Ostravské ropné laguny – světlo na konci tunelu

Historie více než desetileté likvidace největší ekologické zátěže v Česku - ropných lagun bývalé Ostravské rafinérie minerálních olejů Ostramo má své pokračování. Pro Ostravu a její obyvatele letos vysvitlo pověstné světýlko na konci pořádně dlouhého a černého tunelu.

Stoleté kaliště v centu Ostravy

Ostravská rafinérie minerálních olejů. V roce 2001 zkrachovala, nevyrábí od roku 1997. Do té doby sto let produkovala ropné odpady z výroby. Do areálu dnešních lagun se od konce 19. století ukládaly odpady z rafinérské výroby, ve 20. století k nim přibyly odpady z regenerace použitých mazacích olejů. Nahromadilo se jich asi 300 tisíc tun ve třech jímkách. Odpady jsou toxické, silně páchnou, ohrožovaly podzemní vody. Areál lagun Ostrama leží uprostřed Ostravy, jen kilometr od sídliště Fifejdy.
Vzhledem k náročnosti likvidace lagun převzal po ukončení činnosti chemičky Ostramo v roce 1996 odpovědnost za tuto ekologickou zátěž stát. Správu a zajištění sanace lagun dostal na starost státní podnik Diamo. V roce 2003 stát vypsal na likvidaci lagun veřejnou soutěž, garantovanou do výše 4 mld. Kč, které byly později zvýšeny na 4,2 mld.

Čistá Ostrava

V roce 2004 získalo zakázku Sdružení Čistá Ostrava vedené firmou Geosan (Group). Zavázalo se za zhruba 2,6 miliardy korun zpracovat do roku 2010 asi 200 tisíc tun tekutých i pastovitých odpadů obsahujících mimo jiné toxické těžké kovy a polychlorované bifenyly. V roce 2015 měla být hotová i kompletní rekultivace zamořeného území. Sdružení slibovalo, že laguny zavápní, vytěží a smícháním s uhelným prachem vyrobí přes 400 tisíc tun alternativního paliva pro elektrárny a cementárny, což bude mít i ekonomický efekt. Zkušební těžba začala v roce 2008.

Vývoz paliva z kalů do Polska

Palivo se ale nedařilo v českých cementárnách a případně elektrárnách či kogeneračních spalovnách v dostatečném množství udat, a tak od roku 2009 137 000 tun palivových směsí převzaly k využití převážně v Polsku dvě české a dvě polské firmy a prostřednictvím firmy Baltom, která pro Čistou Ostravu zajištovala zpracování a distribuci kalů, je vyvezly na skládku u Katovic. Na tomto místě je nutné dodat, že palivová směs GEOBAL 4 (zhruba 80 % kalů + 20 % vápna) měla příslušný certifikát a bylo možné ji volně obchodovat v EU. Likvidace ostravských ropných lagun tak od roku 2010 zaměstnávala i polské úředníky. Tamní Inspekce životního prostředí prověřila sklad v Katovicích. Následně o problémech Poláci informovali české ministerstvo životního prostředí. V roce 2011 musela Čistá Ostrava vývoz do Polska zastavit poté, co polské úřady označily palivo za nebezpečný odpad a požádaly české orgány, aby zajistily odvoz 20 000 tun zpět do Česka.

