Rakouský OMV ustupuje z Afriky, investuje v Severním moři

Rakouský ropný a plynárenský koncern OMV za dvě miliardy eur kupuje od norského Statoilu podíly na čtyřech důležitých těžebních polích v Severním moři. Jde o vůbec největší průmyslovou akvizici Rakouska v zahraničí. Pro samotný koncern, který je od roku 1991 přítomen také v ČR, to znamená strategickou změnu.

Správní budova společnosti OMV ve Vídni

V čem spočívá? "Rozhodli jsme se expandovat v politicky stabilních regionech," říká Gerhard Roiss, generální ředitel OMV. Předpokládá, že společnost bude na nových severomořských nalezištích už příští rok těžit kolem 40 tisíc barelů denně. Více než před povstáním v Libyi (33 tisíc barelů). "OMV není klíčovým hráčem v ropném sektoru, ale je velice agresivní," komentuje poslední transakci, kterou ještě musejí schválit norské a britské úřady, John Olaisen, analytik firmy ABG. OMV hodlá transakci financovat také z peněz, které utrží za plánovaný prodej svých podílů v některých evropských rafineriích, například v Bavorsku, nebo za čerpací stanice pohonných hmot na Balkáně.
Vedení v srpnové prezentaci pro investory ujišťuje, že je na dobré cestě, aby OMV v roce 2016 dosáhla plánované produkce 350 tisíc barelů. Vedle Severního moře sází ještě na černomořská naleziště, hlavně prostřednictvím své rumunské dcery Petrom, kde drží 51 procent, a také na Pákistán.

Pryč z nebezpečných oblastí

Rakušané celá léta upínali hlavní pozornost na kaspickou oblast. Proto se také podíleli na přípravě plynovodu Nabucco, ale svůj zhruba devítiprocentní podíl letos v květnu prodali francouzské GDF Suez. Lákala je také severní Afrika a Blízký východ. Přitom spoléhali na svoji tureckou dceru Petrol Ofisi, kde nyní drží 97 procent. Měla jim posloužit jako most, po kterém pohodlně přejdou na vydatná naleziště v Ázerbájdžánu, Turkmenistánu nebo do Iráku. Ale od té doby se hodně změnilo. Vlna násilných protestů označovaná jako arabské jaro, která se koncem roku 2010 vzedmula v Tunisku a vlastně pokračuje do současnosti, přiměla i OMV, aby přehodnotila své obchodní plány.

Severomořská těžba má rizika

Ale ani "severomořské tažení" není bez rizika. Těžba ropy a zemního plynu zde padá od roku 2000. Britská produkce klesla zhruba o polovinu a loni se poprvé dostala pod milion barelů denně. Ale nadnárodní firmy zde přesto investují miliardy eur či dolarů. Severní moře je podle poradenské firmy Wood Mackenzie region, kam loni směřovaly třetí nejvyšší ropné investice. Jenom norští těžaři tam investovali v přepočtu 18,7 miliardy eur.
Experti z britského oborového sdružení Oil & Gas UK varují, že těžba ze severomořského dna bude stále nákladnější. "Nadnárodní koncerny ale doufají, že zde ještě objeví vydatná naleziště, jako bylo to u norského pobřeží v roce 2010," konstatuje Manouchehr Takin z londýnského Střediska pro globální výzkum energie v rakouském listu Der Standard.
To, že OMV nyní míří do politicky stabilních oblastí, neznamená, že nebude zkoušet štěstí i v těch nejistých. Proto se přihlásila do aukce na prodej dvacítky ropných polí, která zahraničním firmám nabízí Jemen. Ten patří v arabském světě k nejchudším a politicky labilním zemím.

Co napovídají letošní čísla

Společnost OMV během letošního prvního pololetí vydělala zhruba miliardu eur, meziročně skoro o dvě pětiny více. Výsledek mohl být ještě lepší, nebýt druhého kvartálu, kde produkce klesla na průměrných 297 tisíc barelů denně, z toho se v Rumunsku těžilo 184 tisíc barelů. Mohou za to povodně v Rakousku, technické problémy v Kazachstánu i špatná bezpečnostní situace a stávky v Libyi. Výsledky nepříznivě ovlivnila i cena ropy. Severomořský Brent na počátku letošního roku stál 113 dolarů, ale koncem června to bylo 102 dolarů za barel. OMV je největší průmyslový koncern Rakouska, s jehož akciemi se veřejně obchoduje. Loni zvýšil tržby o čtvrtinu na 42,6 miliardy eur a vydělal 1,8 miliardy eur. Jeho největším akcionářem (31,5 procenta) je průmyslový holding ÖIAG spravující podíly spolkové vlády v zestátněných firmách. Skoro 25 procent drží dubajský investiční fond IPIC plně kontrolovaný státem.

OMV v číslech
1119 milionů barelů (v přepočtu na ropu) činí geologicky ověřené zásoby ropy a zemního plynu, které OMV spravuje.
4432 čerpacích stanic pohonných hmot ve 13 zemích, včetně Česka, kde jich je 215 (na zdejším trhu tak OMV drží 13 procent).