Prostor pro daňové podvody se významně zmenšil

Institut nespolehlivého plátce a ručení za nezaplacenou daň v novele zákona o DPH sice dává státu do rukou účinný nástroj pro boj proti daňovým podvodům, ale vzbuzuje i poměrně ostrou polemiku. Snahu ministerstva financí podporovanou ČAPPO a SČS zamezit miliardovým daňovým nedoplatkům při dovozech pohonných hmot komplikuje stížnost daňových právníků u Evropské komise.

Risk při nákupu pohonných hmot

Obchodovat s pohonnými hmotami a nebo je ve velkém nakupovat pro potřeby vlastní firmy se dnes s trochou nadsázky dá přirovnat k chůzi po laně nataženém přes propast. Stačí jeden chybný krok a pro kupujícího to znamená pád do hlubiny, tedy nedozírné, možná likvidační následky. Před rizikem, které na kupujícího číhá, začaly v posledních týdnech své zákazníky varovat některé větší i menší distributorské firmy.

Jaké otázky si musí kupující položit, když objednává pohonné hmoty?

Neodpovídá kupní cena ceně "obvyklé"?
Existuje náznak, že dodavatel by mohl mít záměr neodvést DPH?
Není dodavatel uveden v rejstříku distributorů pohonných hmot vedeném GŘC?
Je dodavatel označen v registru plátců DPH jako nespolehlivý plátce?
Není účet, na který mám platit za dodávku zboží, uveden v registru plátců DPH?

Pokud odpověď alespoň na jednu z položených otázek zní ANO, stává se kupující automaticky ručitelem za dodavatelem nezaplacenou daň, v některých případech mu k tomu bude připočítána i velmi citelná pokuta.
Leckdo si řekne - z toho se nějak vylžu. Ale není to tak jednoduché. Pohonné hmoty jsou totiž zbožím "druhově určeným". Zjednodušeně - litr nafty, ani cisterna nafty nemá své výrobní číslo. Pak je ovšem velmi těžké dokázat, že právě ten litr, který dovezl dodavatel k vám, je ten "poctivý", zatímco ten "nezdaněný" byl složen u souseda. Ručíte za hodně. "Víc, než si myslíte".
Nejnižší cena není vždy tím nejlepším řešením. Od dubna tohoto roku bude tím spíše platit, že "výhodný" nákup se může hodně prodražit. Rada pro obchodníky s palivy zní logicky a jednoduše: Kupujte od ověřených, prověřených, důvěryhodných dodavatelů.

Stížnost Evropské komisi na Českou republiku.

Snaha ministerstva financí podporovaná ČAPPO a SČS zamezit miliardovým daňovým nedoplatkům se komplikuje. Začátkem dubna byla podána stížnost k Evropské komisi na Českou republiku. Kvůli tomu, že stát údajně až příliš přehazuje zátěž v boji s daňovými úniky na firmy a podnikatele. Stížnost podal advokát specializující se na daňové spory Ondřej Lichnovský. Vadí mu novela zákona o DPH. Podle ní statisícům firem a podnikatelů, kteří jsou plátci DPH, hrozí, že budou ručit za to, že jejich dodavatel daň odvede. Pokud tak neučiní, bude ji firma muset uhradit znovu, přestože už jednou byla daň zahrnuta v zaplacené faktuře.
Stížnost se opírá o rozsudek Soudního dvora EU z roku 2006, který řešil ručení za DPH ve Velké Británii. "Soudní dvůr řekl, že podnikatel může ručit za daň v případech, kdy věděl nebo musel vědět, že se účastní obchodu, ze kterého nebude zaplacena daň," řekl serveru IHNED.cz advokát Ondřej Lichnovský, který se specializuje na daňové spory.
"V českém případě je právní úprava proti daňovým únikům, jakkoliv je sama chvályhodná, překročením evropského práva. Ručení totiž není spojeno se zaviněním tak, jak evropské právo požaduje. K ručení tak může dojít, aniž by ručitel byť jen mohl tušit, že daň z jeho obchodu nebude zaplacena," dodal Lichnovský a za příklad dává například postoupení pohledávky nebo platbu na zahraniční, například na slovenský nebo rakouský bankovní účet. "Obchodování se stává nesmyslně složité z důvodu hrozby ručení. Po podnikatelích je požadováno kontrolování a archivování mnoha informací, a to ve vztahu ke každému obchodnímu případu," uvedl Lichnovský. "Nechť Evropská komise posoudí soulad novelizovaného zákona s evropským právem," dodal. Stížnost také bude poukazovat na to, že ručení by se mělo týkat i všech hotovostních plateb.

