29. 8. 2014
Zatímco díky novelizaci zákona o pohonných hmotách se
zavedením dvacetimilionových kaucí dochází k očistě
velkoobchodního a maloobchodního trhu, přetrvávající špatné
hospodářské výsledky rafinerií mají dopad i na státní logistickou
firmu Čepro a dělají starosti jejímu generálnímu řediteli Janu
Duspěvovi.

Boj o přežití českých rafinerií
Čepro je státem vlastněná firma. Jaké jste zaznamenali
změny po nástupu nové vlády?
Zatím jsme nezaznamenali žádné zásadní změny. Očekáváme pokyny o
směřování od vlastníka. Aktuálně doděláváme korporátní změny
vyvolané novým občanským zákoníkem a změnou stanov, které byly
provedeny ještě za pana ministra Fischera.
Bude nová politická garnitura pokračovat v projektu
vytvoření státního petrochemického gigantu (Mero - Čepro -
rafinerie), nebo je záměr zatím odložen do šuplíku?
Já se domnívám, že to není na mrtvém bodě. Čepro už mnoho let
poukazuje na to, že obor přežije, pouze pokud je koncentrován a
integrován. To je náš názor, který zastáváme kontinuálně už někdy
od roku 2009. Samozřejmě se mění vize integrace, ale dnes už každý
odborník, ať už zastává jakýkoli názor a nosí vizitku jakékoli
společnosti, ví, že v těžkém období, které dnes
v průmyslu zpracování ropy je, přežívají jen integrované
byznysy.
Přetrvávající špatné hospodářské výsledky rafinerií, které mají
samozřejmě dopad i na nás, a pokračující pokles spotřeby paliv,
tyto fundamenty tlačí myšlenku integrace do popředí. Já pevně
věřím, že náš vlastník se k těmto otázkám vrátí a
v průběhu tohoto roku se rozjedou vážné diskuze a činnost
pracovních skupin nad tím, jak zabezpečit efektivní fungování
průmyslu zpracování ropy v České republice.
Spojit státní Mero a Čepro není problém, ale chybí
článek zpracování ropy v rafineriích. Myslíte si, že stát bude
ochoten si nakoupit podíl na miliardové ztrátě
v rafineriích?
To si myslím, že spíše ne. Je otázka, zda integrace musí být vždy
nákup, jestli to nemůže být hlubší byznysové propojení, jestli to
nemůže být nějaká společná aktivita. Myslím si, že dnes hovořit o
nákupu za státní prostředky je velmi předčasné, ale otevřít
diskuzi, jak by mohla integrace probíhat, kde najít synergii, kde
je možné vydělat nějaké peníze k tomu, aby byly elementárně
spokojeny všechny články obchodního řetězu, je nutné. V České
republice máme ten hendikep, že do ekonomické optimálnosti nám
chybí těžba, která celý byznys staví dlouhodobě do zajímavějších
čísel.
Zahraniční rafinerie jsou velice blízko našich hranic,
Slovnaft je dokonce propojen s Čeprem produktovodem, mají
velmi vysokou zpracovací kapacitu, a pro distributory paliv není
problém z nich částečně zásobit český trh. Vnímáte nebezpečí,
že naše rafinerie konkurenčnímu tlaku budou jen stěží čelit a ve
výsledku by jejich provozovatele situace dovedla k rozhodnutí
odstavení kralupské rafinerie?
To nebezpečí tady je. Evropa má přebytek rafinerských kapacit.
Myslím si, že trend snižování emisí a legislativní tlak bude
rezultovat ve výrobu vozidel se stále menší energetickou
náročností. Uzavírá se mnoho rafinerií v Evropě a zdá se, že
tento trend bude pokračovat. A dnes je to přesně o boji, která
z rafinerií přežije. Právě integrace je jednou z mála
šancí, aby nebyly naše rafinerie mezi těmi neúspěšnými.
