18. 7. 2013
Díky tlaku na snižování provozních nákladů vidí firmy v
oblasti údržby pouze nutné zlo, které spotřebovává prostředky.
Prevence je pak velmi často podceňovanou stránkou provozu čerpací
stanice, přestože provozovateli může ušetřit nemalé finanční
částky.

Nákladné "hašení požárů" vs. prevence
Pokud se mají minimalizovat náklady na servis, je léty ověřeno,
že prevence proti poruchám formou plánované údržby je vždy levnější
než sice včasné, ale drahé výjezdy servisních techniků ke každé
poruše zvlášť. Bohužel ještě stále u mnoha provozovatelů čerpacích
stanic navíc převládá názor, že dokud to jde, opravuji všechno sám,
a teprve až si s tím nevím rady, volám servis. Údržba formou
"hašení požárů" navíc zvyšuje celkovou poruchovost zařízení a
snižuje jeho životnost. Proti vzniku větších poruch je proto velmi
účinnou obranou plánovaná údržba s pravidelnou roční kontrolou
včetně revizí důsledně prováděná odbornou firmou.
Provozovatelé čerpacích stanic význam preventivních periodických
kontrol ke své škodě stále podceňují. Přitom se dají touto cestou
uspořit nemalé náklady a mnohdy i předejít zranění osob, zvířat či
poškození věcí. V případě, že je čerpací stanice řádně provozována
a udržována, lze toto místo prohlásit za relativně bezpečné.
V opačném případě je zpravidla jenom otázkou času, kdy nastane
nějaký malér.
Podle zkušeností servisních techniků se podceňování plánovaných
údržeb rozmohlo hlavně v poslední době. Neblahým trendem je
hledání okamžitých úspor provozních nákladů opuštěním systému
paušálního plánovaného servisu a návrat k onomu neefektivnímu
"hašení požárů". Zdání klame. Paušál neznamená úsporu za zbytečně
vyhozené peníze. Důsledek takového rozhodnutí se projeví hned při
vyúčtování odstranění první velké závady. To zpravidla pak stojí
mnohem více než drobné seřízení a údržba v předcházejícím
období v rámci periodické kontroly. Nesporná výhoda paušálního
servisu spočívá v tom, že servisní organizace provádí kontroly a
údržbu čerpacích stanic průběžně a řadě potenciálních poruch dokáže
včas a účinně předejít. V rámci údržby totiž dojde
k výměně náhradních dílů, které jsou na konci životnosti.
Školený servisman je schopen rozeznat díly, které potřebují včasnou
výměnu. Vždy je lepší díl vyměnit při návštěvě technika, než ho
nechat dojet až na doraz a riskovat, že se v důsledku jeho
destrukce zničí či poškodí ještě další návazné součásti.
K tomu je třeba ještě přičíst další ztráty vzniklé nucenou
odstávkou příslušného zařízení po dobu čekání na příjezd technika.
Plánovaná údržba provozovateli čerpací stanice v dlouhodobém
horizontu přináší snížení nákladů na opravy.
Servis svěřte odborníkům
Provozovatelé, nájemci a personál čerpacích stanic řeší neustále
otázku: Jaké úkony má provádět vlastními silami obsluha čerpací
stanice, a na co objednávat odbornou firmu? Tlak na úspory nákladů
je v tomto ohledu v současnosti extrémní, ale je velmi
riskantní mu podlehnout. Při rozhodování, do jaké míry údržbu
čerpací stanice zvládne personál svépomocně, musí každý
provozovatel zodpovědně zvážit, jaké jsou jeho možnosti a především
v jakém prostředí z hlediska požárně-bezpečnostního
stupně se úkony údržby budou vykonávat. Častá změna legislativy
totiž vede mnohdy k tomu, že personál nevědomky spoustu
činností provádí v rozporu s platnými normami.
Z pohledu efektivity provozu čerpací stanice je pravidelná
prohlídka dle ČSN 65 0202 s periodou jednou ročně jasnou
výhrou pro všechny provozovatele čerpacích stanic, a nikoliv jen
nutným zlem. Kvůli maximálnímu efektu bezchybné prevence by měli
tyto pravidelné prohlídky zajišťovat výhradně školení odborníci
autorizované servisní organizace. V opačném případě se jedná o
peníze vyhozené oknem. Odborné firmy kromě pravidelné údržby
čerpací stanice zajišťují i hlídání termínů nejrůznějších kontrol,
prohlídek a revizí. Stejně jako mohou smluvně zajistit odborníky,
kteří jsou schopni legislativu týkající se čerpacích stanic
sledovat a předcházet tak nepříjemnostem a sankcím při kontrolách
inspekčních orgánů státní správy.
