Ománská ropná pole optikou českého petrolejářského eléva

Práce na nejstarším nalezišti ropy v Ománu ve Fahudu je neocenitelnou profesní i životní zkušeností.

Když se mi před půldruhým rokem naskytla příležitost stáže na ománských ropných polích, neváhal jsem ani minutu a po této neopakovatelné nabídce jsem okamžitě sáhl. Tehdy jsem netušil, že veškeré vyřizování zabere téměř 18 nekonečných měsíců. To mě ale neodradilo. Odměnou za překonání byrokratického martyria jsou neocenitelné zkušenosti s prací i životem v "Zálivu".

Omán

Tato země leží v jihovýchodním cípu Arabského poloostrova. Počet obyvatel se pohybuje okolo 3,5 milionu, z toho 2,5 milionu Ománců a cca 1 milion přistěhovalců. I když Omán nepatří mezi významné hráče v ropném byznysu, ropa a obchod s ní spojený je stále základním kamenem místní ekonomiky. Období, které jsem si pro stáž vybral, není zrovna příliš přívětivé. Teploty se tu během léta šplhají až k 50 °C ve stínu. Pocit horka tu navíc stupňuje vysoká vlhkost, která například v hlavním městě Maskatu dosahuje až 95 %. Co se týče lidí, tak Ománci jsou velmi milí a přátelští, měli byste však mít na paměti určitá pravidla, především v průběhu Ramadánu.

Petroleum Development Oman

Pracovat jsem měl v největší ománské společnosti Petroleum Development Oman (PDO), která má na starosti těžbu a export surové ropy v Ománu. Podle místních je snem téměř každého Ománce pracovat v PDO. Můj první den v hlavní kanceláři jsme byli spolu s dalšími stážisty z různých zemí rozčleněni podle zaměření do různých oblastí chodu společnosti. Měl jsem to štěstí a dostal příležitost strávit svou stáž s produkčním týmem v místě těžby. I když jsou Ománci velmi přátelští, nepřekypují přílišnou pracovní aktivitou. Trvalo nám 3 týdny dostat veškerá povolení, vybavení a školení pro práci na ropných polích. Mimochodem jsou zde doslova posedlí bezpečností, mají návody snad téměř na vše, včetně bezpečnostních pokynů pro správné chození po schodech.

Těžební oblast Fahud

Místo, kde jsem měl pracovat, se jmenuje Fahud a patří do severní těžební oblasti Ománu. Oblast je vzdálena cca 250 km jižně od hlavního města Maskatu. I když Fahud není příliš daleko a je možnost se dostat k místu těžby i po silnici, zaměstnanci mají k dispozici soukromé letadlo. Cesta pak zabere pohodlných 30 minut. Fahud je nejstarším nalezištěm ropy v Ománu, průzkum a těžba zde začala již v 60. letech minulého století.

Proces produkce ropy ve Fahudu

Těžba ropy zde ve Fahudu se skládá z několika po sobě jdoucích kroků. Ropa z vrtů se shromažďuje v tzv. Gathering stations, kterých je ve Fahudu 5 (Fahud B, C, D, E, Natih). Zde se nejdříve odseparuje plyn a kapalná fáze (ropa + voda), která se posílá do centrální stanice tzv. MLPS (Main Line Pumping Station). Zde se ropa zbavuje obsažené vody odsazením v odvodňovacích tancích. Obsah vody je celkem vysoký, cca 40 %, v některých oblastech i 90 %. Odvodněná ropa se posílá spolu s dalšími ropami z jiných oblastí do stabilizační jednotky NOCS (North Oil Stabilisation Unit). Nejdříve se v nízkotlakých separátorech oddělí ropa a plyn. Takto ošetřená ropa se čerpá zpět do MLPS a odtud dál na export k pobřežním terminálům. Plyn ze separátoru se pak komprimuje a destilačně dělí na stabilizační koloně. Plynný produkt se posílá jako palivo nedaleké elektrárně. Kondenzát z paty kolony se míchá se stabilizovanou ropou pro lepší transportní podmínky v potrubí.
Těžba ropy zde probíhá pomocí plynového liftu a vtláčením plynu nebo vody do ložiska. K tomu je potřeba velké množství zemního plynu, které stanice získávají především ze separátorů, načež jej ihned komprimují a posílají zpět do místa těžby. Sběrné stanice jsou zde propojeny plynovým okruhem, který vykrývá produkci a spotřebu plynu jednotlivých sběrných stanic. Jeho součástí je také kompresorová stanice, která stlačuje plyn na potřebných cca 5 MPa. Celá oblast je napojena pro případ nouze na státní plynovod, který poskytuje stabilní přívod plynu do oblasti. Vodu potřebnou pro těžbu získávají odvodňováním surové ropy v odvodňovacích tancích. V tabulkách 1 a 2 je zobrazeno množství jednotlivých proudů, při těžbě ropy ve Fahudu, resp. vybrané vlastnosti exportované ropy.
Celá stanice je, dalo by se říct, soběstačná. Zahrnuje jak vlastní produkci elektřiny, tak i plynu a vody potřebné pro těžbu.

Pracovní podmínky

Práce zde je diametrálně odlišná od práce v hlavní kanceláři v Maskatu. Lidé jsou zde pracovitější a ochotnější. Má pracovní náplň spočívala v pozorování jednotlivých kroků těžby a vypracování hodnotícího reportu, který by zohledňoval jak pracovní podmínky v porovnání s evropskými, tak i samotnou efektivitu. Atmosféra je tady opravdu přátelská, všichni se snaží navzájem si vyjít vstříc, i vzhledem k tomu, že tady je velký počet zahraničních odborníků z Velké Británie, Indie či Ruska.

Pracovní doba je různá během celého roku. V průběhu Ramadánu se však dělí na ty, kteří drží půst, a na ty ostatní. Den začíná v 6 hodin ráno, v poledne je dvouhodinová přestávka a pokračuje se do 6 hodin do večera. Muslimové pracují bez přestávky do 2 hodin. Pracuje se zde ve 14denních směnách, kdy 2 týdny jste zde a 2 týdny máte volno. Jako cizinec si můžete zvolit 28denní směny.

Ve Fahudu můžete najít i spoustu možností k vyžití. Posilovnu, bazén, kulečníkovou hernu, fotbalové a volejbalové hřiště či obchod. Nedávno tu dokonce byl i bar, který ale po několika incidentech s opilými Ománci raději zavřeli. Bydlení a stravování je zde na vysoké úrovni.

Osobní zkušenosti

Za dobu praxe jsem měl možnost mluvit s mnoha vedoucími pracovníky z různých oddělení. V současné době se PDO vyrovnává s nedostatkem a fluktuací pracovní síly. Mnoho činností je zde outsourcováno jiným firmám, ať už v oblasti údržby, IT či inspekce. Z toho pak plynou problémy s prodlevami a kvalitou práce. Setkal jsem se také s mnoha velmi zkušenými zahraničními zaměstnanci, kteří se shodli, že pro práci v Zálivu je Omán ideální zemí, ať už kvůli volnější "evropské" atmosféře, vlídným a přátelským místním obyvatelům nebo ománské přírodě.