Zavedení reverse charge neprošlo v EK

Stát původně nechtěl běžný postup při DPH, kdy příjemce pošle peníze dodavateli, aby ten je zaplatil státu, ale uvažoval spíš o cestě tzv. reverse charge. Tento záměr ale Evropská komise na popud několika zemí včetně Francie a Německa v roce 2010 zamítla a řekla, že se má Česko držet současné legislativy. Přitom na půdě EU se intenzivně jedná o reformě DPH a právě plošnější zavedení reverse charge je jedno z možných řešení.

Desítky miliard v nenávratnu

Nedoplatky na DPH dosahují zhruba 70 miliard korun, téměř dvě třetiny všech nezaplacených daní. Jen za rok 2011 daňová správa evidovala nárůst o jedenáct miliard. Většinu z této sumy tvoří tzv. karuselové podvody s pohonnými hmotami, ze kterých stát s největší pravděpodobností neuvidí ani korunu.

Polemika k novele zákona o DPH

Požadavky novely zákona o DPH vítáme, Ivan Indráček, SČS:

Uvedené "pastičky" v podobě ručení za neodvedenou daň do jisté míry ukazují bezmoc státní správy za dříve platných zákonů zajistit spolehlivý výběr daní. Protože původní zákony nebyly postaveny příliš dobře nebo došlo díky různým výkladům a rozsudkům k částečnému "znehodnocení" jejich účinku a protože se nedaří tyto nedostatky napravit standardním způsobem, volí stát určitou "objížďku". Když neumí dohnat podvodníka a sebrat mu nakradené peníze, zatahuje do hry - jako ručitele - podvodníkovy zákazníky. Jde o přístup sporný, ale jednoznačně funkční. Kdyby SČS zastupovalo neurčené drobné podnikatele, muselo by proti takovému přístupu státní správy protestovat. Protože však naši členové podnikají v možná daňovými podvody nejsužovanějším oboru, protože dopad rozsáhlých podvodů je pro malé poctivé firmy likvidační a protože dlouhodobě a úzce komunikujeme se státní správou a vnímáme její snahu o zlepšení, musíme požadavky novely zákona o DPH jen přivítat.

Platit v hotovosti? Jiří Hladík, Daňový poradce

V závěru roku 2012 byla schválena novela zákona o DPH, která stanovila ručení za daň neodvedenou mým dodavatelem v § 109 odst. 1, který vyjadřuje asi toto: Pokud svému dodavateli zaplatíme fakturu bezhotovostně na jeho účet, musíme mít jistotu, že číslo tohoto účtu bylo berňákem zveřejněno na internetu v den provedení platby.
Při platbě každé faktury prosedíme dlouhé hodiny u PC, abychom zjistili, zda-li náhodou náš dodavatel nemá zveřejněné jiné číslo účtu než to, které uvedl na faktuře. Další věcí je samotné ručení. Pokud nám uniklo, že ten náš dodavatel nesplnil dané podmínky, jsme v problémech. Finanční úřad má 3 roky na doměření daně. Za určitých, velmi benevolentních podmínek je doba ještě delší. Takže po tuto dobu jsme v nejistotě, že jsme proplatili fakturu a ještě z ní možná zaplatíme DPH znovu přímo berňáku.
Aby nás blbá nálada neopustila, stát jedním dechem prohlásil, že neumí vybírat daně od podnikatelů, kteří se s ním nemíní bavit, a tak zdvojnásobil daňovou povinnost těm, kteří jsou slušní. Finanční úřad někde na internetu zveřejní seznam těchto lidí, a my, pokud jim zaplatíme na účet, tak za jejich daňové povinnosti ručíme.
Jenže jak se ochránit? Není možné dodavateli zaplatit z faktury pouze částku za základ daně a DPH poslat rovnou na finanční úřad. To by se nám dodavatel vysmál, že mu nic po nějakých seznamech není a i exekučně by z nás doplatek vymáhal. A chtít po našem dodavateli, aby nám ukázal své přiznání k DPH a tam byla zejména ta naše faktura uvedena? Nebo peníze za DPH zadržet, až pomine doba ručení? Asi bychom se již nikdy od tohoto dodavatele zboží či služby nedočkali.
Takže zatím existuje jediná obrana, která mne napadá: Platit v hotovosti. Platit v hotovosti je zřejmě to, co zákonodárce svým opatřením v zákoně sledoval. Jen ať se zneprůhlední toky peněz a hlavně ať si banky přestanou účtovat poplatky za bezhotovostní převody peněz.