„Přežijí jen ty nejefektivnější rafinerské komplexy.“

Zatímco díky novelizaci zákona o pohonných hmotách se zavedením dvacetimilionových kaucí dochází k očistě velkoobchodního a maloobchodního trhu, přetrvávající špatné hospodářské výsledky rafinerií mají dopad i na státní logistickou firmu Čepro a dělají starosti jejímu generálnímu řediteli Janu Duspěvovi.

Boj o přežití českých rafinerií

Čepro je státem vlastněná firma. Jaké jste zaznamenali změny po nástupu nové vlády?
Zatím jsme nezaznamenali žádné zásadní změny. Očekáváme pokyny o směřování od vlastníka. Aktuálně doděláváme korporátní změny vyvolané novým občanským zákoníkem a změnou stanov, které byly provedeny ještě za pana ministra Fischera.

Bude nová politická garnitura pokračovat v projektu vytvoření státního petrochemického gigantu (Mero - Čepro - rafinerie), nebo je záměr zatím odložen do šuplíku?
Já se domnívám, že to není na mrtvém bodě. Čepro už mnoho let poukazuje na to, že obor přežije, pouze pokud je koncentrován a integrován. To je náš názor, který zastáváme kontinuálně už někdy od roku 2009. Samozřejmě se mění vize integrace, ale dnes už každý odborník, ať už zastává jakýkoli názor a nosí vizitku jakékoli společnosti, ví, že v těžkém období, které dnes v průmyslu zpracování ropy je, přežívají jen integrované byznysy.
Přetrvávající špatné hospodářské výsledky rafinerií, které mají samozřejmě dopad i na nás, a pokračující pokles spotřeby paliv, tyto fundamenty tlačí myšlenku integrace do popředí. Já pevně věřím, že náš vlastník se k těmto otázkám vrátí a v průběhu tohoto roku se rozjedou vážné diskuze a činnost pracovních skupin nad tím, jak zabezpečit efektivní fungování průmyslu zpracování ropy v České republice.

Spojit státní Mero a Čepro není problém, ale chybí článek zpracování ropy v rafineriích. Myslíte si, že stát bude ochoten si nakoupit podíl na miliardové ztrátě v rafineriích?
To si myslím, že spíše ne. Je otázka, zda integrace musí být vždy nákup, jestli to nemůže být hlubší byznysové propojení, jestli to nemůže být nějaká společná aktivita. Myslím si, že dnes hovořit o nákupu za státní prostředky je velmi předčasné, ale otevřít diskuzi, jak by mohla integrace probíhat, kde najít synergii, kde je možné vydělat nějaké peníze k tomu, aby byly elementárně spokojeny všechny články obchodního řetězu, je nutné. V České republice máme ten hendikep, že do ekonomické optimálnosti nám chybí těžba, která celý byznys staví dlouhodobě do zajímavějších čísel.

Zahraniční rafinerie jsou velice blízko našich hranic, Slovnaft je dokonce propojen s Čeprem produktovodem, mají velmi vysokou zpracovací kapacitu, a pro distributory paliv není problém z nich částečně zásobit český trh. Vnímáte nebezpečí, že naše rafinerie konkurenčnímu tlaku budou jen stěží čelit a ve výsledku by jejich provozovatele situace dovedla k rozhodnutí odstavení kralupské rafinerie?
To nebezpečí tady je. Evropa má přebytek rafinerských kapacit. Myslím si, že trend snižování emisí a legislativní tlak bude rezultovat ve výrobu vozidel se stále menší energetickou náročností. Uzavírá se mnoho rafinerií v Evropě a zdá se, že tento trend bude pokračovat. A dnes je to přesně o boji, která z rafinerií přežije. Právě integrace je jednou z mála šancí, aby nebyly naše rafinerie mezi těmi neúspěšnými.
Na druhou stranu se ekonomice dá poroučet jen odsud posud, jak jste říkal. Kolik jsme schopni obětovat za to, aby tady rafinerský byznys zůstal. Může se stát, že za několik let se řekne, že je opravdu neúnosné provozovat v konkurenčním prostředí rafinerie v Čechách. Doufejme, že to tak nebude, a udělejme pro to maximum. My jako společnost se snažíme maximálně stabilizovat trh a pokud to jde ekonomicky, tak preferujeme dodávky z našich rafinerií.

