Nejbohatší Afričan očekává obrovské zisky z nigerijské ropy

Známosti z politiky a ovládnout trh. Receptem na zbohatnutí je podle Alika Dangoteho, majitele největšího výrobce cementu v Africe, udržovat dobré vztahy s úřady a získat dominanci na trhu. Nyní hodlá konkurovat západním ropným společnostem v Nigérii.

Mým cílem je dostat se v průběhu čtyř let mezi pět nejbohatších lidí na světě, tvrdí o sobě nejbohatší Afričan Aliko Dangote. Momentálně je podle žebříčku časopisu 33. nejbohatší osobou na světě. Před rokem byl na 76. místě. Teď se chce vrhnout v Nigérii do rafinérského byznysu.
Dangote je považovaný za vzor úspěšného, osobně skromného afrického podnikatele. Chce napravit pověst Nigérie ve světě. Rozčiluje ho, že Nigerijci jsou považováni za podvodníky snažící se vylákat z lidí peníze prostřednictvím falešných e-mailových nabídek rychlého zbohatnutí nebo kšeftsmany, jimž není radno věřit. Jenže i rozjezd Dangoteho podnikání ve velkém byl podle všeho spojen s neférovým jednáním vůči věřitelům a podporou od zkorumpovaných politiků.

Dejte mi další půjčku, nebo zkrachuji

Dangote se narodil v bohaté muslimské obchodnické rodině v Kanu, druhém největším nigerijském městě. "Podnikání máme v rodině v krvi," říká Dangote. "Zajímal jsem se o obchod už na základní škole."
Tvrdí, že již tehdy předprodával krabice cukru, aby si přivydělal. Rodina ho pak poslala studovat do Egypta. Když se vrátil, strýc mu půjčil tři tisíce dolarů, aby si založil vlastní podnik a prodával rýži a olej. Dnes se Dangote chlubí tím, že jinak od rodiny nedostal žádné peníze a vše vydělal sám. "Peníze, které jsem zdědil po otci, jsem věnoval na charitu," prohlašuje.
Brzy ale zjistil, že lépe než na potravinách se dá vydělat na dopravě. První velkou zakázku získal od státu - na přepravu zaměstnanců nigerijské centrální banky. A pak objevil cement a začal ho dovážet. Ale to mu nestačilo. V Nigérii probíhal stavební boom a Dangote došel k závěru, že výnosnější než cement dovážet je vyrábět ho přímo na místě. V Nigérii tehdy cement produkovala pouze francouzská nadnárodní společnost Lafarge. Méně než milion tun ročně. Každoročně se ho přitom dováželo dalších 9-14 milionů tun.
Stavba cementáren je ale nákladná věc, zejména když měly podle Dangoteho plánů vyrábět miliony tun cementu. Peníze na investice Dangote neměl a banky se do takového riskantního podnikání nehrnuly. Proto si oficiálně od bank půjčoval na nákup a následný prodej cukru i mouky místo stavby cementárny a jeho dluhy rostly. "Stále se nás banky ptaly, kdy jim zaplatíme," vzpomínal Dangoteho bývalý finanční ředitel Uzoma Nwankwo v časopise Businessweek. "Jenže Dangote byl chytřejší než většina lidí, kteří mu dali úvěr," tvrdí Nwankwo. Podle něj nakonec Dangote dal bankám nůž na krk: buď mu půjčí další peníze na dostavbu cementárny a pak dostanou peníze zpět, nebo ho donutí k bankrotu a nedostanou nic.
Finančníci se raději nechali přesvědčit. Nyní Dangote Group vyrobí 20 milionů tun cementu a vyváží ho třeba i do nedaleké Ghany. Příští rok plánuje zvýšit produkci o dalších 15 milionů tun a chystá se proniknout do Libérie i Sierry Leone. Zhruba dvacet procent své firmy Dangote Cement chce letos Dangote dát na londýnskou burzu. Aby získal další peníze na investice.

Lidový hrdina a ekonomický dravec

Posledním Dangoteho nápadem je postavit v Nigérii rafinerii ropy. V zemi, která je největším africkým vývozcem ropy, zatím působí v tomto oboru jen zahraniční nebo místní státní společnosti a okolo osmdesáti procent benzinu a nafty se zpětně dováží. Dangote plánuje postavit rafinerii za sedm miliard dolarů, což sníží vývoz nigerijské ropy a ubere zisky firmám jako Shell a Chevron.
I tady chce ovládnout trh - jako se mu to podařilo s cementem a také s cukrem, kde nyní kontroluje sedmdesát procent nigerijského trhu. Navíc právě dokončuje továrnu na hnojiva za 1,7 miliardy dolarů, která bude největší na světě. Plánuje získat za pomoci státu i dominantní postavení i v telekomunikacích. Společně se státní energetickou firmou Power Holding Company of Nigeria staví 3G mobilní síť.
Problémy má ale stále s finančníky. Byl obviněn z manipulace s cenami akcií na burze (ale to mu nezabránilo stát se jejím šéfem) a také z úvěrových podvodů. Kvůli nesplacené půjčce v Oceanic Bank mu dokonce hrozilo vězení, protože případný pád této banky by mohl zničit celé nigerijské bankovnictví. Nakonec pro něj vše dobře dopadlo. Není jasné, zda peníze zaplatil, ale nic už mu nehrozí. Možná pomohly jeho známosti s politiky a také popularita v zemi.
"Pro některé má auru ekonomického lidového hrdiny," píše se v jedné z depeší amerického velvyslanectví v Nigérii, které byly zveřejněny na serveru WikiLeaks. Politici si ho předcházejí, vyšla o něm kniha, která ho dává za příklad nigerijským podnikatelům a popisuje jeho "deset přikázání" ohledně peněz. Například "pracuj tvrdě" nebo "věř v Nigérii".
"Podle svých kritiků je to dravec, který využívá spojení se zkorumpovanými politiky a mění podmínky hry ve svůj prospěch," napsal do Washingtonu americký konzul Brian Browne. Dankotemu totiž v podnikání pomohly zákazy dovozu některého zboží do Nigérie. Speciálně v době úřadování bývalého prezidenta Oluseguna Obasanja, kterému dal na jeho kampaň miliony dolarů, a navíc, byť ženatý s dvěma děti, nadbíhal jeho dceři.

Aliko Dangote (55)
Nigerijský podnikatel Aliko Dangote těží z rozvoje hospodářství své země, která roste tempem přes sedm procent ročně a je podle banky Goldman Sachs jednou z jedenácti nejslibnějších ekonomik světa. "Ze všech míst na světě, kde jsem byl, jsem nikdy neviděl místo, kde bych mohl vydělat víc peněz než v Nigérii," tvrdí Dangote.