Prodejci nafty se budou svlékat donaha

Po zásahu Ústavního soudu ve prospěch malých distributorů pohonných hmot vymyslelo ministerstvo nový postup, jak zabránit daňovým únikům.

Představa, že po květnovém zákroku Ústavního soudu zmizí 20milionové kauce pro distributory pohonných hmot, se rozplývá. Jde totiž o miliardy korun, a tak ministerstvo financí nyní zvažuje dvě možnosti. Buď se kauce začnou snižovat individuálně výměnou za podrobné informace, které by odstranily hrozbu, že úřady uleví podvodníkům. Nebo se plošně stanoví ve dvojí výši, přičemž nárok na nižší "sazbu" by byl opět spojen s požadavkem větší průhlednosti firmy, která o ni žádá. "Kauce v každém případě zůstanou. Osvědčily se a nemíníme rezignovat na boj s daňovými úniky, které jsou právě při distribuci benzinu a nafty největší," řekla týdeníku Ekonom náměstkyně ministra financí Simona Hornochová. Ta na resort nastoupila s tím, aby neplacení daní a v prvé řadě DPH pomohla omezit.
Proti sobě tak stojí rozdílné názory. Ústavní soud na žádost pravicových senátorů kauce zrušil s tím, že jejich velikost a jednotná výše diskriminuje menší firmy. Babišova náměstkyně naopak upozorňuje, že výše kaucí byla už za minulé vlády stanovena po seriózní úvaze s ohledem na rozsah obchodu s pohonnými hmotami i velikost podvodů. "Když kauci stanovíme v nějaké symbolické výši, tak nemá žádný smysl. Tam, kde se točí stovky milionů korun, nemůže nízká částka ničemu zabránit," tvrdí.
Kauce mají sloužit k případné úhradě dluhu, který by po firmě zůstal. To brání vzniku účelově vytvářených společností a jejich řetězců, které pohonné hmoty přeprodávají, aby z nich nemusely platit DPH. Často jde o podniky s životností do 14 dnů, přičemž v jejich čele stojí nastrčení bílí koně a zůstávají po nich jen prázdné schránky bez majetku. Místo kauce lze použít i bankovní záruku, na tu si ovšem sáhnou jen firmy, které jsou důvěryhodné a jimž jsou banky ochotné záruku poskytnout.

20 milionů jako základ

Co je tedy ve hře? Simona Hornochová dává přednost pružnějšímu individuálnímu přístupu, při němž by každý podnikatel dostal na výběr. Pokud se smíří s 20milionovou kaucí, úřady, v prvé řadě celníci, po něm už nebudou nic nového chtít. Jestli ale požádá o snížení, bude podle Karla Šimka, šéfa daňové legislativy resortu financí, muset prokázat svoji věrohodnost. A pokud by celní úřad na základě vlastní úvahy dospěl k názoru, že se firma nebude vyhýbat zaplacení DPH, mohl by kauci snížit třeba až k nule. To by ovšem znamenalo předložit dokumenty o majetku společnosti, například o nemovitostech, poskytovat pravidelná hlášení o ekonomické stabilitě společnosti, podávat dostatečné záruky a potvrzovat dlouhodobý zájem o tento druh podnikání.
Druhou možností je rozdělit v zákoně kauce na vysoké a nízké. Konkrétní čísla nejsou stanovena, částka by ale spíše rostla směrem nahoru. Kritériem by určitě nebyla jen velikost podniku, ale také potenciální rizikovost. Zájemci o menší kauce by se opět museli podrobit přísnějším předpisům.
Paradoxně by mohlo dojít k tomu, že by velké a zavedené firmy na kaucích platily méně než ty malé a nové. "Vyšší kauce by se měla skládat tam, kde nemáme jistotu. Zato společnosti, jako je například Shell, z daňových úniků podezírat nebudeme," říká k tomu Hornochová.
Vláda tedy příliš ustupovat nechce. Neobyčejně vysoký počet distributorů se od loňského listopadu skutečně snížil ze zhruba 1900 na 164. Především ale jde o peníze. Nezaplacená daň z přidané hodnoty se v předchozích letech odhadovala v rozsahu šesti až osmi miliard korun, jde totiž o ztrátu zhruba šest korun na litr. Teď resort financí spolu s velkými distributory odhadují, že úniky klesly na jednu čtvrtinu.

Benzin není líh

Mezi velkými a malými distribučními společnostmi kauce vyvolaly válku. Například podle společností Unipetrol nebo Čepro jejich výše přispěla k pročištění trhu.
"V oprávněném boji s daňovými úniky je nutné diferencovat a nepostihovat firmy s dlouholetou tradicí poctivého podnikání. Z daného trhu zmizelo přibližně 350 živností, často rodinných firem," připomíná naopak předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky.
Asociace proto navrhuje, aby stát distributory, podobně jako v Maďarsku či Estonsku, rozdělil do dvou skupin. Firmy s historií poctivého podnikání by kauci neplatily vůbec, nebo by pro ně byla nastavena v závislosti na obratu. Nové podniky vstupující do oboru by je platily ve výši například 10 milionů korun, ale jen po několik prvních let.
Tak to ale podle náměstkyně Hornochové možné není. "I v seriózní firmě se statutární orgány mohou změnit a společnost může ovládnout někdo úplně jiný. Navíc při těchto podvodech jde o veliké peníze, a tak nelze vyloučit, že se lákavé nabídce jednoduše neodolá," varuje.
Existuje také srovnání regulace u pohonných hmot a u lihu, kde už dnes dvě kauce, jedna ve výši 500 tisíc a druhá pětimilionová, existují. "Nižší kauce u lihu je závislá na počtu kontrolních pásek, kterými se líh povinně značí. Výrobce či dovozce lihovin si tak sám zvolí, v jakém rozsahu bude svoji činnost provozovat a v jakém pásmu tak bude jeho kauce," podotýká Karel Šimek. Při prodeji benzinu a nafty si podle něho obdobné značení nelze z povahy věci představit. Pokud by se chtělo sledovat, kolik se natočí do nádrží, musely by být jednotlivé cisterny a pumpy vybaveny čipy, což by bylo technicky složité a nákladné. A možná i dražší než samotné kauce.
Argumentem obhájců kaucí je fakt, že na Slovensku distributorů pohonných hmot evidují 30 a v Maďarsku jen 20. Naopak ve srovnatelně velké České republice se v posledních dvou letech před zásahem státu počet registrací zdesetinásobil na zmíněných téměř 1900, z nich kolem 500 bylo aktivních.
Systém obdobný kaucím se přitom používá ve finančnictví. Pro udělení licence pro vstup do bankovního sektoru je nezbytné mít základní kapitál 500 milionů korun a pro zdravotní pojišťovny platí limit 100 milionů korun.

Strategický zájem

Kauce se původně měly vybírat ve výši 10 milionů korun, nakonec někdejší ministři průmyslu Martin Kuba (ODS) a financí Miroslav Kalousek (TOP 09) prosadili jejich zvýšení na dvojnásobek.
"Pohonné hmoty jsou příliš strategická surovina na to, aby s ní mohl obchodovat každý. Je to možná nefér vůči obchodnímu prostředí, ale je to fér vůči daňovému poplatníkovi," vysvětloval loni Kalousek.