Recept pro soběstačnou Ukrajinu: těžit vlastní plyn a omezit plýtvání energií

Kurz ukrajinské hřivny k dolaru se koncem minulého týdne znovu propadl a vyrojily se obavy, že Ukrajina nebude zase schopna platit za ruský plyn. Přitom by se podle poslední studie mohla země závislosti na ruském plynu zbavit úplně. Stačilo by zvýšit domácí těžbu a omezit plýtvání energií.

18 miliard kubíků zemního plynu těží Ukrajina ročně. Z Ruska přitom loni dovezla dalších 14,5 miliardy kubíků

Ukrajinská centrální banka nastavila v pátek kurz na 23 hřiven za dolar, národní měna tak za prvních pět týdnů nového roku přišla o téměř třicet procent své hodnoty. Špatná zpráva je to především pro Naftogaz, státní společnost, která má prakticky monopol na dovoz ruského plynu.
Naftogaz přitom loni dovezl rekordně nízký objem plynu, předběžná data ukazují, že Kyjev loni dovezl pouhých 14,5 miliardy kubíků, zatímco o tři roky dříve to bylo 37,47 miliardy. Částečně je to kvůli ekonomickému poklesu. Ozbrojený konflikt na východě země vedl ke snížení spotřeby, prakticky žádné velké podniky, tedy zásadní odběratelé, na území tzv. Novoruska dnes nefungují. Před začátkem násilností Doněcká a Luhanská oblast představovaly 21 % ukrajinské spotřeby energie, dnes pracují vlastně jen závody v Mariupolu, kontrolovaném ukrajinskými vojsky.
Cena ruského plynu je pro ukrajinský Naftogaz neúnosná a Kyjev se zamýšlí nad alternativami. Nejvíce se mluví o dovozu z jiných zemí, buď zkapalněného plynu z Perského zálivu, nebo reverzně plynovody z Evropy. "Zkapalněný plyn nedává ekonomicky moc smysl. Třeba Litva bude platit za norský plyn o deset procent více než za ruský. Kromě toho není jasné, jestli by Turecko povolilo provoz velkých tankerů přes úžiny," říká Danila Bočkarev z bruselského think tanku EastWest Institute, který publikoval minulý týden studii zabývající se ukrajinskými možnostmi. Stejně tak dovoz plynu z Evropy většinou není levnější, a má i svá technologická omezení.
Podle Bočkareva jsou řešení dvě: snížit energetickou náročnost ekonomiky a zvýšit domácí těžbu. "Ukrajina spotřebovává v přepočtu na obyvatele nejvíce energie na světě," přiznal loni na podzim ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk. Nepřeháněl, podle statistiky za rok 2013 Ukrajina spotřebovala čtyřikrát více energie na HDP, než je průměr zemí OECD. Všechny pokusy předchozích vlád s nelichotivou bilancí něco udělat dokázala pokaždé zablokovat průmyslová lobby. Výsledkem je, že za posledních pět let energetická náročnost ukrajinské ekonomiky klesla o pouhých 3,5 procenta. Pro srovnání: mezi lety 2000 a 2013 energetická náročnost Ruska klesla o celých 34 procent.
Další možnost, jak z kritické situace uniknout, je zvýšit domácí těžbu. V minulosti se vkládaly naděje do těžby břidlicového plynu, kterého má Ukrajina třetí největší zásoby v Evropě. Kyjev podepsal dohody se společnostmi Chevron a Shell, jenže těžba je v nedohlednu. Naleziště Juzivka leží v epicentru bojů severozápadně od Doněcku, Olesska na západní Ukrajině má zase podobné geologické složení jako polská naleziště, kde se ukázalo, že těžba bude podstatně náročnější, než se původně myslelo.
Ukrajina ale má dostatek plynu konvenčního, a to v řadě oblastí po celé zemi včetně přímořské Oděsy nebo Černihova u běloruských hranic. Podle loňské ročenky společnosti BP Statistical Review of World Energy může těžit současným tempem dalších 34 let. Těžba stoupá asi o dvě procenta ročně, díky menším soukromým společnostem, které loni vytěžily 2,67 miliardy kubíků plynu, což je nárůst o čtvrtinu. Celkem Ukrajina těží přes 18 miliard kubíků.
Nárůst ovšem brzy skončí. Kyjev zvedl soukromým těžebním společnostem daně z 28 na 55 % a vydal seznam 152 velkých podniků, které nesmí plyn nakupovat od nikoho jiného než státního Naftogazu. To soukromníky odrazuje od rozhodnutí k dalším investicím do těžby.