Žaloba městských částí a exekuce

V roce 2011 se na lídra Sdružení Čistá Ostrava společnost Geosan doslova navalily v několika vlnách nečekané problémy. V říjnu Centrální městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz podává trestní oznámení, aby se prověřily úniky nebezpečných látek z lagun. Obyvatelé Ostravy už několikrát čelili vysoké koncentraci oxidu siřičitého, který se uvolnil při sanaci ropných lagun. Starosta Moravské Ostravy a Přívozu Jiří Havlíček tehdy potvrdil, že kvůli zápachu si na radnici stěžovalo stále více lidí. Došlo k masivnímu úniku škodlivých látek, ohrožující obyvatele sídlišť Fifejdy a části centra Ostrava Přívoz, kde byly koncentrace značně překročeny. To už se úniky zabývá inspekce životního prostředí. Následující rok byla za chybu při sanaci ropných lagun v Ostravě udělena Českou inspekcí životního prostředí pokuta společnosti Geosan Group ve výši 5,5 milionu korun. Firma těžila kaly intenzivněji, než mohla, a do ovzduší uniklo nadlimitní množství oxidu siřičitého. Lidi v okolí jedné z největších ekologických zátěží proto trápil nepříjemný zápach. 
Další ránou pro Geosan bylo rozhodnutí Okresního soudu v Kolíně o uvalení exekuce na základě obchodního sporu ve výši necelých 75 milionů korun se sudbdodavatelskou firmou Baltom z Liberce. Přestože Geosan čelil exekuci, mohl na lagunách dál pracovat (případ insolvence byl ve smlouvách totiž ošetřen). Baltom až do jara 2011 těžil ropné kaly z lagun bývalé ostravské chemičky Ostramo a zpracovával je na alternativní palivo, určené ke spalování v elektrárnách či cementárnách. Geosan ale firmě vypověděl smlouvu, podle Baltomu neoprávněně, a uzavřel novou s pardubickým Šamonilem. Navíc ji údajně zůstal dlužen 100 milionů korun. Firmy se následně přou o to, kdo komu dluží.

Spása na druhé straně republiky?

Sdružení Čistá Ostrava v roce 2011 stálo před reálnou hrozbou statisícových sankcí, pokud by obsah lagun nestihlo odtěžit do konce roku. Těžba proto pokračovala a 110 000 tun paliva GEOBAL 4 z Ostravy bylo odvezeno a mezideponováno na skládce odpadu společnosti CELIO v Litvínově. Sdružení tak stihlo sjednané množství kalů odtěžit a odvézt. Palivo je majetkem společnosti Lafarge Cement, která jej měla spálit v cementárně v Čížkovicích. Ta nejprve zkušebně spálila několik dávek, aby se prověřilo dodržení emisních limitů. Zkoušky dopadly pozitivně a cementárna měla kaly pálit příštích pět let. Proti tomu ale v listopadu téhož roku demonstrovalo na 500 lidí v Teplicích, Lovosicích a Litoměřicích.
Lidem i samosprávám a vedení okolních obcí a měst také vadilo, že se o věci rozhodovalo bez vědomí veřejnosti, přestože skládka i cementárna měly všechna potřebná povolení úřadů dle legislativy. Petici ale už podepsaly tisíce lidí. Účastníky akce nerozptýlila ani ujištění ze strany cementářů nebo Ústeckého kraje, který se snažil občanům doložit, že nebezpečí nehrozí a emise zůstanou pod povolenými limity. Pořádající občanská iniciativa Proti kalům v tlaku na kompetentní orgány nepolevila. Na skládce CELIO a v cementárně v Čížkovicích bylo provedeno na 40 (!) kontrol ČIŽP a jiných orgánů, ale ty žádné porušení nezjistily. 

Vícenáklady

Sdružení Čistá Ostrava slíbilo vyčistit území po sto let staré chemičce za 2,6 miliardy korun (bez DPH). Doposud byly vyfakturovány náklady ve výši 1,53 mld. Kč bez DPH, z toho bylo vynaloženo cca 710 mil. Kč na odtěžení kalů, 300 mil. Kč na vybudování infrastruktury, sítí a přípravy pro sanaci zemin a 520 mil. Kč na čerpání a čištění podzemních a lagunových vod. O další částku sanaci měla prodražit úprava nefungující linky na čištění zemin areálu Ostrama. DIAMO nemohlo zařízení bez dalších nutných úprav pro zajištění bezpečnosti uvést do plného provozu. Čistá Ostrava neúspěšně žádala příplatek půl miliardy korun, na což státní podnik odmítá přistoupit.