Na druhou stranu se ekonomice dá poroučet jen odsud posud, jak
jste říkal. Kolik jsme schopni obětovat za to, aby tady rafinerský
byznys zůstal. Může se stát, že za několik let se řekne, že je
opravdu neúnosné provozovat v konkurenčním prostředí rafinerie
v Čechách. Doufejme, že to tak nebude, a udělejme pro to
maximum. My jako společnost se snažíme maximálně stabilizovat trh a
pokud to jde ekonomicky, tak preferujeme dodávky z našich
rafinerií.
Kauce nepřivodily zhroucení zásobování
Na rozdíl od okolních zemí se náš trh ocitl pod
extrémním vlivem různých podvodníků, kteří ovládli až 20 % trhu.
V minulém roce se do života s novelou zákona o pohonných
hmotách zavedla řada opatření, která měla výrazně daňové podvody
omezit. Jak se nové legislativě a státním orgánům daří obnovit
regulérní tržní prostředí v obchodu s pohonnými
hmotami?
Domnívám se, že novela zákon a celá řada opatření naplnily svá
očekávání. Klasické karuselové podvody s DPH z trhu
vymizely. Samozřejmě se různé subjekty snaží hledat nějaké jiné
cesty, jak si nelegálně vydělat, takže nemůžeme říci, že vymizela
kriminalita. Zmenšil se počet distributorů z cca 1900 na
současných 150, stát má dnes lepší možnost kontroly. Snížení počtu
distributorů trh negativně neovlivnilo, přestože oponenti tohoto
zákona říkali, že dojde ke zhroucení zásobování a podobně.
Momentálně analyzujeme reálný dopad, ale zákon je v platnosti
teprve tři měsíce. Velmi pozitivní je, že v polovině března
proběhl veliký zásah policie v oblasti daňových deliktů na
trhu pohonných hmot. Přijde mi, že jsme se dostali do stadia, kdy
vyhrávají ti poctiví nad podvodníky.
Podvodníci ale zbraně hned tak nesloží…
Určitě ne. Zdá se nám, že se pravděpodobně nějak zneužívají
biopaliva. Sledujeme nárůst nabídek v oblasti biopaliv, které
ekonomicky neodpovídají realitě. Hodně se diskutuje o zneužívání
některých daňových skladů. Otázkou samozřejmě je, kolik zůstane
toho zbytkového černého trhu, nemůžeme si dělat iluze, že se nám
podvody podaří úplně vymýtit.
Hovořil jste o zneužívání daňových skladů.
V některých se provádí takzvané předprodeje. Fungují zhruba
podle stejného scénáře, který jste před lety zarazili
v Čepru?
Já ten současný mechanismus neznám. Na Čepru jsme přeprodeje už
před pěti lety zrušili. V té době podle zákona nebyl obchod
v daňovém skladu zatížen spotřební daní. Subjekt, který prodal
produkt uvnitř daňového skladu, odváděl DPH ze základu.
V okamžiku, kdy došlo k vyskladnění zboží, měl daný
subjekt odvést DPH ze spotřební daně, to se ale vždy nestalo.
Docházelo ke krácení DPH ze spotřební daně. Já dnes ale neumím
říci, jestli přesně tento mechanismus je používaný některými
daňovými sklady. V každém případě na trhu v posledních
měsících sledujeme nárůst nabídek právě z některých daňových
skladů s cenami, které také neodpovídají ekonomické realitě.
Součástí nové legislativy bylo zavedení dvacetimilionové
kauce pro distributory. Kauce podle zástupců nezávislých obchodníků
měla způsobit zánik desítek malých poctivých distribučních
firem…
Určitě se to některým společnostem stalo. U našich zákazníků to
byli jednotlivci, kteří tuto živnost provozovali a teď o ni přišli.
