Polský sen o rychlé těžbě plynu z břidlic pohasíná. Alespoň prozatím

Počátkem září ještě Kamlesh Parmar, výkonný ředitel britské těžařské firmy 3Legs Resources, mluvil o tom, jak nyní zkoumají množství plynu z nadějného průzkumného vrtu u Lublewa na severu Polska.

66 vrtů udělalo v Polsku v posledních dvou letech 25 firem, které hledají plyn z břidlic. Podle expertů je to na zjištění možností těžby v zemi málo

V rozhovoru na Ekonomickém fóru v jihopolské Krynici chválil, jak vláda ve Varšavě podporuje průzkum zásob břidličných plynů, a stěžoval si, jak těžké bylo v Evropě vůbec začít. "Přizpůsobení těžby evropskému právnímu prostředí bylo opravdu výzvou," řekl. Přitom těžba břidličné ropy a plynu v USA mění globální energetickou mapu a levná energie pomáhá oživit tamní průmysl.
V Polsku má základní zákon regulující těžbu z břidlic platit až od příštího roku. Parmar si ale už může od nejistoty regulátorů oddechnout. 3Legs Resources se totiž rozhodla skončit. Její vrt u vesnice Lublewo označený jako LEP-1ST1H měl být dosud největším úspěchem těžařů v zemi. Firma zde provedla i takzvané horizontální rozštěpení břidlic. Vrt sice produkoval více ropy, než se čekalo, ale také mnohem méně plynu. Lublewo přitom mělo být nejslibnější ze všech lokalit, kde Britové prováděli průzkum. V celém Polsku dosud provedlo 25 těžařů pouze 66 vrtů.
Jednu z koncesí po 3Legs přejme koncern ConocoPhillips, který dosud držel ve firmě 30 procent. Další budou nabídnuty jiným podnikům. 3Legs byla vytvořena cíleně k těžbě v Polsku, nyní tak likviduje sama sebe.

Bod zlomu

Podle analýzy think-tanku Polityka Insight tak odchod britské firmy znamená určitý bod zlomu v hledání polského břidličného plynu. "Koncese v Pomoří, kde působila i 3Legs, se považují za nejperspektivnější pro komerční těžbu plynu z břidlic. Slabé výsledky mohou uspíšit odchod zahraničních firem," uvedl Robert Tomaszewski, analytik z Polityka Insight.
Ze 14 firem, které získaly koncese a vyvrtaly alespoň jeden vrt, jich odešlo už pět. Z velkých hráčů zůstává v Polsku jen americký Chevron. Hlavní tíhu hledání polského plynu z břidlic tak nyní ponesou domácí státní koncerny PGNiG, PKN Orlen a Lotos. A to vzhledem k jejich nepružnosti, nezkušenosti na tomto poli a ohraničené možnosti investic půjde pomalu. "Bez zahraničních investorů se blízká perspektiva začátku komerční těžby snižuje," tvrdí Tomaszewski.
Plyn z polských břidlic by ale nebyl rychle k dispozici, i kdyby výsledky 3Legs, která měla před konkurencí náskok, byly opačné a firma se rozhodla připravovat těžbu. "Byla by to otázka dvou až pěti let," řekl Kamlesh Parmar.
Polské břidlice od počátku trpěly nadměrným zájmem politiků a vysokými očekáváními do nich vkládanými. První nadějná zpráva vycházela z dat starých 30 až 40 let. Teprve někdy v druhé polovině příštího roku má být hotova další obšírná analýza Státního geologického institutu, už na základě výsledků prvních desítek vrtů.

Plyn tu je, ale...

Vysoká očekávání se v Polsku prolnula s nezkušeností a špatnou legislativou. Polští politici nemohli dlouho vytvořit základní právní normy regulující inovativní způsob těžby a zdanění. Nyní připravovaný zákon zkracuje dobu na přidělení koncese z 20 měsíců na tři.
Koncese se přidělovaly podivně, některé zahraniční firmy se setkaly s diskriminací a dostaly povolení třeba až tehdy, když si objednaly předražené posudky od lidí, kteří pracovali ve státních institucích, jež o povolení rozhodovaly.
A rozměr koncesí byl podle Grzegorze Pytla, experta Sobieského institutu, od počátku v porovnání s americkými nesmyslný. "Koncese měla tisíc kilometrů čtverečních. Abyste o tom území něco zjistili, potřebujete nejméně 10 vrtů. Celkem se jich přitom dosud udělalo jen 66. V USA jsou koncese mnohem menší a vrtů mnohem více," poukazuje na jeden z aspektů.
Protože se za licence platilo v zásadě symbolicky, řada jich vyhasla, aniž by se něco začalo dělat (v USA je podmínkou pro licenci zahájení průzkumu). Nyní je v Polsku aktivních 68 licencí z původních 110.
Klíčové také je, že od sebe byly odděleny koncese na průzkum a na samotnou těžbu. Firmy si tak nebyly jisté, zda když něco najdou, budou to moci i vytěžit. Stát chtěl zavést povinnost, že podílníkem při těžbě bude automaticky státní firma. "Všichni se tak navzájem hlídali a málokdo něco dělal. Horečka kolem břidličných plynů tak byla spíš rétorická," uvádí Pytel.
Nicméně podle všeho Polsko zásoby plynu má, a ne malé. Například irská firma San Leon začala hledat v září v Karpatech další druh nekonvenčního plynu - takzvaný tight gas. Ten je ve skalních kapsách v hloubce 3500 metrů pod povrchem. "Problém těžby plynu v Polsku není geologické složení, ale všechno ostatní na povrchu," shrnuje poněkud ironicky Grzegorz Pytel. Aby se podle něho mohlo v Polsku začít těžit, musí se úplně změnit podmínky, což znamená především přístup vlády. "I tak je to spíš otázka desítek let," uzavírá Pytel.