2012 - Zastavení těžby

Otazníků kolem ceny vyskočilo víc. Údiv vzbudilo především "dodatečně objevených" 70 tisíc tun kalů v třetí, nejmladší laguně Ostrama. Ty jdou nad rámec původní smlouvy a přijdou nejméně na 210 milionů korun, ale jen v případě, pokud se najdou cementárny, které jej spálí.
Poslední jímka obsahuje přesně o polovinu více odpadu, než jak tvrdily předběžné průzkumy. Podle šéfa ostravské divize Diama Josefa Havelky průzkumné sondy před lety narazily na "falešné dno", tedy ztvrdlou krustu tři metry pod hladinou nádrže. Dle pamětníků se tam navážela stavební suť a předpokládalo se, že v laguně R3 je cca 3 metry kalů a cca 3 metry stavební sutě. Nyní se ukazuje, že v laguně R3 bude jen malá část stavební sutě. Přesné záznamy o tom, co se do lagun ukládalo, nejsou a těžko se odhadovalo množství i složení. Jenomže jímka má na všech dostupných nákresech hloubku mezi 5 a 5,5 metru. Průzkumné práce prováděla pro DIAMO v roce 2001 odborná firma Geologický průzkum Ostrava a pochybnosti o množství nastaly až v roce 2011 při odtěžování laguny R3.Čistá Ostrava laguny čistí od roku 2007, jímky měla vyprázdnit do konce roku 2011. Až v průběhu roku 2011 po odtěžení plánovaného množství bylo upřesněno množství tzv. nadbilančních kalů.
Sanace lagun se v roce 2012 zastavila a připravovala se další sanace, pracovalo se na zadávacích podmínkách a následně na dvoukolové soutěži, která byla završena podpisem smlouvy na likvidaci zbylých kalů v prosinci 2015. Zatím bylo z lagun vytěženo 200 tisíc tun kalů, konkrétně z laguny R3 byly vytěženy zhruba dvě pětiny kalů.

Betonový sarkofág

Proti pronikání ropných látek do podzemních vod je území okolo lagun spolehlivě zabezpečeno prostřednictvím udržovacího čerpání z vrtů v okolí lagun. Čerpání spolehlivě chrání podzemní vody v okolí před kontaminací (podobně je například zabezpečen areál rafinérie Kralupy).
Neutuchající tlak ze strany obyvatel sídlišť v okolí lagun, které je obtěžují zejména zápachem, a také municipalit na příslušné orgány přinutil novou politickou reprezentaci státu se problému sanace letité zátěže aktivně věnovat. Ministerstvo financí chtělo nejprve sanaci lagun převzít pod sebe a rozhodně už na ni neposílat žádné miliardy korun navíc. Začátkem minulého roku přišlo Ministerstvo financí s návrhem na místo vytěžení laguny zalít betonem a nadlimitní objem kalů skrýt pod jakýsi sarkofág. "Co mně na celém projektu vadí, to je představa, že se zeminy strčí do jakýchsi kontejnerů, odjedou k uskladnění na druhý konec republiky. Není jednodušší vytvořit jednu velkou konzervu přímo v té lokalitě?" ptal se Závodský. Radní Moravskoslezského kraje tuto variantu několikrát důrazně odmítli. V Ostravě ale představa obří betonové plochy místo vyčištěné půdy vyvolala zděšení.

Vítěz tendru a čtyři náhradníci v záloze

Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) při své návštěvě na místě loni na jaře vyslovil výhrady vůči jednacímu řízení bez uveřejnění na sanaci vod ve výši 818 milionů korun. Bylo podle něj nejméně o 168 milionů předražené. Řízení bylo později zrušeno. Ministerstvo financí nakonec nad největší ekologickou zátěží v zemi převzalo iniciativu s cílem učinit maximum pro to, aby náklady byly co nejnižší. Při řešení sanace lagun ale nakonec Babiš našel s Diamem shodu a podpořil jím vypsané otevřené výběrové řízení na definitivní odstranění kalů.
Tendr na odstranění jedné z největších ekologických zátěží v Česku vyhrála firma AVE CZ odpadové hospodářství a loni v prosinci se státním podnikem Diamo už podepsala smlouvu na odstranění 91 562 tun takzvaných nadbilančních kalů. Stát za to zaplatí téměř 430 milionů korun bez DPH. Zakázku vyhrála firma AVE díky nejnižší ceně. Původně se odhadovalo, že sanace bude stát dvojnásobek, tedy necelou miliardu. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek z ČSSD uvedl, že nejprve byla v užším zadávacím řízení uzavřena rámcová smlouva s pěti uchazeči. Ti následně předložili nabídku k uzavření prováděcí smlouvy. Výsledek výběrového řízení schválilo ministerstvo financí. Pokud by technologický postup vítězné firmy neuspěl v procesu EIA, umožňuje rámcová smlouva podniku Diamo, aby vybral dalšího z pěti kandidátů. 