Podle mě je dnes ale jednoznačně vidět, že většinou registraci
neobnovovaly společnosti účelově založené a potom společnosti,
které tu živnost sice měly, ale buď ji nevyužívaly vůbec, nebo ji
nevyužívaly jako svůj hlavní byznys. Myslím, že zákon byl nakonec
vyvážený a teď jde o to, abychom s ním správně zacházeli a
postupovali v té cestě dál. Naší vizí je se znovu pokusit o
reverse charge, který by výrazně přispěl ke komplexnímu
zklidnění situace stejně jako v jiných komoditách, kde byl
zatím nasazen.
Zaznamenáváme také podvody obcházení povinné registrace
distributorů a povinnosti platit kauci. Podle zákona není
distribucí prodej pohonných hmot na čerpací stanici.
V registru MPO se na jednu čerpací stanici registruje hned
několik subjektů jako provozovatelů. Zároveň některé servisní firmy
na čerpacích stanicích s vymezeným přístupem zaznamenaly
požadavky na úpravu měřidel stojanů tak, aby šlo legalizovat co
největší objem vydaných pohonných hmot. Tyto čerpací stanice často
mají na výstupu místo výdejní pistole dokonce armaturu pro plnění
cisteren a slouží jako přečerpávací stanice pro neregistrované
distributory. Myslíte si, že jde o vážný problém?
Já jsem se s tím zatím v praxi nesetkal. Registrace je
nastavena, takže stát by měl zafungovat a plnit svou kontrolní
funkci. Vezměte si legislativní nároky, environmentální a další,
které jsou na běžné čerpací stanici. Domnívám se, že by měl pro
rovnost trhu vyžadovat tyto nároky stát i na ostatních čerpacích
stanicích. Ty diskuze, co je a co není čerpací stanice a co má
splňovat, jsou tu už mnoho let a my jsme samozřejmě nesouhlasili
ani s pojmem "mobilní čerpací stanice". Rizika s tím
spojená jsou známá a to samé je, když někdo z čerpací stanice
dělá "minisklad".
Samotní úředníci tyto většinou nádvorní čerpací stanice
nenajdou…
Já vím, ale vykazujeme všichni velké množství údajů, které
poskytujeme státní správě. To znamená, že v dnešní digitální
době by státní správa měla být schopna zanalyzovat data, která jsou
jí k dispozici, a dohledat případné delikty především na bázi
bilance hmoty.
Efektivnější kontroly kvality paliv
Dochází k nárůstu pančování. Tento trend chce
zachytit i celní správa, která oznámila, že pořídí hned několik
mobilních laboratoří pro operativní vyhodnocování kvality pohonných
hmot.
Z oficiálních zdrojů, především ve výsledcích České obchodní
inspekce, se nárůst pančování zatím dramaticky neprojevuje.
Kolegové z celní správy zřejmě tyto informace mají a na tento
problém se zaměřují. Předpokládám, že se bude jednat především o
různé oleje, vykazované jako topné, mazací nebo jiné, které se
zneužívají jako nafta. Jestli jde celní správa touto cestou, tak je
to určitě správně, zrychlí se výsledek a operativec v terénu
bude okamžitě vědět, jestli jde nebo nejde o minerální palivo. Já
vítám každý krok, který zefektivní fungování trhu.
Zmínil jste kontroly jakosti prodávaných pohonných hmot
ČOI. Při více než 6000 čerpacích stanicích v ČR a ročním počtu
odebraných vzorků pod 3000, kdy na jedné pumpě se odebírají
průměrně dvě paliva, pak statisticky nelze mluvit o monitoringu,
ale jen o namátkové kontrole. Myslíte si, že by se měla četnost
kontrol zvýšit?
Určitě ano. Vždy ale narazíme na problém finančních prostředků.
