Podpora biopaliv skončí. Zatím

První velký případ střetu zájmů Andreje Babiše míří k nečekanému rozuzlení. Od léta skončí daňová podpora výroby biopaliv, která se povinně přimíchávají do pohonných hmot. A později se přijme taková úprava, že zvýhodnění budou platit nejen pro výrobce nejstarších biopaliv, jimž dominuje vicepremiérův Agrofert, ale i pro modernější, ovšem méně rozšířené směsi. Je to citlivé téma - ministr financí má poprvé spolurozhodovat přímo o vlastním byznysu.

"Souhlasím s ukončením daňové podpory biopaliv, protože už nechci poslouchat Kalouskovy lži a demagogii. Stát nebude dotovat vysokoobjemová biopaliva a ušetří 1,5 miliardy ročně. Zaplatí to občané a přepravní firmy v cenách. Poděkovat můžou Kalouskovi," řekl Babiš. Jím vedené hnutí ANO dokonce samo přišlo s návrhem zákona, který přináší to, po čem volá místopředseda opoziční TOP 09.
Jde o to, že Česko má do konce června z Bruselu povoleno, že může biopaliva zvýhodňovat. Podpora platí od roku 2009: jde o součást celoevropského plánu, jak do roku 2020 zajistit, že desetina pohonných hmot bude z obnovitelných zdrojů. Například stoprocentní nafta z řepky je zcela osvobozena od daně, stát kvůli tomu ročně nevybere zhruba 1,5 miliardy. Vládní pobídky pomáhají zvyšovat poptávku, úlevy se ale týkají jen paliv z rostlin, kde je lídrem trhu Agrofert.
Problém nastal, když nynější vláda, v níž sedí i Babiš, přišla s tím, aby podpora ve stávající podobě pokračovala dál. Tedy bez ohledu na to, že jsou k dispozici i modernější biopaliva. Navíc vyšlo najevo, že patřičný zákon, který předložilo ministerstvo zemědělství, ve skutečnosti vznikl u ministra financí. Opozice hned zaútočila, že jde o klasickou malou domů a že pokračování podpory biopaliv po roce 2015 nebylo v plánu - minimálně ne v nynější podobě. Opatrná kritika se začala ozývat i z ČSSD. A na šéfovi ANO bylo poprvé znát, že při debatách ve sněmovně ztrácí nervy.
Podle návrhu, který ještě před poslanci ANO sepsal i Miroslav Kalousek, tak skončí daňové zvýhodnění k poslednímu červnu. "Pokud to neuděláme, začne v České republice od 1. července nepovolená veřejná podpora, za kterou hrozí sankce EU," říká Kalousek. Biopaliva poté ale nezmizí, distributoři mají ze zákona povinnost je do pohonných hmot přimíchávat. Minimálně několik měsíců to ovšem budou dělat bez daňových výhod, což by mohlo zdražit benzin a naftu o pár desítek haléřů na litr.
S tím, že stávající režim aspoň na čas skončí, už počítá i ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zvlášť když si Kalouskův návrh "osvojili" v ANO. "Můžeme to tak udělat. Já mám jen obavy, co to přinese v praxi pro celní správu a distributory," říká lidovecký místopředseda, který původní, spornou novelu o další podpoře biopaliv předložil místo Babiše, aby se tak majitel Agrofertu vypořádal se svým střetem zájmů.
Zároveň bude vláda čekat, co jí napíší z Bruselu, kde si vyžádala stanovisko, jak s podporou biopaliv dál. A je téměř jisté, že Evropská komise doporučí, aby se případné úlevy, s nimiž kabinet Bohuslava Sobotky do budoucna počítá, netýkaly jen nejstaršího typu biopaliv. V Evropě totiž sílí tendence potlačovat tyto druhy, jež nejvíce symbolizují žlutá pole s řepkou olejkou. Naopak biopaliva druhé generace, která se získávají třeba z dřevěného nebo živočišného odpadu a méně škodí přírodě, by se měla dočkat výraznější podpory. Ostatně i ministr Jurečka počítá s tím, že novela, jak ji sněmovně předložil, se po zásahu Evropské komise hodně změní.
Dosud mohou být druhogenerační paliva osvobozena od daně jen v rámci pilotních projektů, které jsou dost byrokraticky náročné a motivují spíš výzkumníky než byznys. Takže se je nedaří vyrábět v potřebném rozsahu. V Česku se na ně ve velkém zatím zaměřila pouze firma Oleo Chemical, která podle svých tvrzení zvládá ročně produkovat 70 tisíc tun bionafty z tuku uhynulých zvířat. Všechnu produkci ale vyváží za hranice, například do Francie.