Návrat ztraceného prince

Novým ředitelem společnosti GIA Czech Republic  je Martin Rybář, který v ředitelském křesle střídá Jiřího Pance - ten odchází na zasloužilý odpočinek.

Na určitou poměrně dlouhou dobu jste ze zdravotních důvodů byl mimo obor, ale dnes jsme zjevně svědky vašeho comebacku…
Ano, teď už se po zdravotní stránce cítím podstatně lépe, ale situace nebyla vůbec jednoduchá… Chtěl bych poděkovat všem, kteří mi drželi palce a stali při mně. Zejména mé přítelkyni Jindřišce, lékařům, přátelům, ale také vysoce postaveným manažerům u petrolejářských společností jako například pánům Duspěvovi, Durčákovi, Taušovi, Zoubkovi, Roubalovi a dalším. Jejich lidská charakterní podpora a zájem o můj zdravotní stav ostře kontrastoval s absolutním nezájmem mých bývalých nejbližších spolupracovníků. Staré české přísloví říká: V nouzi poznáš přítele…

Můžete popsat, co se vám vlastně přihodilo?
Před třemi roky při předoperačním vyšetření na výměnu kyčelního kloubu se panu doktorovi na Homolce nezdála křivka EKG, a tak mě poslal na echo - vyšetření srdce. Tam jsem se dozvěděl velmi tvrdou diagnózu: že moje srdce (levá komora) bije na 15-20 %... toto je hranice, při které jsem byl zařazen do pořadníků na transplantaci srdce. Paní kardioložka mi sdělila, že s 20 % léčby mohou pomoci léky a 80 % zbývá na pacientovi a dramatické změně životního stylu. Také mě informovala, že za 30letou praxi se jí do 100% stavu uzdravil jen jediný člověk. To, že mi třikrát odložili operaci kyčle (měli strach, že zemřu), že mi dávali rady typu "nejdříve si vyměňte srdce a potom vám vyměníme kyčel", vám na klidu také nepřidá. Cela tato situace byla ještě umocněna tím, že v roce 1992 den před nástupem do společnosti Kutscha (předchůdce Acisu) mi zemřel otec ve věku 52 let. Toto byly jasné a tvrdé informace, které mě vedly k rozhodnutí opustit branži, přátele a Acis… a začít bojovat o vlastní život s nejasným výsledkem. Stav, v němž mě dnes vidíte, je potvrzením správnosti rozhodnutí a úspěšnosti léčby.

Jak se vyrovnávate s faktem, že bude pracovat u konkurenční společnosti vašeho "dítěte" Acisu, dnes českého Tokheimu?
Společnost Acis nebyla pouze mým dílem, ale i mých společníků pánů France a Beránka. Ve společnosti Tokheim pracuje velmi mnoho šikovných a charakterních lidí, u kterých jsem při mém loučení zahlédl velmi smutné oči. Opravdu rád jsem s nimi pracoval, dal jim prostor k růstu a oni se nám odměňovali velmi dobrým výkonem. V současnosti však pracují ve společnosti Tokheim, která je mezinárodní dcerou "velkého Tokheimu" se všemi atributy nadnárodního koncernu. To již není český Acis! V dnešní turbulentní době změn nikdy nedokážete odhadnout, co se v budoucnosti stane, kdo se s kým spojí, kdo koho koupí/prodá. Nikdy nevíte, kdo se s kým a v jaké pozici zase potká.
Vedení Tokheimu neprojevilo během minulých let jakýkoliv lidský zájem. Myslím tím i banální neosobní SMS zprávu s přáním k Vánocům nebo prostý lidský zájem o můj zdravotní stav. Stejný byl i nezájem o profesní spolupráci. Přibližně před rokem jsem byl osloven bývalým vysokým manažerem z mezinárodní společnosti s žádostí o investorskou spolupráci při vybudování sítě cca 50 stanic. Požádal jsem centrálu Tokheimu o povolení tento projekt realizovat. Reakce byla jasná: nesmíte. Přitom Tokheim z toho mohl i profitovat. Obě tyto skutečnosti mi potvrdily, že vedení společnosti nemá jakýkoliv zájem o moji osobu. Přesto jsem upřímně rád, že společnost Tokheim řídí mnou dosazení manažeři, kteří používají nejmodernější metody řízení uplatňované v mezinárodních společnostech.

Jaké máte plány a cíle, kterých byste chtěl dosáhnout ve společnosti GIA?

Mým heslem je bezpečnost, výkon a kvalita. Zaprvé jsem ve společnosti teprve několik týdnů a je to velmi zajímavá zkušenost po 22 letech v  podobné společnosti. Mám rád práci s lidmi a hlavně mám rád lidi! Po tříletém odpočinku mám dostatek energie k tomu, abych ze společnosti GIA Czech Republic udělal dobře fungující přátelskou firmu.
GIA Czech Republic si prošla v minulých letech fúzí Dresser Waynne a PHGIA. Spojení společností, které pracují ve stejném oboru, ale charakterem řízení jsou velmi odlišné, není jednoduché. Sladění firemních kultur bude oříškem, ale cítím, že mám dostatek sil a energie tento nelehký úkol zvládnout. Chtěl bych navázat na vynikající kvalitu firmy Rohe z dob řízení společnosti panem Šparbrem, kdy dominantními zákazníky byly společnosti Shell, Aral, OMV, Dea, a na velkou flexibilitu a obchodní aktivity u soukromých stanic a průmyslu firmy PHGIA z dob řízení pana Hlávky. Tyto dva základní historické kameny doplněné o moje zkušenosti nám dávají velmi stabilní základ a potenciál do budoucnosti.
V prvních krocích je nutné odladit interní procesy a nastavit ekonomické fungování společnosti. GIA Czech Republic má velké zkušenosti se servisem a údržbou čerpacích stanic velkých řetězců jako např. Shell, Makro, Globus, Lukoil… Tímto směrem se určitě vydáme. Současně má naše společnost velmi zajímavý obchodní potenciál v oblasti průmyslových komodit, CNG technologie a projektů v průmyslu. Na závěr našeho rozhovoru bych chtěl poděkovat Jiřímu Pancovi za to, že si při uvažování, kdo bude jeho nástupcem, vzpomněl na moji osobu.