Mnoho sítí čerpacích stanic má kontrolní mechanismy výrazně
nadstandardní, kdy nezávislé akreditované společnosti reálně
v Čechách ročně odeberou desítky tisíc vzorků, například
v rámci programu Pečeť kvality. Tady by bylo možná zajímavé,
kdyby se poskytovaly všechny údaje na jedno místo a tam se trendově
a regionálně analyzovaly. Pokud by státní správa s tím uměla
nějak nakládat, my jako Čepro jsme určitě ochotní se na tom podílet
a poskytnout vzorky a rozbory. Zdroje z výroby České
rafinérské nebo z nějakého skladu Čepra v daném období
vykazují základní parametry. Pokud celníci nebo ČOI kdekoli objeví
nějaký výkyv těchto parametrů a nemusí to být výkyv mimo normu,
jedná se o zajímavý údaj, který by je mohl někam navést.
Zefektivnila by se jejich činnost a mohla by působit více
selektivně než nahodile a cílově by to mělo řešit efektivitu celého
systému.
Narazíme ale na limitovaný objem prostředků, které stát
na kontroly kvality každý rok
vyčlení…
Prostředků, které jdou celkově v České republice do sledování
kvality, není málo. Česká republika má kvalitní pohonné hmoty,
které jednoznačně odpovídají evropskému standardu. Faktem ovšem je
je, že existují oblasti a subjekty, které toho zneužívají. Je
potřeba zefektivnit systém, aby vychytával sice minoritní, ale
jednoznačně černé zdroje a efektivně je potíral.
Řada společností si ale monitoring kvality platí ze
svého, jde zhruba o jednu šestinu z celkového počtu čerpacích
stanic. Před časem se uvažovalo, docela intenzivně, o zavedení
belgického modelu, kde na monitoring s dostatečnou četností
kontrol platí všichni provozovatelé čerpacích stanic podle roční
výtoče. V našich podmínkách by sazba činila méně než 10
halířů/litr. Myslíte si, že by zavedení modelu nebylo od
věci?
Vždy bych se chtěl předtím zeptat, jak kontrola bude vypadat.
Určitě se nebráníme diskuzi o tomto modelu. Aby to bylo smysluplné
a efektivní, je důležité spíše vymyslet, jak peníze budeme
používat, než jak je seženeme. A pak je důležité, aby platili
všichni. To znamená, abychom zase nebyli konfrontováni situací, že
část trhu novou povinnost začne obcházet. Podle mě je důležité
nejdříve vytvořit systém, a pak pojďme hledat finanční prostředky.
Pokud by ten systém byl efektivní, tak každý samozřejmě ty
prostředky rád dá, protože ve výsledku to jeho byznysu pomůže.
EuroOil - úspěšné zavádění alternativ
Poměrně velký počet čerpacích stanic Eurooil jako jediná
větší značková síť nabízí standardně palivo E85. Jak se jeho
zavedení do prodeje osvědčilo?
Velmi, tento produkt si u nás jednoznačně našel svou klientelu a
nedá se říci, že nějakým způsobem dramaticky nahrazuje prodej
Naturalu 95. My jsme tím sledovali oslovení zákazníků, kteří
k nám jezdili pro zrušený Speciál, a chtěli jsme tím oslovit
mladší část populace, která má nějaký vztah k alternativám.
Hlavní část klientely tvoří dnes především vozidla s homologovanou
úpravou na využití E85. Když sledujete dlouhodobě cenu lihu, tak už
se objevují období, kdy líh je levnější než benzin. Ukazuje se, že
by to mohlo být palivo, které by i ekonomicky mohlo být
"soběstačné" pro zákaznickou klientelu bez nějaké daňové
podpory.
Jak se daří prodejům bionafty B100 nebo
B30?
Tam jsme samozřejmě více opatrní, zkoušíme a nasazujeme tyto
produkty na naše čerpací stanice, ale v menším počtu. Pro
běžného individuálního motoristu je to daleko složitější palivo než
E85. Jsou to produkty, které jsou v Čechách využívané spíše
těžší dopravou, které zpravidla má už své vlastní čerpací stanice.
