Negativní vliv legislativy EU na konkurenceschopnost rafinérií

Dopis obsahující Společné prohlášení ke konkurenceschopnosti rafinérského průmyslu EU zaslalo italské ministerstvo hospodářství jménem dalších pěti zemí EU (SRN, Maďarsko, Irsko, Polsko a Slovensko) generálnímu řediteli výboru Evropské komise pro DG Energii (DG Energy) a generálnímu řediteli DG pro Výzkum a průmysl.

Legislativní regulace negativně ovlivňují konkurenceschopnost

Společné prohlášení vzniklo na základě činnosti Rafinérského fóra zemí EU, které se zabývalo, za účasti všech zemí EU provozujících rafinérie a z iniciativy Evropské komise kontrolou účinnosti vlivu současného regulačního legislativního prostředí na efektivitu provozu rafinérií. Důvodem analýzy je nedávné zastavení provozu 14 rafinérií v pěti zemích EU, ztráty pracovních míst a efektivity provozu rafinérií ve vazbě petrolejářského průmyslu pro energetickou bezpečnost dodávek paliv pro dopravu a surovin pro petrochemický průmysl. Základní studii k problematice konkurenceschopnosti rafinérií zpracovala roce 2014 společnost CONCAWE na základě dat z 82 provozovaných rafinérií v zemích EU.

Klíčovým závěrem analýzy je, že legislativní regulace výrazně negativně ovlivňují konkurenceschopnost rafinérského průmyslu v EU v důsledku investičních a provozních nákladů ve srovnání s jinými obory. To vede ke ztrátě jejich konkurenceschopnosti na trhu.

Vysoké energetické náklady

Nenahraditelným posláním rafinérského průmyslu je výroba a distribuce paliv pro všechny druhy dopravy a výroba surovin pro petrochemický a chemický průmysl. To jednoznačně určuje jeho strategický význam pro hospodářství průmyslových zemí. Bezpečnost dodávek paliv tak zůstává pro státy hlavním úkolem.
Petrolejářský průmysl (zvláště v Evropě) je velmi energeticky náročným odvětvím ve srovnání s ostatními průmyslovými obory. Energetické náklady představují cca 60 % celkových provozních nákladů, což představuje významnou konkurenční nevýhodu. Zároveň má petrolejářský průmysl značný vliv na životní prostředí a to v celém životním cyklu těžba-zpracování-distribuce-spotřeba. Z tohoto důvodu je proto legislativní regulace na tento obor zvláště zaměřena. I do budoucna se očekává zvyšování regulační zátěže rafinérského průmyslu EU a růst významných nákladů na dodržování předpisů spojených se směrnicí o průmyslových emisích (IED) a budoucími fázemi Evropského systému emisního obchodování (EU ETS). Tyto náklady se zakládají na jednostranném zatížení rafinérií EU, kterému nejsou vystaveni konkurenti mimo EU a ostatní dodavatelé PHM v EU. To vede k významnému narušování konkurenceschopnosti rafinérského průmyslu EU.

Vyvolané investice 7,1 mld. eur ročně

Obdobný negativní vliv na efektivitu rafinérského průmyslu má legislativou daná povinnost nahrazovat fosilní složku v palivech energií z obnovitelných zdrojů, konkrétně biopalivy I. generace a vyspělými biopalivy. Tyto produkty jsou v naprosté většině případů dražší než fosilní složky pohonných hmot a způsobují nejen negativní vliv na efektivitu rafinérií, ale zvyšují i maloobchodní cenu pohonných hmot.
Ve zmíněné studii CONCAWE je vyčíslen odhadovaný ekonomický dopad šesti zásadních směrnic Evropského parlamentu a Komise na petrolejářský průmysl. Jedná se o následující:

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích (integrovaná prevenci omezování znečištění)
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES/EU, kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství o průmyslové emise (integrovaná prevence omezování znečištění)
• Směrnice Rady 1999/32/ES o snižování síry v některých kapalných palivech a o změně směrnice 93/12/EHS
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnice 2001/77/ES a 2003/30/ES
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES/ES, kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu a motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů, a směrnice Rady 1999/32, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, kterou se ruší směrnice 93/12/EHS
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování, a omezování chemických látek.

Odhadované budoucí investiční náklady na realizaci regulačních aktů představují v rafinériích EU do roku 2020 cca 3,6 - 7,1 mld. euro každý rok.

Zásadní požadavky Společné deklarace

Výchozí studie kontroly účelnosti dopadů současných právních předpisů je velmi důležitou referenční studií. Proto signatáři dopisu adresovanému výboru pro DG Energie a DG pro Výzkum a průmysl ve Společném stanovisku doporučují, aby studie byla:

• pravidelně aktualizována
• používána jako součást zlepšené tvorby regulačních předpisů
• použita k informování politiků jako základ pro posouzení kumulativního dopadu nových předpisů na konkurenceschopnost petrolejářského sektoru
• zahrnuta do budoucího posuzování legislativních návrhů tykajících se petrolejářského průmyslu
• sdílena jako prioritní záležitost s těmi orgány, které jsou zapojeni do posuzování evropské strategie energetické bezpečnosti v orgánech EU a s Koordinační skupinou pro ropu a diskutována pravidelně se zúčastněnými stranami
• považována za součást ročních zpráv Energetické Unie
• začleněna do jednání Rady pro energetiku EU
• větší měrou medializována politikům, odborné veřejnosti a správním úředníkům.

Zásadním požadavkem Společné deklarace je, aby rafinérskému průmyslu zemí EU bylo umožněno soutěžit v rovných a spravedlivých podmínkách s ostatními globálními aktéry trhu a aby legislativní politika opustila narušování tržních pravidel. Tržní mechanismy musí být i nadále nejvíce nákladově efektivní způsob, jak dosáhnout cíle spolehlivého strategického významu rafinérského průmyslu.
Signatářské země poukazují na velký význam konání pololetního Rafinérského fóra pro projednávání aktuálních otázek konkurenceschopnosti rafinérií. Proto tato setkání podporují a žádají EK o jejich organizaci.
Jsme přesvědčeni, že uvedené požadavky Společné deklarace jsou akceptovatelné i subjekty českého petrolejářského průmyslu a že se ČR k deklaraci připojí.