Budou kaly zlikvidované do tří let?

Podle šéfa ostravského závodu Diamo Josefa Havelky si firma AVE musí zajistit příslušná povolení a odvézt kaly z areálu do tří let a má celkem pět let na to, aby kaly energeticky využila nebo jinak zlikvidovala. Lhůta 36 měsíců na odtěžení kalů a jejich odvezení z areálu lagun začala běžet podpisem smlouvy.
Společnost AVE tak bude mít obtížný úkol: Nalézt místo, kde bude moci odpad uskladnit a spálit. Přestože měření ČIŽP u cementárny v Čížkovicích na Litoměřicku prokázala, že pálení ropných kalů z ostravských lagun v cementárně není zdraví škodlivé a uznávají to i účastníci někdejších protestů proti spalování, jedním dechem ale zdůrazňují, že nechtějí, aby po spálení první várky cementárna dovezla další. I organizátoři někdejších protestů připouštějí, že se obávali zbytečně. Přesto se na Litoměřicku stávají ostravské kaly aktuálním tématem.
Odpadová společnost AVE se tak musela poohlédnout i po jiných místech, kde by bylo možné kaly spálit. V podkladech pro soutěž uvedla, že zvažuje skladování u Čáslavi a spalování v cementárně v Práchovicích a ve vlastní spalovně průmyslových odpadů v areálu bývalého Kaučuku v Kralupech nad Vltavou. Materiály už pročítali i na zdejší radnici a jsou proti. AVE zatím tvrdí, že má ještě dost času, aby řekla, jak s kaly definitivně naloží. Za necelé dva roky již musí být všechna povolení včetně časově náročné studie vlivu na životní prostředí. Pokud to AVE nedokáže, smlouva s ní bude ukončena a nastupuje další v pořadí podle výsledků výběrového řízení.

Finální sanace

Dnes již je téměř jisté, že ropné kaly z Ostravy za pár let zmizí. Dekontaminace zemin předmětem veřejné zakázky nebyla.
Odtěžení a likvidace zbývajících 92 tisíc tun nadbilančních kalů jsou pouze jednou z fází sanace lagun, velmi důležitou a klíčovou, ne však poslední. Na odvoz ropných kalů by měla navázat sanace kontaminovaných zemin na dně a podél stěn lagun, jejichž množství se odhaduje téměř na 400 tisíc tun. Na finálním dořešení sanace pracuje společně MF, MŽP, MPO, Diamo, Krajský úřad MS kraje a Statutární město Ostrava. Definitivní využití území je dáno platným územním plánem, který musí Diamo jako zpracovatel návrhu konečného stavu sanace lagun Ostramo respektovat.
Politická reprezentace Moravskoslezského kraje připouští výhradně komplexní dekontaminaci celého území okolí lagun zasaženého ropnými látkami. Podle Barbary Stalmachové z Institutu enviromentálního inženýrství Hornicko-geologické fakulty ostravské VŠB-TUO by nejvhodnějším řešením sanace byla jednoznačně obnova funkčního využívání celého areálu. "Existuje mnoho možností, ať už obnova směrem k využití v rámci lehkého průmyslu, nebo naopak směrem k lesnickým či parkovým úpravám. Přínosem by mohl být lesopark i znovuoživení krajiny živočichy," popsala Barbora Stalmachová.

ČT, ČRo, DIAMO, AVE, MPO