Údržba svépomocí má své meze
Na všechny úkony však provozovatel čerpací stanice přivolávat
servisní firmu nemusí. Poučený personál pumpy by měl zvládnout
všechny základní úkony údržby jednotlivých zařízení spočívajících
v každodenní obhlídce čerpací stanice. Ta stačí na odhalení
základních závad a nefunkčností či úniků ropných látek. Obsluha
čerpací stanice by měla plnit roli prodejce a dozorovatele, nikoliv
specialisty na servis a údržbu technologie.
Podle odborníků by však obsluha pumpy neměla přímo zasahovat do
zařízení čerpací stanice. Má dělat pouze to, na co je proškolena,
popřípadě certifikována. Personál může vyměnit žárovky v shopu,
kliku u dveří, odhrabat sníh, zamést nedopalky, případně
očistit povrch výdejních stojanů, ale otvírat kapotáž výdejního
stojanu, víka dómových šachet, byť pouze za účelem utření prachu,
by měla provádět obsluha minimálně s odborným proškolením,
neboť se dostává do zóny s nebezpečím výbuchu. Veškeré další
práce se doporučuje svěřit odborným firmám, které vlastní patřičné
nástroje a nářadí určené pro příslušné prostředí.

Statistika poruchovosti
Každý správný hospodář chce mít přehled o všech vynakládaných
prostředcích. Jednou z cest k úsporám je pravidelné
vyhodnocování stavu a poruchovosti technického vybavení. Na základě
těchto údajů lze do budoucna volit nejoptimálnější variantu dodávek
technologie a servisních služeb. Cesty, jak sledovat tyto údaje,
jsou v podstatě dvě. První je nákup softwaru, který požadované
výstupy umí zpracovat. Druhou cestou je najmout kvalitní servisní
organizaci, která zvládá nejen servis, ale vlastní i software
umožňující vytvářet veškeré potřebné provozní statistiky. Zpravidla
k těmto údajům provozovateli příslušné čerpací stanice umožní
přímý náhled přes internet. Pokud jsou tato data k dispozici, není
žádný problém najít nejoptimálnější variantu preventivní údržby a
servisu. Provozovateli stanice se tak dává možnost výběru
nejspolehlivější technologie při její výměně. Má přehled o tom, jak
často a jak dlouho byla čerpací stanice nebo její části mimo provoz
a jak rychle začal servis řešit příslušné závady, a navíc získá
kontrolu nad prací vlastního i servisního personálu a jím
poskytovaných služeb. Na druhé straně taková kontrola ze strany
provozovatele či majitele čerpací stanice motivuje servisní
organizaci k co nejvyšší kvalitě.
Primární je kontrola stojanů
Některá zařízení čerpací stanice jsou při neexistující
pravidelné údržbě zvláště náchylná k poruchám a mohou se na
nich nečekaně objevit i závažné závady. Zanedbaná údržba zařízení
se nejvíce projeví u výdejních stojanů, ale také u vystrojení
nádrží, indikačních zařízení, pojistných armatur, náhradních
zdrojů, vysavačů a kompresorů.
Již jen vizuální kontrola agregátu stojanu po sejmutí krycích
plechů napoví mnohé. Znečištěné části čerpadel, filtrů i jiných
částí potrubních rozvodů ve stojanu, zápach benzinových par nebo
přímo na dně stojanu či ve vaničce pod ním zbytky pohonných hmot
ukazují spíše na nezájem obsluhy o stav stěžejního zařízení jejich
čerpací stanice. V případě poměrně časté neodborné výměny
klínového řemene za nevhodný může dojít k zahoření, případně
výbuchu, který může vzniknout, i když řemen prokluzuje. Vysoká
teplota řemenice při nedostatečném napnutí společně s náhodným
úkapem pohonné hmoty může mít fatální následky.
Nejčastěji chybí revize
Provozovatelé by neměli podceňovat ani jiná zařízení čerpacích
stanic. U elektrických zařízení se nejvíce chybuje v termínech
provádění jednotlivých revizí. Zatímco každý provozovatel čerpací
stanice si hlídá termíny kontroly měřidel výdejních stojanů ČMI
(Český metrologický institut) díky výši sankcí za prodej
z neověřených měřidel, u některých ostatních povinných kontrol
ještě takové právní povědomí není.
Při kontrolách čerpacích stanic pracovníky Hasičského záchranného
sboru, jejichž rozsah kontroly je velmi široký, se objevují
nedostatky hlavně při provádění technických prohlídek, kontrol a
revizí všech typů, tlakových zkoušek potrubí a nádrží, revizí
nádrží po deseti letech provozu apod. Hlavně u kontrol nádrží se
často setkávají kontrolní orgány s tím, že nádrže instalované
před více než 10 lety neprošly kontrolou podle ČSN 65 0202.