Kauce nepřivodily zhroucení zásobování

Na rozdíl od okolních zemí se náš trh ocitl pod extrémním vlivem různých podvodníků, kteří ovládli až 20 % trhu. V minulém roce se do života s novelou zákona o pohonných hmotách zavedla řada opatření, která měla výrazně daňové podvody omezit. Jak se nové legislativě a státním orgánům daří obnovit regulérní tržní prostředí v obchodu s pohonnými hmotami?
Domnívám se, že novela zákon a celá řada opatření naplnily svá očekávání. Klasické karuselové podvody s DPH z trhu vymizely. Samozřejmě se různé subjekty snaží hledat nějaké jiné cesty, jak si nelegálně vydělat, takže nemůžeme říci, že vymizela kriminalita. Zmenšil se počet distributorů z cca 1900 na současných 150, stát má dnes lepší možnost kontroly. Snížení počtu distributorů trh negativně neovlivnilo, přestože oponenti tohoto zákona říkali, že dojde ke zhroucení zásobování a podobně. Momentálně analyzujeme reálný dopad, ale zákon je v platnosti teprve tři měsíce. Velmi pozitivní je, že v polovině března proběhl veliký zásah policie v oblasti daňových deliktů na trhu pohonných hmot. Přijde mi, že jsme se dostali do stadia, kdy vyhrávají ti poctiví nad podvodníky.

Podvodníci ale zbraně hned tak nesloží…
Určitě ne. Zdá se nám, že se pravděpodobně nějak zneužívají biopaliva. Sledujeme nárůst nabídek v oblasti biopaliv, které ekonomicky neodpovídají realitě. Hodně se diskutuje o zneužívání některých daňových skladů. Otázkou samozřejmě je, kolik zůstane toho zbytkového černého trhu, nemůžeme si dělat iluze, že se nám podvody podaří úplně vymýtit.

Hovořil jste o zneužívání daňových skladů. V některých se provádí takzvané předprodeje. Fungují zhruba podle stejného scénáře, který jste před lety zarazili v Čepru?
Já ten současný mechanismus neznám. Na Čepru jsme přeprodeje už před pěti lety zrušili. V té době podle zákona nebyl obchod v daňovém skladu zatížen spotřební daní. Subjekt, který prodal produkt uvnitř daňového skladu, odváděl DPH ze základu. V okamžiku, kdy došlo k vyskladnění zboží, měl daný subjekt odvést DPH ze spotřební daně, to se ale vždy nestalo. Docházelo ke krácení DPH ze spotřební daně. Já dnes ale neumím říci, jestli přesně tento mechanismus je používaný některými daňovými sklady. V každém případě na trhu v posledních měsících sledujeme nárůst nabídek právě z některých daňových skladů s cenami, které také neodpovídají ekonomické realitě.

Součástí nové legislativy bylo zavedení dvacetimilionové kauce pro distributory. Kauce podle zástupců nezávislých obchodníků měla způsobit zánik desítek malých poctivých distribučních firem…
Určitě se to některým společnostem stalo. U našich zákazníků to byli jednotlivci, kteří tuto živnost provozovali a teď o ni přišli. Podle mě je dnes ale jednoznačně vidět, že většinou registraci neobnovovaly společnosti účelově založené a potom společnosti, které tu živnost sice měly, ale buď ji nevyužívaly vůbec, nebo ji nevyužívaly jako svůj hlavní byznys. Myslím, že zákon byl nakonec vyvážený a teď jde o to, abychom s ním správně zacházeli a postupovali v té cestě dál. Naší vizí je se znovu pokusit o reverse charge, který by výrazně přispěl ke komplexnímu zklidnění situace stejně jako v jiných komoditách, kde byl zatím nasazen.

Zaznamenáváme také podvody obcházení povinné registrace distributorů a povinnosti platit kauci. Podle zákona není distribucí prodej pohonných hmot na čerpací stanici. V registru MPO se na jednu čerpací stanici registruje hned několik subjektů jako provozovatelů. Zároveň některé servisní firmy na čerpacích stanicích s vymezeným přístupem zaznamenaly požadavky na úpravu měřidel stojanů tak, aby šlo legalizovat co největší objem vydaných pohonných hmot. Tyto čerpací stanice často mají na výstupu místo výdejní pistole dokonce armaturu pro plnění cisteren a slouží jako přečerpávací stanice pro neregistrované distributory. Myslíte si, že jde o vážný problém?
Já jsem se s tím zatím v praxi nesetkal. Registrace je nastavena, takže stát by měl zafungovat a plnit svou kontrolní funkci. Vezměte si legislativní nároky, environmentální a další, které jsou na běžné čerpací stanici. Domnívám se, že by měl pro rovnost trhu vyžadovat tyto nároky stát i na ostatních čerpacích stanicích. Ty diskuze, co je a co není čerpací stanice a co má splňovat, jsou tu už mnoho let a my jsme samozřejmě nesouhlasili ani s pojmem "mobilní čerpací stanice". Rizika s tím spojená jsou známá a to samé je, když někdo z čerpací stanice dělá "minisklad".

