Přechod na neruskou ropu v litvínovské rafinérii je technologicky možný

Přechod na neruskou ropu v litvínovské rafinérii je technologicky možný

Litvínovská rafinérie skupiny Orlen Unipetrol, která je s kapacitou 5,8 milionu tun zpracované ropy ročně největší rafinérií v Česku, dokáže technologicky zvládnout přechod na výhradně neruské druhy rop. Potvrdil to říjnový třítýdenní test, během kterého litvínovská rafinérie poprvé ve své historii zpracovávala výhradně neruskou ropu. Následná modernizace závodu, včetně přizpůsobení výrobních a návazných procesů novým ropným směsím, zajistí bezpečnost dodávek pohonných hmot na český trh a zvýší konkurenceschopnost společnosti na mezinárodním trhu. Hlavní podmínkou nutnou pro  odklon České republiky od ruské ropy je zvýšení kapacity ropovodu TAL, které je v kompetenci českého státu a má být dokončeno na konci roku 2024. Poté bude Orlen Unipetrol ve svých rafinériích zpracovávat výhradně neruskou ropu a Česká republika přestane být závislá na dodávkách z Ruské federace.

"Česko jako vnitrozemský stát s historickou vazbou na ropovod Družba požádalo Evropskou unii o výjimku ze zákazu dovozu ruské ropy ropovodem. EU udělila výjimku a vytvořila tak časový rámec pro navýšení přepravních kapacit, které umožní uspokojit českou poptávku po ropě z alternativních zdrojů. To je zcela zásadní pro přechod ke zpracovávání neruské ropy, čímž bude významně posílena stabilita a bezpečnost Česka," řekl Tomasz Wiatrak, generální ředitel skupiny Orlen Unipetrol, a dodal: "Jsem rád, že Česká republika zodpovědně činí nezbytná opatření. To samé činí naše společnost. Připravujeme technologické změny litvínovské rafinérie tak, abychom v ní mohli zpracovávat od okamžiku zkapacitnění ropovodu TAL pouze neruskou ropu."

Skupina Orlen Unipetrol je jediným zpracovatelem ropy v České republice a významným producentem pohonných hmot a petrochemikálií. Ropu zpracovává ve dvou rafinériích. V menší a mladší z nich, rafinérii v Kralupech nad Vltavou s kapacitou 3,3 milionu zpracované ropy ročně, zpracovává výhradně neruskou ropu, která do České republiky proudí od roku 1996 z italského přístavu Terst ropovodem TAL, na který v německém Vohburgu an der Donau navazuje ropovod IKL. Druhá, litvínovská rafinérie s kapacitou 5,8 milionu tun ropy ročně je největší rafinérií v Česku. Od roku 1965 je napojena na ropovod Družba a zpracovává převážně ruskou ropu.

"Podrobná analýza ještě není hotova, ale nyní již můžeme říci, že rafinérii v Litvínově lze v nových podmínkách dočasně provozovat bez zásadních provozních a kapacitních omezení," oznámil Tomáš Herink, člen představenstva skupiny Orlen Unipetrol zodpovědný za výrobu, výzkum a vývoj a dodal: "Abychom ale rafinérii udrželi dlouhodobě provozuschopnou a s potřebnou výrobní kapacitou a současně jsme mohli dále rozšiřovat portfolio akceptovatelných ropných směsí, jsou budoucí investice v řádu jednotek miliard korun nevyhnutelné. Nejbližší příležitost modifikovat rafinérii dle získaných poznatků budeme mít příští rok v dubnu během pravidelné odstávky, v rámci které ve zhruba čtyřletém cyklu provádíme nezbytnou údržbu a modernizaci."

Litvínovští odborníci vytipovali různé ropné směsi, které jsou parametrově blízké uralské ropě z Ruské federace, na jejíž zpracování je litvínovská rafinérie technologicky i procesně nastavena. Po říjnovém testu, během kterého byly úspěšně zpracovány tři různé směsi rop neruského původu v celkovém objemu 230 000 m³, chtějí v následujících měsících vyzkoušet další ropné směsi, například arabskou ropu nebo ropu ze Severního moře.