Petr Pražský: Daňové úniky u benzinu a nafty Česku kazily pověst. Už bylo potřeba zasáhnout

Dvacetimilionovou kauci pro distributory pohonných hmot sice považuje za drastické opatření, ovšem v současné situaci prakticky nevyhnutelné. "Situace na trhu byla neúnosná, pohled ze zahraničí na nás byl katastrofální," tvrdí v rozhovoru pro HN Petr Pražský, šéf čerpacích stanic Shell ve střední a východní Evropě. Za úspěch by považoval, kdyby se úniky na DPH snížily z odhadovaných osmi miliard korun ročně na polovinu. Podle něj se však zároveň musíme připravit na jiné druhy podvodů, především u spotřební daně u nafty.

Jsou už cítit alespoň náznaky, jestli se situace na trhu změnila?
Myslím, že na hodnocení je ještě příliš brzy. Účinnost kauce by se mohla projevit nejdříve na začátku příštího roku. Ovšem co se projevilo, je počet distributorů, který se dostal do úplně jiných dimenzí. Ale bylo zajímavé sledovat, jak již v první polovině roku zafungovala opatření týkající se změny zákona o DPH. Začal platit 1. dubna a zhruba po šesti týdnech dovozy skutečně poklesly. Naopak v říjnu se výrazně zvýšily. Pokus dostat do republiky na poslední chvíli maximum možného objemu. Je pravděpodobné, že tady ještě určité zásoby jsou.

Počet distributorů se výrazně snížil ze zhruba 1950 na 148. Je to odpovídající počet?
Pokud by jich tady byly skoro dva tisíce od začátku, tak by to sice znamenalo zhruba jednoho distributora na dvě pumpy, ale budiž. Jenže zarážející bylo, že za poslední dva roky jich přibylo více než tisíc. A to v době, kdy spotřeba pohonných hmot rozhodně nerostla. A jestli jich je hodně nebo málo? Mám informace, že někteří distributoři zaplatili kauci, ale celní správa jim složené peníze okamžitě zabavila, protože měli nedoplatky z předchozí činnosti. A tohle je přesně ten čistící efekt, který si členové ČAPPO (Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu, pozn. red.) od těchto kroků slibovali. Myslím, že aktuální počet distributorů je přiměřený.

Navíc je tady další věc, která s těmi čísly souvisí... V loňském roce se 35 procent spotřebovaných pohonných hmot dovezlo ze zahraničí. Přitom rafinerie v Kralupech a Litvínově jsou více méně téměř schopny pokrýt tu spotřebu samy. Kam se tedy těch 35 procent dostalo?
Byla situace na trhu už tak neúnosná, že stát musel přijmout takové opatření?
Jednoznačně. Výjimečná situace vyžaduje výjimečná řešení. Pro řadu subjektů bylo velmi obtížné být konkurenceschopný a podnikat s rozumným ziskem. A druhým důvodem byla pověst české ekonomiky a trhu s palivy v zahraničí. Pohled na nás byl katastrofální. Často se mě ptali, co se to u vás děje?! Jak může někdo prodávat o šest korun levněji? Nebo jak je možné, že někdo nakoupí evidentně dráž, než za kolik prodává, a nic se neděje?

Problémy jsou i jinde

Co jste jim říkal?
Pokud jde o našeho vlastníka, snažil jsem se na pravou míru upravit jejich názor, že v Česku je katastrofální situace s podnikatelským prostředím a vymahatelností zákona. Že na tom pracujeme a dříve nebo později se dostaneme k nějakému výsledku. Podle čísel z první poloviny roku a výrazného aktuálního úbytku distributorů se zdá, že by to mohlo fungovat. Takže vlastník začíná být spokojený.

Jaká je situace v okolních zemích?
Ten problém je do jisté míry všude. Protože podvádění s DPH je v otevřené Evropě relativně oblíbený byznys. V Maďarsku a na Slovensku se tohle děje také. Jenže zásadní rozdíl je v tom, že u nás byl rozsah podvodů násobný. Podvody s DPH asi úplně eliminovat nejde. Ale nemůže to být 15 procent celkového trhu, to je strašně moc. Do problémů se teď dostává Polsko, kam putuje nezdaněné zboží přes Ukrajinu, Bělorusko, pobaltské státy a hlavně z moře. A zvažují postupovat podobnou cestou jako Česko.