Samotní úředníci tyto většinou nádvorní čerpací stanice nenajdou…
Já vím, ale vykazujeme všichni velké množství údajů, které poskytujeme státní správě. To znamená, že v dnešní digitální době by státní správa měla být schopna zanalyzovat data, která jsou jí k dispozici, a dohledat případné delikty především na bázi bilance hmoty.

Efektivnější kontroly kvality paliv

Dochází k nárůstu pančování. Tento trend chce zachytit i celní správa, která oznámila, že pořídí hned několik mobilních laboratoří pro operativní vyhodnocování kvality pohonných hmot.
Z oficiálních zdrojů, především ve výsledcích České obchodní inspekce, se nárůst pančování zatím dramaticky neprojevuje. Kolegové z celní správy zřejmě tyto informace mají a na tento problém se zaměřují. Předpokládám, že se bude jednat především o různé oleje, vykazované jako topné, mazací nebo jiné, které se zneužívají jako nafta. Jestli jde celní správa touto cestou, tak je to určitě správně, zrychlí se výsledek a operativec v terénu bude okamžitě vědět, jestli jde nebo nejde o minerální palivo. Já vítám každý krok, který zefektivní fungování trhu.

Zmínil jste kontroly jakosti prodávaných pohonných hmot ČOI. Při více než 6000 čerpacích stanicích v ČR a ročním počtu odebraných vzorků pod 3000, kdy na jedné pumpě se odebírají průměrně dvě paliva, pak statisticky nelze mluvit o monitoringu, ale jen o namátkové kontrole. Myslíte si, že by se měla četnost kontrol zvýšit?
Určitě ano. Vždy ale narazíme na problém finančních prostředků. Mnoho sítí čerpacích stanic má kontrolní mechanismy výrazně nadstandardní, kdy nezávislé akreditované společnosti reálně v Čechách ročně odeberou desítky tisíc vzorků, například v rámci programu Pečeť kvality. Tady by bylo možná zajímavé, kdyby se poskytovaly všechny údaje na jedno místo a tam se trendově a regionálně analyzovaly. Pokud by státní správa s tím uměla nějak nakládat, my jako Čepro jsme určitě ochotní se na tom podílet a poskytnout vzorky a rozbory. Zdroje z výroby České rafinérské nebo z nějakého skladu Čepra v daném období vykazují základní parametry. Pokud celníci nebo ČOI kdekoli objeví nějaký výkyv těchto parametrů a nemusí to být výkyv mimo normu, jedná se o zajímavý údaj, který by je mohl někam navést. Zefektivnila by se jejich činnost a mohla by působit více selektivně než nahodile a cílově by to mělo řešit efektivitu celého systému.

Narazíme ale na limitovaný objem prostředků, které stát na kontroly kvality každý rok vyčlení…               
Prostředků, které jdou celkově v České republice do sledování kvality, není málo. Česká republika má kvalitní pohonné hmoty, které jednoznačně odpovídají evropskému standardu. Faktem ovšem je je, že existují oblasti a subjekty, které toho zneužívají. Je potřeba zefektivnit systém, aby vychytával sice minoritní, ale jednoznačně černé zdroje a efektivně je potíral.

Řada společností si ale monitoring kvality platí ze svého, jde zhruba o jednu šestinu z celkového počtu čerpacích stanic. Před časem se uvažovalo, docela intenzivně, o zavedení belgického modelu, kde na monitoring s dostatečnou četností kontrol platí všichni provozovatelé čerpacích stanic podle roční výtoče. V našich podmínkách by sazba činila méně než 10 halířů/litr. Myslíte si, že by zavedení modelu nebylo od věci?
Vždy bych se chtěl předtím zeptat, jak kontrola bude vypadat. Určitě se nebráníme diskuzi o tomto modelu. Aby to bylo smysluplné a efektivní, je důležité spíše vymyslet, jak peníze budeme používat, než jak je seženeme. A pak je důležité, aby platili všichni. To znamená, abychom zase nebyli konfrontováni situací, že část trhu novou povinnost začne obcházet. Podle mě je důležité nejdříve vytvořit systém, a pak pojďme hledat finanční prostředky. Pokud by ten systém byl efektivní, tak každý samozřejmě ty prostředky rád dá, protože ve výsledku to jeho byznysu pomůže.

