodnější nově
budované terminály v Polském Świnoujście a na chorvatském
Krku. Druhou variantou, při které se spojuje využívání
CNG i LNG zároveň, jsou tzv. LCNG stanice, které
pro výrobu CNG využívají právě
LNG.

Plnící stanice LNG v
Německu
První plnicí stanice na LNG v ČR už příští
rok
Podle posledních studií by mělo LNG do roku 2035 dosáhnout
poměrně významného podílu v silniční dopravě, v současné době
je roční poptávka odhadována na 96 milionů tun za rok. V Evropě
dnes řidiči kamionů a autobusů mohou využívat 80 LNG stanic, koncem
roku 2016 by jich mělo být ještě o 50 více. V té doby by jedna
z nich měla stát i na území České republiky, jak o tom při
demonstraci technologie LNG v rámci akce v Dunajské
Stredě referovali zástupci společností Vemex a Gazprom. Podle Hugo
Kysilky ze společnosti Vemex bude Česká republika potřebovat první
LNG stanici právě v roce 2016. "Do pěti až deseti let by se
měl LNG v ČR začít využívat výrazněji hlavně v nákladní
dopravě. Ve střednědobém horizontu budou vozidla dálkové přepravy
na LNG velmi rychle přibývat, protože zde jsou úspory pro dopravce
opravdu výrazné a návratnost krátká. Česká republika má k tomu
navíc i několik výrazných předpokladů. Leží ve středu Evropy a
projíždí přes její území velká část dopravy přepravních firem. Rádi
bychom se právě na zavádění této technologie u nás a na Slovensku
v rámci skupiny Gazprom Germania významně podíleli. Máme plán
vybudovat LNG stanici i na Slovensku, ale zatím situaci jen
monitorujeme," dodává Hugo Kysilka. Do pěti až deseti let by se měl
LNG v ČR začít využívat velmi výrazně a odhaduje se, že v roce
2030 bude u nás registrováno okolo 1300 vozidel na LNG.

Polský autobus Solbus jezdí na
linkách ve Varšavě na LNG
Modrý koridor
Podmínkou pro rozšíření kamionové dopravy na LNG po celé
Evropě je vybudování dostatečné infrastruktury. Právě kvůli tomu
vznikl projekt tzv. Modrých koridorů, které by měly zajistit
dostatečně hustou síť LNG stanic pro nákladní vozidla. Svůj podíl
na tom má i schválení evropské Směrnice o zavedení infrastruktury
pro alternativní paliva a následně Národní akční plány členských
zemí. Do pěti let tak počítá i u nás Národní akční plán čistá
mobilita s výstavbou nejméně 5 LNG stanic ve vzdálenosti
nejdále 400 km od sebe. "Pro celou Českou republiku by stačily tři
stanice rozmístěné u hlavních tahů, popřípadě zde může být umístěna
i zkapalňovací jednotka," myslí si Jiří Šimek, místopředseda
představenstva společnosti E.on a zároveň také místopředseda Rady
Českého plynárenského svazu (ČPS).
Podle francouzského Ministerstva energetiky a
životního prostředí je rozvoj LNG jako silničního paliva
nejefektivnějším způsobem, jak splnit aktuální ekologické normy
stanovené evropskou legislativou. LNG má emise oxidu
uhličitého ve srovnání s naftou nižší o 20 procent,
emise oxidu síry o 100 procent, oxidů
dusíku až o 90 procent a pevných částic o 99
procent. Také hlučnost motoru je o 50 procent nižší.
Ale asi vůbec největším lákadlem pro dopravce je schopnost ušetřit
na palivu ve srovnání s naftou až 25 procent. Nevýhodou je, že
i přes tepelně izolovanou nádrž se plyn při delší odstávce z
vozidla odpařuje. Z tohoto důvodu není LNG vhodné pro osobní
dopravu. Naopak v lodní dopravě se LNG využívá již od roku
1964, přičemž pohání především tankery, které dopravují LNG na
dlouhé vzdálenosti. Určité možnosti lze pro LNG najít také
v železniční dopravě.
Tankování kryogenní nádrže kamionu
zkapalněným zemním plynem
Centrem technologií LNG je Děčín
Je to trochu paradoxem, ale zatímco se u nás technologie
LNG rozvíjejí jen velmi pomalu, sídlí zde jeden z nejvýznamnějších
evropských dodavatelů LNG technologií. Společnost Chart Ferox Děčín
je součástí koncernu Chart Industries s celosvětovým pokrytím a
pobočkami v USA, Číně, Austrálii, Velké Británii a Německu a
celosvětově uznávaným výrobcem kryogenních zařízení a systémů na
skladování, dopravu a distribuci zkapalněných technických plynů
(O2, N2, Ar), CO2 a uhlovodíků,
tedy zejména zkapalněného zemního plynu (LNG).
Základní výrobkové portfolio děčínské pobočky tvoří
široké spektrum vakuově izolovaných kryogenních zásobníků v
objemech od několika stovek litrů, takzvaných "balených plynů",
standardních zásobníků do 80 m3 až po speciální
inženýrské zásobníky do objemu 1 000 m3, mobilní a
transportní zařízení, atmosférické odpařovače a vakuově izolovaná
potrubí. Systémy pro LNG zahrnují satelitní odpařovací terminály,
plnicí stanice a palivové systémy pro nákladní automobily, autobusy
a lodě. Kromě výroby se též firma zabývá montážemi, opravami a
repasemi kryogenních zařízení. "Čerpací stanice LNG se
mimochodem vyznačují jednoduchou konstrukcí, tichým chodem, nízkými
investičními náklady, nepatrnou energetickou náročností na samotné
stanici i nízkými náklady na její údržbu," počítá výhody
provozování LNG stanice Jan Kurel ze společnosti Chart
Ferox.

Stojan stanice Shell na tankování
LNG v kanadskem Ontariu
23 procent trhu v roce 2025
Výhledy LNG jako paliva pro dopravu jsou podle expertů,
kteří dostali slovo na konferenci v Praze, veskrze pozitivní.
Podle zprávy Mezinárodní plynárenské unie (IGU) rostou od roku 2000
dodávky LNG nejrychleji ze všech jiných zdrojů plynu, při průměru
kolem 7 procent ročně, a LNG bude dále zvyšovat svůj podíl na trhu
s plynem nejméně do roku 2020. Do Evropy bylo už v roce 2013 dodáno
51,5 mld. m3 LNG, tedy přibližně jedna osmina veškerého
importovaného plynu. Katar, který je největším exportérem LNG na
světě, vyvezl v roce 2014 téměř 77 milionů tun LNG, což byla
přibližně jedna třetina celosvětové dodávky. Celosvětově obchod LNG
dosáhl 241,1 milionů tun v roce 2014 a vzrostl o 4,3 milionu tun
oproti roku 2013. To byla druhá nejvyšší dosažená hodnota, těsně za
241,5 milionu tun obchodovaných v roce 2011. Dle předpokladů se
podíl LNG v energetickém mixu EU bude v roce 2035 pohybovat okolo
23 procent.

Zaoceánský tanker na
transport LNG
Autor: Jiří Kaloč, Zdroj: PETROLmedia