B30 se prodává v naší síti jen vysoce aditivovaná, právě pro
stabilizaci kvalitativních parametrů. Vždy se snažíme najít
jednoho, dva zákazníky, kteří na danou čerpací stanici budou
jezdit, a pak produkt nasazujeme.
Neplánujete převedení menších pump do bezobslužného
režimu?
My v bezobslužném režimu obsluhujeme tři čerpací stanice, dvě
u skladů, jednu mimo sklad. Určitě ano, ale chceme se na ty pumpy
dívat individuálně. Před nasazením bezobslužnosti hodnotíme tržní
polohu každé čerpací stanice úplně samostatně, protože na rozdíl od
jihoevropských států náš zákazník je zvyklý na shop, je zvyklý na
servis. Konkurence je tady druhá největší v Evropě, takže se
bezobslužné čerpací stanice těžko prosazují, protože fakticky mají
máloco nabídnout, prostor pro diskont velký není. Pokud je do pár
kilometrů od bezobslužné stanice otevřena klasická čerpací stanice
se shopem, každý zákazník raději dojede na tu osvětlenou čerpací
stanici, kde si dá kávu a využije plný servis. Proto jsme
v síti EuroOil zahájili pilotní projekt Oživení, kdy
modernizujeme interiér s cílem osvěžit čerpací stanice pro
zákazníka a při tom maximálně sjednotit jejich vzhled a
nabídku.
Přežijí ty nejefektivnější
Jaké stojí před Čeprem výzvy do blízké
budoucnosti?
Vláda bude rozhodovat o možnosti skladování státních hmotných
rezerv Německa v našem systému, takže z toho máme velkou
radost, je to velký projekt, na kterém jsme pracovali od minulého
roku, takže pokud bude projekt vládou schválen, chtěli bychom
nabídnout své služby i německým subjektům v oblasti skladování
nouzových zásob. Budeme se i nadále věnovat vnitřní optimalizací
Čepra s cílem snižovat náklady, situace nás k tomu nutí.
To neznamená snižovat personální náklady, ale chceme zefektivnit
procesy, hledáme cesty, jak ušetřit energie. Rozjeli jsme projekt
absolvent, ve kterém nabízíme pozice absolventům středních a
vysokých škol. Cílem je podpořit zaměstnanost absolventů a zároveň
si vytvářet rezervoár sil, hlavně technických odborníků.
Jaký je váš pohled do budoucna na trh pohonných hmot a
rafinerie v Česku?
To je těžká otázka. Na fosilní pohonné hmoty se bude dle mého
názoru jezdit ještě mnoho desítek let, i když se jejich spotřeba
bude snižovat. To znamená, že o distribuci s maloobchodem ani
takový strach nemám a dívám se do budoucna pozitivně. Budeme se
potýkat s klasickým konkurenčním prostředím, více či méně
standardním. Zde si myslím, že se nic zásadního nestane.
Před celou Evropou visí ale velké otazníky v oblasti udržení
těžkého průmyslu, kam patří i zpracování ropy. Zde jsem spíše
realista než optimista. Boj o místo na slunci, kde je na poptávku
trhu jednoznačně přebytek rafinerských kapacit, bude velmi těžký.
Pravděpodobně přežijí jen ty nejefektivnější rafinerské komplexy a
některé rafinerie budou muset z trhu odejít.

Mgr. Jan Duspěva je generálním ředitelem a
předsedou představenstva Čepra. Vystudoval inženýrskou geologii na
Univerzitě Karlově. Pracoval ve společnostech Benzina a Unipetrol
Rafinérie, v Čepru pracuje od září 2005, kde do konce roku
2011 byl obchodním ředitelem. Je uznávaným odborníkem na boj proti
daňovým podvodům. Je ženatý, má dvě děti. Ve volném čase se
věnuje sportu a četbě.
Autor: Tomáš Mikšovský, Zdroj: PETROLmedia