Rakouský koncern OMV letos výrazně zvýší těžbu ropy

Rakouská OMV, největší ropný a plynárenský koncern ve střední Evropě, loni vydělala 1,73 miliardy eur čistého, meziročně o 3,4 procenta méně. Její výnosy ve výši 42,4 miliardy eur přitom zůstaly stabilní. I když čistý zisk mírně klesl, vedení se rozhodlo zvýšit dividendu připadající na akcii o pět centů na 1,25 eura.

Centrála společnosti OMV ve Vídni

Společnost na tom mohla být podstatně lépe, nebýt neklidné situace v Libyi, kde před svržením Muammara Kaddáfího (v roce 2011) těžila zhruba desetinu ropy.
OMV byla loni v říjnu dokonce nucena těžbu zastavit. Rebelové nespokojení s vládou blokovali nejenom ropná pole, ale i přístavní terminály. Obnovit libyjskou produkci se OMV podařilo teprve počátkem letošního roku. Nyní podle rakouského listu Die Presse odpovídá úrovni 50 až 70 procent před povstáním proti Kaddáfímu.

Investice v Severním moři

OMV během loňského posledního čtvrtletí v průměru těžila 277 tisíc barelů paliva denně, kvůli situaci v Libyi to však bylo méně než o rok dříve. Výkonný šéf Gerhard Roiss letos plánuje těžbu zvýšit na 320 až 340 tisíc barelů denně. Vychází z předpokladu, že poroste libyjská produkce a objem těžby by měl výrazně vzrůst hlavně v Severním moři.
Rakušané tam loni za majetkové podíly na čtyřech ropných a plynových polích norské společnosti Statoil zaplatili přes 1,9 miliardy eur (přes 50 miliard korun). Chtějí se tak "pojistit" proti možným budoucím výpadkům produkce nejenom v Libyi, ale i v jiných politicky méně stabilních zemích, například v Jemenu.
"Koupě je pro OMV přínosná. Je v souladu se strategií, podle níž se společnost více soustředí na těžbu a naopak omezuje aktivity v rafinerském byznysu a prodeji pohonných hmot," komentuje pro agenturu Bloomberg Oleg Galbur, analytik Raiffeisenbank.
Letos hodlá OMV do svých aktivit investovat 3,9 miliardy eur, z toho do samotné těžby ropy a zemního plynu zhruba tři miliardy eur. Posiluje svoji přítomnost nejenom na severomořských polích, ale také v "exotických" končinách, jako jsou například Nový Zéland, Madagaskar nebo Gabun.
Velice nízká rafinerská marže
OMV se - podobně jako dalším ropným firmám - nevede v rafinerském byznysu, kde během loňského posledního čtvrtletí na každém barelu zpracované ropy v průměru vydělávala pouhých 1,16 dolaru.
Důvodem je nízká poptávka po pohonných hmotách, ale i stupňující se konkurence mimoevropských prodejců. To na evropském trhu rozpoutalo "cenovou válku", jejíž neblahé důsledky pociťují všechny ropné společnosti. A zlepšení není v dohledu.
Mnohem lepší situace je na trhu se zemním plynem. OMV má poloviční podíl na rakouské společnosti EconGas, dodávající palivo firemním zákazníkům nejenom doma, ale také v Německu, Itálii, Maďarsku a Chorvatsku. Koncem minulého roku uzavřela cenově výhodnější kontrakty s ruským Gazpromem a norským Statoilem.
Z pohledu OMV se slibně vyvíjí trh s plynem v Rumunsku, kde Rakušané kontrolují společnost Petrom. Ta loni zvýšila čistý zisk o 22 procent na 4,8 miliardy lei (v přepočtu zhruba 29 miliard korun).
Komplikovanější je to v Turecku, kde poptávka po zemním plynu sice roste, ale ceny tam výrazně ovlivňuje dominantní hráč na trhu - společnost Botas.
OMV působí i na českém trhu - už od roku 1991. V současné době zde provozuje 206 stanic čerpacích hmot a na tomto trhu drží asi 13procentní podíl.

OMV v číslech

400 tisíc barelů (v přepočtu na ropu) tekutých a plynných paliv denně hodlá koncern těžit v roce 2016. Loni to bylo 277 tisíc barelů.
1,93 miliardy eur, v přepočtu přes 50 miliard korun, vynaložili Rakušané na akvizice severomořských polí, která loni koupili od norské společnosti Statoil.
23 000 pracovních míst vytváří OMV v domovském Rakousku, přibližně tolik jako veškerý potravinářský maloobchod. Na rakouském HDP se podílí zhruba dvěma procenty, z toho v Dolním Rakousku skoro pěti procenty.