Odpůrci kauce namítají, že kdyby stát využíval všechny svoje páky, nebylo by jí třeba. Od roku 2010 mají distributoři záznamní povinnost. Nestačila by?
Jsem přesvědčen o tom, že se zmeškal moment, kdy normální fungování mohlo běžet bez drastických zásahů. A myslím, že řada z těch opatření opravdu drastických je. Ale bohužel, nebyli jsme v situaci normálního fungování.

Kdy ten moment nastal?
Zhruba před dvěma roky. Tehdy se kontrolní nástroje nevyužívaly tak, jak mohly. Teď už jsme v situa-ci, kdy hasíme požár. A klobouk dolů před dosavadní prací pana Knížka (šéfa Generálního finančního ředitelství, pozn. red.). Kolik nedoplatků bylo vyměřených, kolik bylo zabaveno pohonných hmot, to je úplně jiná kategorie práce než před časem. Kdyby to tehdy takhle fungovalo, určitě by se tento problém takto nerozbujel.

Co říkáte na častý argument, že distribuce pohonných hmot je velkoobchod, a proto by ho měly dělat spíše větší firmy?
Nemyslím, že větší. Ale měly by to dělat firmy, které jsou v oboru profesionály se vším všudy. Když chcete prodávat rohlíky, tak musíte mít řadu potvrzení a povolení, oprávněnou osobu a zázemí na to, abyste mohl podnikat. U distribuce pohonných hmot to ale bylo donedávna tak, že jste se za deset minut zaregistroval, poslal jste garanci, jejíž výše byla absolutně směšná, a pak jste přivezl z Běloruska vlak nafty. A takhle to nejde. Čili to není o velikosti. Je to o tom, mít zázemí, obchodní historii, nějakou klasickou obchodní strukturu a zkrátka být profesionální obchodník.

Podle odhadů ministerstva financí přicházel stát kvůli krácení DPH o pět až osm miliard korun ročně, slyšel jsem i o 20 miliardách. Jaký je váš odhad?
Osobně si myslím, že to mohlo být i více než osm. Ale ono bohatě stačí i těch osm. Za to si, myslím, postavíte 20 kilometrů dálnice.

O kolik by se to mohlo snížit?
Myslím, že pokud by se to podařilo snížit na polovinu, tak už se dostaneme do jiných dimenzí. A kdyby to spadlo pod pět procent trhu ze současných 15, tak budeme zhruba na úrovni Německa.

Co říkáte na obavy, že omezení nelegálních dovozů a výrazné snížení konkurence zvedne ceny pohonných hmot?
Když jsou nízké ceny z toho důvodu, že někdo neplatí daně, tak to není dobře. Já samozřejmě chápu, že pro koncového spotřebitele je dobré, když vidí na stojanu nízkou cenu. Ale on to pak zaplatí někde jinde. To, že se omezí nelegální dovozy, tím pádem se začnou řádně platit daně a narovnají se tak ceny, je naprosto správné.

A omezení konkurence?
Bavíme se o velkoobchodu, ne o čerpacích stanicích. Tam cenotvorba, a musím říct i bohužel, není tolik o tom, za kolik kupujete. Záleží na cenách konkurence, na tom, jakou máte lokalitu, a tak dále. Navíc distribuce je jen jeden z mnoha parametrů, které mají vliv na cenu.

Podle mých informací se za přepravu platí asi 20 haléřů za litr...
To nemohu komentovat, ale opravdu to není největší položka. Navíc největší petrolejářské firmy u nás mají vlastní zásobování, distribuci a nákup. Takže u nich se to neprojevilo vůbec. Myslím, že argument zvyšování cenové hladiny je bublina. Ve skutečnosti je to jinak.

Zkoušely to podvodné firmy i na vás?
Přímo na Shell ne, ale velké riziko představují franšízové čerpací stanice, které si cenovou politiku mohou dělat samy. Tam přijede chlapík v pantoflích, nabídne, že vám stočí 2000 litrů, a chce zaplatit v hotovosti. Díky našim kontrolním mechanismům jsme v jednom případě takovou věc bohužel zaznamenali, ale podnikli jsme okamžitě razantní kroky.