Skryté vady nádrží
S nedostatky se servisní technici setkávají i u nádrží
na pohonné hmoty, které se jinak jeví jako funkční. Často
bývají zjištěny při měření ultrazvukovým tloušťkoměrem značné
úbytky tloušťky stěn. Kontrolami lze zjistit i povrchovou, místní a
důlkovou korozi jak v pláštích nádrží, tak i v dnech čel
nebo kalníků. Vzhledem k tomu, že nádrž nevyhovuje dalšímu
provozu dle ČSN 75 3415, nezbývá nic jiného, než nádrž vybavit
dalším novým pláštěm. Je to sice časově i finančně nákladné,
omezuje to chod čerpací stanice po dobu rekonstrukce, ale předejde
se tím ekologické havárii v důsledku úniku ropných produktů do
podloží. A ještě jeden velice častý nešvar: provozovatelé nedokážou
domyslet následky nefunkčního nebo úmyslně vypnutého systému
kontinuálního monitoringu celistvosti plášťů nádrže. Skrývání této
technologické vady a oddalování případné rekonstrukce nádrže jen
znásobí rozsah ekologické havárie a v krajním případě zde
hrozí uzavření čerpací stanice a sankce za znečištění životního
prostředí spojené s úhradou nákladů na následnou
dekontaminaci.

Kritéria výběru servisní organizace
Kvalita servisu je přímo závislá na úrovni kvality servisní
organizace. Nejnižší ceny za servis by neměly být tím hlavním
kritériem pro výběr dlouhodobého servisního partnera.
- Reference - napoví o délce působení firmy na
trhu, počtu servisovaných společností a počtu pravidelně
servisovaných čerpacích stanic. V případě zájmu je možno
věrohodnost údajů a spokojenost zákazníků ověřit přímo u řídicího
pracovníka dané společnosti.
- Odbornost - zde je dobré se zaměřit na
zjištění, jak velký rozsah požadovaných činností je schopna
organizace zajistit vlastními odborně vyškolenými pracovníky
(certifikáty), na jaké úrovni má technické vybavení, jak velký
vlastní vozový park servisních vozidel a jaké má skladové zásoby
náhradních dílů pro okamžitý zásah na hlavních technologických
zařízeních čerpací stanice.
- Jakost - certifikát jakosti ISO 9001: 2000 by
měl být v dnešní době samozřejmostí. Doporučuje se při výběru
servisní organizace zjistit, zda vlastní i bezpečnostní certifikáty
jako např. SCC, ALERT apod.
- Dostupnost centra pro přijímání závad -
prověřit skutečný stav dispečinku, zda se jedná o nonstop provoz 24
hodin denně, 365 dní v roce, dosažitelnost v krátkém
časovém limitu, rychlost reakce na vzniklé závady až po termín
jejich odstranění. Běžnou praxí u renomovaných organizací je 5-6
hodin v případě nahlášení závady I. kategorie (zpravidla
výpadek tankování).
- Software - důležitým kritériem při
rozhodování, zda daná organizace vlastní kvalitní dispečink, je
použitý software. Je třeba klást důraz na vedení databanky
čerpacích stanic a zároveň statistické výstupy, které lze využívat
pro další rozvoj sítě, přístup do historie pro účely vyhodnocení
počtu zásahů, poruchovosti apod.
- Garance - poskytovaná záruční doba na nový a
repasovaný díl je neméně důležitá, neboť touto cestou lze ušetřit
spoustu nákladů. Zároveň je dobré znát, zda je firma schopna
repasovat komponenty vlastními silami, nebo pouze provádí výměnu
nových náhradních dílů.
- Cena - velmi důležité kritérium, kde se dá ve
finále ušetřit nebo zbytečně vynaložit spousta peněz. Praxe
ukázala, že zde dochází k největším chybám při rozhodování.
Klient se nechá ovlivnit nízkou sazbou za práci technika a
kilometrovné, aniž by si ověřil technické zázemí servisní
organizace. Potom dochází k paradoxní situaci, kde opravu
části technologie provádí jedna společnost a na další část se musí
zavolat jiný servis. Vize ušetřených peněz nabírá rázem opačné
rozměry. Seriózní servisní organizace je schopna nabídnout
komplexní službu jak v paušálním režimu, tak na základě
hodinových sazeb a kilometrovného. Je pouze na zákazníkovi, pro
který model se rozhodne.
Autor: Tomáš Mikšovský, Zdroj: PETROLmedia