EuroOil - úspěšné zavádění alternativ

Poměrně velký počet čerpacích stanic Eurooil jako jediná větší značková síť nabízí standardně palivo E85. Jak se jeho zavedení do prodeje osvědčilo?
Velmi, tento produkt si u nás jednoznačně našel svou klientelu a nedá se říci, že nějakým způsobem dramaticky nahrazuje prodej Naturalu 95. My jsme tím sledovali oslovení zákazníků, kteří k nám jezdili pro zrušený Speciál, a chtěli jsme tím oslovit mladší část populace, která má nějaký vztah k alternativám. Hlavní část klientely tvoří dnes především vozidla s homologovanou úpravou na využití E85. Když sledujete dlouhodobě cenu lihu, tak už se objevují období, kdy líh je levnější než benzin. Ukazuje se, že by to mohlo být palivo, které by i ekonomicky mohlo být "soběstačné" pro zákaznickou klientelu bez nějaké daňové podpory.

Jak se daří prodejům bionafty B100 nebo B30?
Tam jsme samozřejmě více opatrní, zkoušíme a nasazujeme tyto produkty na naše čerpací stanice, ale v menším počtu. Pro běžného individuálního motoristu je to daleko složitější palivo než E85. Jsou to produkty, které jsou v Čechách využívané spíše těžší dopravou, které zpravidla má už své vlastní čerpací stanice. B30 se prodává v naší síti jen vysoce aditivovaná, právě pro stabilizaci kvalitativních parametrů. Vždy se snažíme najít jednoho, dva zákazníky, kteří na danou čerpací stanici budou jezdit, a pak produkt nasazujeme.

Neplánujete převedení menších pump do bezobslužného režimu?
My v bezobslužném režimu obsluhujeme tři čerpací stanice, dvě u skladů, jednu mimo sklad. Určitě ano, ale chceme se na ty pumpy dívat individuálně. Před nasazením bezobslužnosti hodnotíme tržní polohu každé čerpací stanice úplně samostatně, protože na rozdíl od jihoevropských států náš zákazník je zvyklý na shop, je zvyklý na servis. Konkurence je tady druhá největší v Evropě, takže se bezobslužné čerpací stanice těžko prosazují, protože fakticky mají máloco nabídnout, prostor pro diskont velký není. Pokud je do pár kilometrů od bezobslužné stanice otevřena klasická čerpací stanice se shopem, každý zákazník raději dojede na tu osvětlenou čerpací stanici, kde si dá kávu a využije plný servis. Proto jsme v síti EuroOil zahájili pilotní projekt Oživení, kdy modernizujeme interiér s cílem osvěžit čerpací stanice pro zákazníka a při tom maximálně sjednotit jejich vzhled a nabídku.

Přežijí ty nejefektivnější

Jaké stojí před Čeprem výzvy do blízké budoucnosti?
Vláda bude rozhodovat o možnosti skladování státních hmotných rezerv Německa v našem systému, takže z toho máme velkou radost, je to velký projekt, na kterém jsme pracovali od minulého roku, takže pokud bude projekt vládou schválen, chtěli bychom nabídnout své služby i německým subjektům v oblasti skladování nouzových zásob. Budeme se i nadále věnovat vnitřní optimalizací Čepra s cílem snižovat náklady, situace nás k tomu nutí. To neznamená snižovat personální náklady, ale chceme zefektivnit procesy, hledáme cesty, jak ušetřit energie. Rozjeli jsme projekt absolvent, ve kterém nabízíme pozice absolventům středních a vysokých škol. Cílem je podpořit zaměstnanost absolventů a zároveň si vytvářet rezervoár sil, hlavně technických odborníků.

Jaký je váš pohled do budoucna na trh pohonných hmot a rafinerie v Česku?
To je těžká otázka. Na fosilní pohonné hmoty se bude dle mého názoru jezdit ještě mnoho desítek let, i když se jejich spotřeba bude snižovat. To znamená, že o distribuci s maloobchodem ani takový strach nemám a dívám se do budoucna pozitivně. Budeme se potýkat s klasickým konkurenčním prostředím, více či méně standardním. Zde si myslím, že se nic zásadního nestane.
Před celou Evropou visí ale velké otazníky v oblasti udržení těžkého průmyslu, kam patří i zpracování ropy. Zde jsem spíše realista než optimista. Boj o místo na slunci, kde je na poptávku trhu jednoznačně přebytek rafinerských kapacit, bude velmi těžký. Pravděpodobně přežijí jen ty nejefektivnější rafinerské komplexy a některé rafinerie budou muset z trhu odejít.

Mgr. Jan Duspěva je generálním ředitelem a předsedou představenstva Čepra. Vystudoval inženýrskou geologii na Univerzitě Karlově. Pracoval ve společnostech Benzina a Unipetrol Rafinérie, v Čepru pracuje od září 2005, kde do konce roku 2011 byl obchodním ředitelem. Je uznávaným odborníkem na boj proti daňovým podvodům. Je ženatý, má dvě děti. Ve volném čase se věnuje sportu a četbě.