Byznys s pohonnými hmotami bude asi vždycky přitahovat podvodníky. Pokud se omezí podvody s DPH, na co jiného se máme připravit?
Asi bych to rozdělil. Jedna věc je podvádění s DPH. To se netýká jenom pohonných hmot. V Německu se podvádí se stavebními hmotami, v Rakousku svého času se dřevem. Druhá věc jsou podvody s pohonnými hmotami jako takovými. A tam jsou dvě důležité oblasti, kam se snažíme v rámci ČAPPO napřít pozornost. Z Polska se k nám dostávají různé mazací a formovací oleje, které mají složení velmi blízké naftě, jenže se na ně nevztahuje spotřební daň. Během transportu se z nich papírově stane nafta. Ale to už spotřební daň není zaplacená. A tam se bavíme o úplně jiných číslech. Spotřební daň z nafty je více než deset korun. Bedlivě také v asociaci sledujeme množící se podvody s biosložkami.

Nová stanice na D11

Česko je vyhlášené extrémně vysokou hustotou čerpacích stanic. Dá se říct, jestli je to výhoda nebo nevýhoda?
Těžko říct. Pro menší sítě může být problém najít svůj správný zákaznický segment a vhodnou nabídku. Daleko víc na ní záleží a každá chyba se okamžitě projeví. Ale když se bavíme o počtu, myslím, že u nás je hodně čerpacích stanic, které už by byly jinde zavřené, protože jejich provoz je ekonomicky neodůvodnitelný. Podle mě dříve nebo později vlna zavírání těchto čerpacích stanic přijde.

Takže počet bude klesat?
Nevím, jestli přímo klesat. Ale když máte pumpu na staré státní silnici třeba do Plzně nebo Českých Budějovic, tak byly postaveny v době, kdy tam jezdilo 40 tisíc aut denně. Dneska vede kolem dálnice a těch aut tam projede třeba jen tisíc. Naopak se určitě budou stavět nové pumpy na nových úsecích dálnic.

Týká se to i vašich stanic?
Ano, neustále se snažíme optimalizovat naši síť. Letos už jsme zavřeli čtyři - v Chebu, Zlíně, Teplicích a na Cínovci. Tam je to naprosto klasická ukázka. Postavila se dálnice, pumpa přestala být na hlavním tahu a došla ke konci svojí ekonomické životnosti. Na druhou stranu určitě budeme pokračovat i s nějakou akvizicí nebo novou výstavbou. Před Vánocemi bychom měli na D11 u Dobšic před Hradcem Králové otevřít kompletně novou dálniční pumpu.

Slyšel jsem názor, že na dálnici vzhledem k vysokým cenám řidiči tankují jenom omylem nebo když zapomněli před nájezdem. Jaké jsou vaše zkušenosti?
Opačné. Máme celou řadu zákazníků, kteří k nám jezdí kvůli naší nabídce a schválně si na dálničních stanicích dávají sraz. Natankují, dají si občerstvení, posedí tam. Vyžadují kvalitu, kompletní služby a za to si připlatí. Příkladem může být čerpací stanice na Měříně. Je to podobné, jako když si objednáte nákup domů. Máte to bez starostí. Ale je to samozřejmě dražší. Navíc na dálnici jsou vyšší nájmy, dostat benzin na dálnici je o něco složitější.

V souvislosti s prodejem vašeho podílu v České rafinérské Unipetrolu se objevily spekulace, že prodáte i část své sítě čerpacích stanic...
To slýcháme už deset let. Za prvé, spekulace zásadně nekomentujeme. A za druhé, jsme tady, máme síť, která perfektně funguje. Čili že bychom teď hledali kupce, to určitě ne.

Tankujete vy sám někde jinde než u Shellu?
Ne, netankuju. Ale během kontrolních návštěv na našich čerpacích stanicích se zastavujeme i u konkurence. Musím vědět, co se u sousedů děje, mít srovnání a občas se i trochu inspirovat.

23,6 miliardy korun dosáhly tržby Shell Czech Republic v loňském roce. Meziročně se zvýšily o 17,5 procenta. Čistá ztráta činila 277,3 milionu korun. Stála za ní především situace v rafinerském segmentu, kde klesl objem zpracované ropy a rafinerské marže.
174 čerpacích stanic provozuje Shell na území České republiky, z toho 26 u dálnic. Patří mu 4. místo za Benzinou (338), OMV (220) a EuroOil (192). Do konce roku plánuje Shell otevřít novou pumpu na dálnici D11 u Dobšic ve směru z Prahy na Hradec Králové.

Petr Pražský (49)
Absolvent stavební fakulty ČVUT nastoupil do společnosti Shell Czech Republic na začátku 90. let a postupně působil v několika manažerských funkcích. Od letošního února řídí veškeré aktivity čerpacích stanic společnosti ve střední a východní Evropě. Je předsedou představenstva Shell Czech Republic a místo-předsedou představenstva ČAPPO.