Padlo čtyřicetileté tabu, USA povolily export ropy do světa

Administrativa prezidenta Baracka Obamy uvolnila zákaz vývozu surové ropy, který platil posledních téměř čtyřicet let. Může za to nebývalý boom těžby tzv. břidlicové ropy, díky kterému v roce 2015 USA přeskočí v těžbě ropy i Rusko a Saúdskou Arábii. O definitivní zrušení zákazu bude ale ještě sveden boj mezi těžaři a majiteli rafinerií, kteří varují, že v důsledku by mohla vzrůst cena benzinu pro americké spotřebitele.

Americké ministerstvo obchodu dovolilo společnostem Pioneer Natural Resources a Enterprise Product Partners vývoz určitého množství jednoho typu ultralehké ropy, kterou zákazníci následně přepracují na benzin a letecké palivo. Podle zdrojů listu Wall Street Journal nepůjde o žádné velké objemy a fyzicky by export měl proběhnout v srpnu. Ropa má pocházet z břidlicového naleziště Eagle Ford na jihu Texasu.
Očekává se, že přelomové rozhodnutí o prvních vývozech povede k dalším žádostem, především od menších těžebních společností. Nárůst těžby břidlicové ropy totiž vedl k výraznému poklesu cen. Ultralehká ropa se nyní prodává zhruba o deset dolarů levněji než ta tradiční, těžaři si tak stěžují, že v zahraničí by za ni dostali výrazně více peněz.
Ředitel Pioneer Natural Resources Scott Sheffield již delší dobu bojoval za zrušení zákazu exportu. Argumentuje přitom tím, že zejména ve státech okolo Mexického zálivu jsou rafinerie zahlceny množstvím laciné ultralehké ropy.
Americké ministerstvo obchodu vydaná povolení nechce zatím příliš komentovat. Zdůrazňuje, že celková politika se nezměnila a zákaz zůstává v platnosti. Zároveň ale považuje ultralehkou ropu po minimálním zpracování za palivo, na které se vývozní embargo nevztahuje. Tedy pokud projde alespoň procesem stabilizace a destilování - během stabilizace se ropa zahřívá tak, aby byly odstraněny nejvíce těkavé plyny.
Potenciálně se zde otevírá obrovský trh, protože z dnešních tří milionů barelů těžby ropy denně velkou část tvoří právě ultralehké druhy. Jen mezi lety 2011 a 2013 těžba vzrostla o 1,8 milionu barelů, přičemž podle agentury Energy Information Administration 96 % z toho představovala právě ultralehká ropa. Ve své nedávné studii pak Brookings Institution odhaduje, že již od příštího roku by mohly USA vyvážet 700 tisíc barelů této ropy denně.
Vývoz ropy má ale i své kritiky. Jednak jsou to rafinerie, kterým současná situace zcela vyhovuje. Odpor se však čeká také v Kongresu. Hlavním argumentem politiků je, že vývoz do zahraničí by zvýšil cenu ropy na domácím trhu. Následně by také vzrostly ceny benzinu pro domácnosti, což je tradičně mimořádně citlivá položka. Zvláště před volbami.

DĚDICTVÍ VÁLKY NA JOM KIPPUR

Zákaz vývozu nezpracované ropy z USA byl součástí zákona, který podepsal prezident Gerald Ford v prosinci 1975. Šlo o reakci na ropnou krizi předchozího roku, kdy arabské státy zakázaly vývoz ropy na západ kvůli jeho podpoře Izraele v tzv. jomkippurské válce. Cílem bylo do značné míry izolovat a chránit USA před výkyvy cen ropy na světovém trhu. Kromě zákazu vývozu došlo také k výstavbě úložišť ropy.